Litvínov má nemocnici, ale nesmí ji provozovat

Severočeský Litvínov vybudoval nemocnici, která nesmí přijímat pacienty. Přestože má nezbytnou registraci, kvalifikovaný personál i souhlas ministerstva zdravotnictví (MZ)…

Všeobecná zdravotní pojišťovna s ní nechce uzavřít smlouvu

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) s ní nechce uzavřít smlouvu. Město se cítí podvedené. Utratilo 25 miliónů korun a VZP nechce dodržet svůj slib.

„Vybudovali jsme nemocnici následné péče pro dlouhodobě nemocné nebo pacienty po úrazech. Přesně podle koncepce zdravotnictví v kraji. S VZP jsme to probírali, o všem věděla. Dokonce nám navzdory prvním dohodám nadiktovala omezení lůžek. Přistoupili jsme na ně, a přesto smlouvu nepodepsala,“ uvedl starosta Litvínova Karel Zdražil

.

VZP odmítá, že by městu něco slíbila. Podle mluvčího Jiřího Suttnera je lůžek následné péče v kraji dost a pojišťovna tedy nemá důvod uzavírat smlouvy na další.

Město běsní. „To snad ani nemůže myslet vážně. Nejsme parta diletantů, co si za 25 miliónů postaví nemocnici, aniž by se předem dohodla o smlouvě,“ reagoval na jeho postoj Zdražil.

Otevírat špitál totiž není jednoduché, ani levné. Podle Jaroslava Herzingera, jednatele Krušnohorské polikliniky, která má nemocnici provozovat, musí nejdřív zájemce připravit prostory, zajistit personál a získat registraci.

Pak teprve může požádat MZ o výběrové řízení. A nemá vyhráno, i když uspěje.

„Ministerstvo doporučilo VZP uzavřít s námi smlouvu. Jenže pojišťovna to nerespektovala,“ postěžoval si jednatel.

Koncepce zdravotnictví v Ústeckém kraji přitom podle něj postrádá 300 lůžek následné péče. V Litvínově jich mělo být 60. Ve prospěch litvínovské nemocnice se jich vzdal mostecký špitál.

Lékaři ani úředníci nemají strach, že by lůžka zůstala prázdná. „Jen v Litvínově je tisíc lidí starších 80 let. Bezmála 20 procent našich občanů je v důchodovém věku,“ argumentoval Zdražil.

A právě tato čísla možná VZP vyděsila. „Loňské revize prokázaly, že z nemalé části peněz VZP se hradí se sociální péče. Proto jsme velmi opatrní při uzavírání nových smluv,“ informoval Suttner.

Litvínov doplatil na to, že VZP začala hledat hranici mezi léčbou starých lidí a sociální péčí o ně.

Podle Herzingera však litvínovský špitál měl sloužit i k doléčení lidí po úrazech nebo po třeba mrtvicích.

Litvínovská nemocnice měla začít fungovat 1. ledna, pak 1. února a nakonec se čekalo na rozhodnutí komise do 16. února. Mezitím personál povlékl postele a nakoupil léky.

Měsíční provoz nefungující nemocnice přijde na čtvrt miliónu. „Zatím nevíme, jak dlouho ještě můžeme utrácet za prázdný areál. Jednání s VZP však nepovažujeme za skončená a věříme, že se situace vyřeší,“ dodal Zdražil s tím, že poslal dopis ředitelce VZP Jiřině Musílkové a požádal ji o okamžitou schůzku.

Právo

Ohodnoťte tento článek!