Louny mají ukázat ostatním, jak optimalizovat zdravotní péči

Nemocnice s poliklinikou Louny aspiruje na to, že se stane průkopníkem ambiciózního projektu označovaného za optimalizaci či restrukturalizaci zdravotní sítě. Nemocnice má propustit čtvrtinu zaměstnanců, zrušeno by mělo být dětské a ženské oddělení s porodnicí a ARO…

Nemocnice s poliklinikou Louny aspiruje na to, že se stane průkopníkem ambiciózního projektu označovaného za optimalizaci či restrukturalizaci zdravotní sítě. Jednoduše řečeno jde o to, odtučnit některé nemocnice natolik, aby jejich činnost nebyla ekonomicky ztrátová. V krajním případě je i zavřít. A nezbytnou zdravotní péči soustředit tam, kde bude její poskytování vzhledem k většímu počtu pacientů efektivní a též na vyšší odborné úrovni.

Konkrétně v lounské nemocnici by to mělo znamenat redukci dosavadního počtu 360 pracovníků o čtvrtinu. Zrušeno by mělo být dětské oddělení, ženské oddělení s porodnicí a ARO. Zůstala by interna s dialýzou, chirurgie a byla by zřízena víceúčelová jednotka intenzivní péče. Z téměř 220 lůžek akutní péče by zbyla necelá stovka, počet ošetřovatelských lůžek by se zvýšil z patnácti téměř na padesát. Posíleny by měly být ambulantní složky, perspektivně by se lounská nemocnice mohla stát spádovým centrem následné péče, třeba i pro mostecký okres. Drastickou redukční dietou, kterou naordinoval „krizový ředitel Jiří Švec, by měla nemocnice projít do konce letošního srpna.

Na hraně. Kdyby někdo přišel s podobným nápadem ještě před rokem, pověsili by ho asi v Lounech exemplárně přímo před radnicí. Letos v březnu, kdy provozovatel kotelny smrtelně vážně pohrozil nemocnici kvůli dluhu přerušením dodávek tepla a musel být zpracován evakuační plán, se ale věci daly do překotného pohybu. „Došlo to příliš daleko, říká o ekonomické situaci zdravotnického zařízení Jiří Švec, bývalý šéf mostecké nemocnice, který právě v březnu dosedl na svou nynější horkou židli.

Jenom za loňský rok vyprodukovala nemocnice Louny ztrátu 41 milionů korun. Švec, který se skepticky vyjadřuje o vypovídací schopnosti účetních ukazatelů, přibližuje tíži finanční krize na poměru dluhů a pohledávek. Ten v Lounech činí 66 milionů ku devatenácti, přičemž 62 milionů dluhů je po lhůtě splatnosti. To vše při měsíčních tržbách zhruba deseti milionů korun. To znamená, že kdyby dnes nemocnice zavřela brány, bylo by třeba ještě šesti měsíčních plateb, aby se dluhy vyrovnaly. V tom je rozdíl například oproti mostecké nemocnici, která ke konci loňského roku vykazovala závazky po lhůtě splatnosti 77 milionů, avšak její měsíční příjem činí 50 milionů.

Komfort. Lounská nemocnice vykazuje rysy řady dalších bývalých okresních nemocnic. Dokud patřily státu, nikdo se příliš o jejich ekonomickou situaci nezajímal s vědomím, že stát to „nějak zamázne. Ředitel Švec hovoří o tom, že ženské a dětské oddělení i porodnice nejsou v Lounech obsazeny ani z poloviny. To vše ale při konstantních režijních nákladech včetně konstantního počtu personálu. Vzniká tak pro pacienty nepochybně komfortní, nicméně pro ekonomiku nemocnice zhoubná situace, kdy se o pět dětí stará dvacet sestřiček a lékařů.

Další potíží jsou osobní náklady. Jiří Švec říká, že v lounské nemocnici dosáhly hrozivých 65 procent. Na otázku, zda se v Lounech opakuje stav z nemocnice v Plané u Mariánských Lázní, která byla v posledním tažení, ale platy lékařů neměly široko daleko obdoby, nechtěl ředitel Švec odpovídat. Uvedl pouze, že průměrný plat lékařů v Lounech je výrazně vyšší než celostátní průměr, který byl loni spočítán asi na 34 tisíc korun.

Etalon. Neúnosnost ekonomické situace, do jaké se nemocnice v Lounech dostala, má pozitivní rys v tom, že se možná podaří nastartovat něco, o čem se v Česku po dlouhá léta marně hovoří. Ján Szántó, radní Ústeckého kraje pro zdravotnictví, oprávněně tvrdí, že pokud revitalizace dobře dopadne a nemocnice bude schopná alespoň vyrovnaně hospodařit, bude to příklad pro optimalizaci struktury a sítě zdravotních zařízení nejen na severu Čech, ale v celém státě. Její nutnost je evidentní a dlouho skloňovaná, ale jak už to bývá, dokud není zle, nikdo se k nepopulárním opatřením neodhodlá.

Krok, kdy se stát zbavil odpovědnosti za dluhy nemocnic tím, že je převedl na kraje, je krajně problematický a patrně se k němu bude vyjadřovat Ústavní soud. Alespoň však problém obnažil. Mimoto krajské samosprávy, jak se v Lounech ukazuje, budou schopné přistupovat k řešení akutních problémů – a snad i ke strategickým záležitostem – pružněji než ministerstvo zdravotnictví.

Vlažné město. V Lounech je situace příznivá v tom směru, že relativně nedaleko jsou nemocnice v Mostě a Chomutově, blízko je z města i do Středočeského kraje. To zmírňuje dopad restrukturalizačních kroků na pacienty i na zaměstnance, kteří budou muset z lounské nemocnice odejít. Pokud jde o lékaře nebo vysoce kvalifikované zdravotní sestry, žádný problém nevzniká, protože těchto profesí je všeobecně nedostatek. Ján Szántó tvrdí, že všichni, kteří o to projeví zájem, mohou najít uplatnění například v nemocnici v Mostě.

Příliš nadšeně se ale na revitalizační plán krizového managementu netváří Městský úřad v Lounech. Ne že by pochyboval o tom, že ekonomickou situaci nemocnice je třeba řešit. „Současný stav pokračovat nemůže, to je jasné. Kdyby nemocnice zůstala zachovaná v rozsahu, jaký je dnes, tak jí to neprospěje, ale spíše ublíží, říká tajemnice úřadu Renáta Čapková. Lounské zastupitelstvo také schválilo pro nemocnici sponzorský příspěvek pěti milionů korun. Zároveň ale vyzvalo radu Ústeckého kraje, aby revitalizaci zastavila. Ta odmítla. Minulé pondělí se konalo další zasedání lounského zastupitelstva, které požadavek na zastavení revitalizace zopakovalo. Kraj ale trvá na svém názoru, že musí rychle pokračovat.

Za korunu. Švecův plán má podporu rady Ústeckého kraje a Ján Szántó společně s ředitelem zdůrazňuje, že jde za současné situace o maximálně ohleduplné řešení, které nemůže být redukováno, protože by pozbylo smyslu. „Jsem si vědom toho, že Louny nemocnici potřebují, protože zabezpečuje péči pro poměrně širokou spádovou oblast. Kraj by s radostí přijal i návrh lounských zastupitelů převést nemocnici do majetku města. Současná podoba tohoto návrhu je však pro nás nepřijatelná, říká Ján Szántó.

Problém je v tom, že město Louny by nemocnici chtělo převzít za symbolickou korunu, ale bez dluhů. Ty by zůstaly na kraji. A na to kraj nemůže přistoupit, ani kdyby chtěl. Je proto pravděpodobné, že zůstane u nynějšího plánu, o němž je radní Szántó přesvědčen, že ho nakonec přijme i lounské zastupitelstvo. V to doufá také Jiří Švec, který ovšem dodává, že „tlaky jsou opravdu silné. I to zasluhuje zobecnění, protože spory mezi místní a vzdálenější samosprávou se nepochybně vyskytnou i v dalších místech, kde bude kontroverzní proces restrukturalizace zdravotní péče zahájen.

Podzimní rozuzlení. O tom, jaký bude osud dalších nemocnic, nechce Ján Szántó zatím konkrétně hovořit. Uvádí pouze, že v nemocnicích, jejichž zřizovatelem je Ústecký kraj, činily ke konci loňského roku závazky po lhůtě splatnosti 315 milionů korun, přičemž kraj na pokrytí této zadluženosti peníze nemá. „Zatím mapujeme situaci. Naším aktuálním úkolem je připravit řešení, které by zajistilo, aby hospodaření zdravotnických zařízení na území kraje bylo alespoň vyrovnané a dluhy dál nerostly. To by mělo být hotovo v září a pak bude jasněji v tom, jaké změny čekají další zdravotnická zařízení, říká radní.

Porovnáme-li současnou kapacitu zdravotnických zařízení v kraji s optimálními počty, tak jak jsou na základě tabulek ministerstva zdravotnictví uvedeny v tezích koncepce zdravotnictví Ústeckého kraje, je zřejmé, že dosažení vyrovnaného hospodaření nebude bezbolestné. Analýza z konce června loňského roku uvádí, že ve zdravotnických zařízeních na území Ústeckého kraje bylo 7394 lůžek, z nich 5150 akutní a specializované péče. Teze krajské koncepce zdravotnictví považují za optimální stav 5781 lůžek celkem, z toho 4100 akutních. Akutní, jak název napovídá, jsou lůžka určená pro pacienty, na nichž lékaři právě „pracují a všeobecně je jich v Česku nadbytek. Další typy lůžek jsou následná a ošetřovatelská, a těch je zase všeobecně nedostatek. Pobyt pacientů na nich je přitom levnější než na lůžkách akutních.

Szántó říká, že Ústecký kraj zatím nepočítá s převedením nemocnic z režimu příspěvkových organizací na běžné obchodní společnosti. To je dobrá zpráva pro šéfa Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera. Ten tvrdí, že by tento krok ohrozil kvalitu zdravotnické péče. Podobný názor vyjádřil v tisku i ústecký hejtman Jiří Šulc. Početně zastoupeni jsou však i odborníci, kteří tvrdí, že právě režim příspěvkových organizací, omezující manažerské možnosti vedení, přispívá k tomu, že finanční pozice nemocnic bývá tak tristní.

Josef Michl, Euro, 5.5.2003

Ohodnoťte tento článek!