Má smysl nákladná léčba cévních mozkových příhod kuřáků?

kouření, kuřáci, nikotinismus, smrt,

Kouření je rizikovým faktorem pro rozvoj některého z vážných onemocnění v celé plejádě lékařských oborů. Problematiku z pohledu neurologa okomentoval primář Neurologického oddělení a přednosta Komplexního cerebrovaskulárního centra Nemocnice Na Homolce MUDr. Miroslav Kalina.

„S kouřením se potýkáme u našich nemocných denně. Někteří, ti rozumnější, nepotřebují po první mozkové příhodě další varování a přestanou kouřit ihned. Řada nemocných ale kouřit nepřestane, což nás lékaře staví do složité situace. Jaký smysl má léčit nemocného a podávat mu někdy velmi nákladné léky na snížení krevní srážlivost k prevenci recidivy příhody, když se sám exponuje velmi závažnému riziku?,“ ptá se primář Kalina.

Závislost na nikotinu

Mladí lidé bohužel začínají s prvními experimenty s cigaretami ve věku, kdy ještě nemají dost znalostí a zkušeností, které by je od kouření odradily. Zkušenost jim nepředáme, ta je jak známo nepřenositelná, co jim ale můžeme poskytnout, je alespoň základní informace o podstatě vzniku závislosti:
„Tělo, konkrétně nervový systém, má vlastní nikotinové receptory mnoha typů, které jsou principiálně excitační (budivé), tedy vedou ke vzniku vzruchu v místě nervových nebo nervosvalových spojení. Receptory jsou v oblasti nervosvalového spojení, kde pomáhají přenášet vzruchy z nervu na sval, dále se uplatňují v uzlinách autonomního nervového systému (mohou urychlit například pohyby střev) a řada typů je v mozku, kde jejich vazba s nikotinem má vesměs stimulační a mírný euforizující účinek. To je důvodem vzniku závislosti a nepříjemných abstinenčních příznaků,“ vysvětluje Miroslav Kalina. Kouřením se totiž počet nikotinových receptorů zvyšuje, takže k vyvolání příjemného, euforického pocitu je třeba stále více nikotinu. Kuřák pak kouří hlavně proto, aby se necítil hůře.

Mozková mrtvice

Mnohem škodlivější než nikotin jsou produkty hoření tabáku a dalších cigaretových komponent. Ty jsou hlavním nositelem cévních změn, které jsou většinou nevratné. Ucpaná tepna pak bývá příčinou infarktu neboli odumření tkáně po náhlém přerušení přívodu krve. Laik si slovo infarkt většinou spojuje se srdcem, ale jde o termín, který se zrovna tak vztahuje například na plíce nebo mozek.
„Kouření je velmi významným rizikovým faktorem pro vznik všech typů cévních mozkových příhod. Stejně jako tomu bývá například u dolních končetin, dochází také u přívodných mozkových a vlastních mozkových tepen k zužování a uzávěrům. Zúžení nebo uzávěr krkavic vede k cévní příhodě v příslušném povodí,“ podotýká primář Kalina.

Kuřáci jsou k mrtvici náchylní, a proto by měli věnovat pozornost různým varovným signálům. „Prvním nenápadným příznakem může být přechodná, třeba jen desítky sekund trvající porucha vidění na jedno oko – tomu se říká amaurosis fugax nebo tranzitorní retinální deficit (přechodná slepota). Tento příznak je pro zúžení krkavice typický a včasná operace nebo protisrážlivé léky mohou hrozící cévní příhodě zabránit. Podobně přechodná porucha řeči, hybnosti nebo citlivosti na polovině těla může signalizovat nebezpečí. V každém případě jsou uvedené příznaky důvodem k okamžité návštěvě lékaře,“ varuje neurolog.

Nitrolební žilní trombóza

Velmi silným rizikovým faktorem je kouření u mladých lidí ve věku mezi 15 a 45 lety, kteří mají vrozené zvýšení krevní srážlivosti. „Jedná se o tzv. trombofilní poruchu, nejčastěji Leidenskou mutaci. Kombinace této poruchy, hormonální antikoncepce, kouření a obezity zvyšuje pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody zhruba 3000krát!“ upozorňuje Kalina a dodává: „V této věkové skupině je častý velmi specifický typ příhody, kdy se žilní systém odvádějící krev z mozku uzavře krevní sraženinou – jde o intrakraniální (nitrolební) žilní trombózu. Výsledkem je nedokrevnost a otok mozku a z toho plynoucí nitrolební hypertenze, která za určitých okolností může vést k oslepnutí.“

Podle Miroslava Kaliny je u mladých lidí bez trombofilní poruchy tento typ příhody velmi vzácný. Poruchu lze odhalit vyšetřením trombofilních markerů – jde o soubor genetických a biochemických testů. V některých zemích jsou tyto testy hrazeny ze zdravotního pojištění před nasazením hormonální antikoncepce. Pokud testy ukážou, že vyšetřovaná žena má dispozici k vyšší srážlivosti, volí se jiná antikoncepční metoda.

Migréna

Dalším neurologickým zdravotním problémem, u nějž kouření hraje významnou roli, jsou bolesti hlavy. „Nejde o známý fenomén ‚po tahu‘, kde jde o kombinaci více toxických a režimových faktorů, ale o specifický vliv kouření samého. Kouření může provokovat různé typy bolestí hlavy, ale nejčastěji se uplatňuje při provokaci migrenózních záchvatů, jejichž frekvence se při abstinenci může výrazně snížit. Migrénou trpí daleko častěji ženy a uplatňují se při ní hormonální a dědičné vlivy,“ uzavírá primář Kalina.

Má smysl nákladná léčba cévních mozkových příhod kuřáků?
Ohodnoťte tento článek!