Přejít na obsah

Máme nadbytek velkých nemocnic

zpět
28.3.2007

"Diskutovat o změně statutu univerzitních nemocnic je jako píchat do sršního hnízda, a navíc je to problematika velice obtížná," říká v rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz vedoucí Institutu managementu zdravotnických služeb, prim. MUDr. Rudolf Střítecký...

Minulý týden jsme na stránkách Zdraví.Euro.cz publikovali materiál o chystané změně vlastnictví fakultních nemocnic. K novému záměru ministerstva zdravotnictví se vyjádřil odborník na management zdravotnictví Petr Váňa. - viz: Akciovek se zbytečně bojíme

Na podobné dotazy odpovídá také prim. MUDr. Rudolf Střítecký, vedoucí Institutu managementu zdravotnických služeb v Jindřichově Hradci (IMZH).

Ministerstvo zdravotnictví chce do roku 2009 prosadit zákon o zřízení univerzitních nemocnic. Touto legislativou by se ze současných fakultních nemocnic staly takzvané neziskové akciové společnosti. Na ředitele univerzitních nemocnic by měla dohlížet správní a dozorčí rada složená ze zástupců státu a univerzit. Zároveň by se zcela změnil systém ohodnocování manažerů i řadových zaměstnanců. Co tomuto návrhu říkáte vy?

Diskutovat o změně statutu univerzitních nemocnic je jako píchat do sršního hnízda, a navíc je to problematika velice obtížná. Budu tedy vycházet ze situace, která je v zahraničí. V principu jde o způsob financování těchto nemocnic a efektivní využívání vzácných zdrojů, které jsou k dispozici, z toho bych chtěl vycházet.

Univerzitní nemocnice mají zhruba tři základní funkce:

1. péče o pacienty, kteří si platí zdravotní pojištění, v dnešní době zdravotní daň

2. výzkum a vývoj medicíny

3. výuku budoucích mediků

Z výše uvedeného vyplývá, že pro efektivní využití vzácných zdrojů je naprosto nutné striktně účetně i reálně oddělit tyto finanční zdroje jeden od druhého. V podmnožině účetnictví je také třeba finančně ještě oddělit speciální péči od péče všeobecné.

Dnešní situace podle zdrojů pojišťoven vypadá tak, že v těchto nemocnicích určených pro speciální péči je ošetřováno 70 % pacientů, kteří potřebují běžnou péči, která je poskytována v okresních nemocnicích, a 30 % činí péče speciální. Samozřejmě náklady na tuto běžnou péči jsou ve fakultní nemocnici vyšší, než náklady na stejnou péči v okresních nemocnicích. Je zde zřejmá neefektivita využití vzácných zdrojů. Data se mohou nemocnice od nemocnice lišit.

Další srovnání: společně s prof. K. P. Pfeifferem z Univerzity v Innsbrucku jsme řešili mezinárodní grant Aktion 1999 – 2000, No24p18, kde jsme srovnávali některé ekonomické, strukturální a epidemiologické parametry rakouského a českého zdravotního systému. Zjistili jsme, že máme nadbytek velkých nemocnic.

Rakousko má cca 8,5 milionů obyvatel a tři univerzitní nemocnice, my máme 10.3 milionů obyvatel a máme univerzitních nemocnic nejméně deset (většinou nelze považovat sloučení některých nemocnic pod jednu nemocnici, že jde o jednu nemocnici). V neprospěch České republiky vychází jak počet lůžek v univerzitních nemocnicích, tak počet samotných univerzitních nemocnic. Výsledky ale nemáme lepší.

Ve kterých zahraničních zemích model univerzitních nemocnic jako akciových společností funguje?

Nejsem si jistý, ale myslím, že tak fungují některé nemocnice v USA. Akciovou společnost charakterizuje akcie této společnosti o určité hodnotě. Ale termín nezisková akciová společnost neznám. Akciová společnost je obchodní společnost, která byla ustavena za účelem vytváření zisku (jako ekonomického motoru rozvoje společnosti) spolu s jednoznačně vymezenou zodpovědností. Myslím si, že složení akciové společnosti se musí dít podle zákona o akciových společnostech. Jinak je jedno, o jaký typ obchodní společnosti jde, zda s.r.o. nebo V.P.S. atd. To záleží na tom, co mi bude nejlépe vyhovovat z pohledu rozvoje společnosti a tvorby zisku.

Co říkáte na návrh, aby šéfové velkých nemocnic – tedy napříště tzv. univerzitních nemocnic měli za případné spáchané škody ručit svým majetkem? Dovedete si představit takový požadavek v praxi? Bude mít šanci uspět ve výběrovém řízení manažersky zdatný, ale nepříliš movitý kandidát? Nebude tím zúžený výběr kandidátů na ředitele podle toho, z jakých majetkových poměrů uchazeč pochází?

Co se týče zodpovědnosti ředitelů nemocnic, je nutné rozlišovat manažerskou a vlastnickou zodpovědnost. To jsou dva rozdílné pojmy, jak vidím směšované. Vlastnickou zodpovědnost i pravomoc má vlastník akciové společnosti čili akcionář nebo akcionáři a manažerskou zodpovědnost má manažer spolu s pravomocemi. Ty se odvíjí od procesu iniciace, ratifikace, implementace a monitoringu. Existují v podstatě dva modely struktury vedení akciové společnosti, které jsou ověřené. Jednostupňový - americký - a dvoustupňový - německý. Americký je založen více na osobní zodpovědnosti vedoucího manažera. Německý spíše na kolektivní zodpovědnosti. Čili diskuse o tom, zda ředitel má ručit svým majetkem za špatné hospodaření, je víceméně nepochopením těchto vztahů. Ale určitě musí být na úrovni managementu nemocnic vyžadována mnohem důsledněji zodpovědnost za odvedenou práci.

Otázka, zda by do výběrového řízení na ředitele vámi představené a.s. šel méně movitý manažer, je myslím zbytečná. Protože problematiku můžete i otočit a říci, že ten méně movitý nemá co ztratit, a tak do toho půjde jako divý.

Budu nyní citovat některé výroky, které na stránkách Zdraví.Euro.cz padly v souvislosti se změnou vlastnictví nemocnic. Můžete je okomentovat? Zaprvé. „Soukromý vlastník je lepší než stát“.

Je samozřejmé, že konkrétní vlastník je lepší než stát, o tom nemíním vůbec polemizovat.

„Převedením nemocnic na akciové společnosti se zlepší kvalita poskytované péče“.

Závislost kvality poskytované péče na akciové společnosti nikdo zatím nestudoval.

„Zisk jako ekonomická hodnota je obecně vnímán jako signál úspěšnosti řízení organizace. Ve zdravotnictví tomu není jinak.“

Zisk je samozřejmě vnímán a vždy bude vnímán jako signál úspěšnosti vedení organizace. A je logické, že žádná akciová společnost nemůže být v dluzích, protože potom na ni dlužník dle obchodního zákoníku vyhlásí konkurs, a tím společnost končí.

„Odměňování zaměstnanců podle tabulek není správné. V akciové společnosti je možné motivovat zaměstnance mnohem lépe.“

Odměňování zaměstnanců podle tabulek/tarifů skutečně, aspoň na lékařské úrovni, není nejlepší. I když samozřejmě ve světě existuje. Ale z ekonomického hlediska např. tím, že uděláte s lékaři smlouvy na dané služby, můžete mnohem efektivněji využít vzácné zdroje a tyto náklady převést do oblasti variabilních nákladů, čímž ulehčíte kapitálovému zatížení společnosti.

Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

www.Zdravi.Euro.cz

Komentovat článek: Máme nadbytek velkých nemocnic

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Máme nadbytek velkých nemocnic

Komentáře

dalších 26 komentářů
marcela mmm máme zřejmě i nadbytek peněz a lékařů...  | 19. 04. 2007 23:27

Jestliže je obchodní společnost zřízena ke tvorbě zisku, pak se skýtá otázka - z jakých prostředků? Ze zdravotního pojištění, z rozpočtu, přímých plateb, darů apod. Není to zvrhlost? Vytvářet zisk, který se použije pro nákup aut, mobilů a platy managerů? Neměly by veškeré finanční prostředky být vloženy do poskytované péče? A kdo tu péči poskytuje? Kdo je tím nejcennějším kapitálem v podniku, bez nějž to nikdy nepůjde? Je to ten "chudák doktor", kterému ještě skrouhnou to málo co má - tedy dehonestující, směšný tabulkový plat, kvůli kterému musí odsloužit 800 i více hodin přesčasů/rok, aby žil na trochu slušné úrovni. Protože kdybych nesloužila, tak z 27 tis. hrubého - při 2 atestacích a více jak 15 letech praxe, si jako samoživitelka se 2 dětmi a bydlením v paneláku ani neškrtnu...

dr.Malucci Kořenem všeho zla je korupce a zlodějna  | 4. 04. 2007 09:00

nezáleží ani na formě fungovánínemocnic, jedno zda a.s., p.o., s.r.o., FN... Průšvih je to, že zde je zvykem, že na hlavních i nižších stupních vedoucích funkcí sedí většinově lidé, jejichž hlavním cílem je své vlastní obohacení. Drahé nevýhodné zakázky na léky, přístroje, stavební práce, prádelnu, úklid.etc. jsou standartem, neb čím větší cena, tím větší % ze zakázek. K právu na legální vysoké odměny za hospodaření pak vede snaha ušetřit jinde- kde, no přeci na platech zaměstnanců, tam se šetří nejsnadněji. U čistě privátních nemocnic krom vysloveného vykořisťování většiny personálu dochází také často k až neuvěřitelnému snížení kvality zdravotní péče z důvodu iracionálních úspor.

Od známého z Austrál Vzory  | 29. 03. 2007 15:55

Nejlépe ošetřují ve Velké Británii. Na ambulanci neumí sestra nabrat ani krev. Do Indie jezdí britové na soukromé kliniky nechat si udělat endoprotézy, na jejich klinikách pracují studenti , kteří v království pochytili a aplikovali lépe. Do Francie se jezdí na operace očí. Neb tam nejsou věkové limity. V česku si podřezávají nemocnice větve pod sebou. Spadnou všichni.Jak si může nechat VŠ v 3000letí nechat ďělat něco s mozkem ?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné