Marže lékárnám snižují i v zahraničí

Tolik diskutované snižování marží u léků hrazených zdravotními pojišťovnami v Česku ušetří desítky miliónů korun. Svědčí o tom zkušenosti z Německa, kde jsou ceny léků určovány podobným způsobem. Výši marží i tam stanovuje zákon…

„Marže německých lékáren byla v posledních letech snižována pravidelně. Naposledy se snižovaly k 1. lednu 2004. U léků na předpis se zatím ustálily na sazbě 8,10 eura na balení a třech procentech z velkoobchodní ceny,“ řekl Eckhart Bauer z berlínské centrály ABDA – Spolkové asociace sdružení německých lékáren.

V Česku je jednotná marže u všech léků, a to 29 procent. O ni se dělí velkodistributoři léčiv zhruba 7 procenty a lékárníci 22 procenty.

Ve skutečnosti ale lékárníci nemají celých 22 procent, protože se ještě musí odpočítat DPH. Znamená to, že v konečném efektu podle údajů České lékárnické komory jejich marže činí asi 17 procent.

V Německu ušetřili 900 miliónů eur

Jen snižováním marží se výdaje na léky u německých zákonných pojišťoven snížily v roce 2002 o plných 900 miliónů eur proti předchozímu roku.

Co ale kromě snížení marží u léků na předpis významnou měrou pomohlo německým pacientům, bylo povolení zásilkového obchodu s léky a hlavně deregulace cen.

Marže u preparátů, které nejsou na předpis a zároveň je nehradí pojišťovny, totiž nejsou v Německu již dva roky nijak zákonem upravovány.

„Díky tomu, že zásilkové lékárny mají nižší náklady na provoz než běžná distribuční síť a že došlo k deregulaci, se tak v posledních měsících snížily ceny až o třicet procent,“ potvrdil Thomas Kerckhoff, bývalý předseda Spolkového sdružení německých zásilkových lékáren s odvoláním na statistiky.

Třeba cena šumivého aspirinu tak v balení o 40 tabletách klesla na zhruba 7,45 eura, neoangin 24 tablet je dokonce v Německu možno zakoupit za cenu téměř stejnou jako u nás. Zatím co v Česku se prodává kolem 90 korun, v Německu ho lze sehnat již od tří eur.

Třetí skupinou pak jsou léky, které lze získat na předpis s příplatkem pojišťovny nebo si je lze koupit bez předpisu, ale za plnou cenu. U těch je v Německu uplatňována takzvaná degresivní marže.

Ta se však týká pouze léčiv hrazených z rozpočtu zákonných zdravotních pojišťoven, nikoliv těch hrazených soukromými institucemi.

„Například u léků, které nejsou na předpis, nicméně jsou pojišťovnami hrazeny, tak zákon určuje přesně odstupňované marže od osmi do 68 procent z velkoobchodní ceny,“ vysvětluje Bauer s tím, že nejvyšší marže je u preparátů s malou cenou kolem jednoho eura a postupně klesá ve vazbě na růst velkoobchodní ceny léku.

O podobný systém usilují i lékárníci v Česku. Podle německých zkušeností by jeho zavedením sice vzrostly ceny některých léků pro pacienty, hlavně v těch nejnižších cenových kategoriích, celkově by však tento systém mohl přinést vysoké úspory ve výdajích pojišťoven za léčiva.

Při regresivním systému totiž jsou německé lékárny navíc ještě povinny poskytovat zákonným zdravotním pojišťovnám slevu z velkoobchodní ceny léčiva.

Vladislav Podracký, Právo

Jan Pospisil

Ano, možná mají velkou marži, možná ne.¨Ale cestou není snížit administrativně marži. Ale zbořit monopol a zavést konkurenci. Tj. neomezovat vstup ostatním subjektům na trh. Lékárny už dávno ztratili svou původní funkci. Léky už dávno nejsou to, co bývaly, tj. mastičky, lekvary apod. Léky jsou bezpečně prověřené, zabaléne z fabriky, že si je může koupit kdokoliv, kdekoliv. A když byl průšvich s

léky – tak lékarny tomu nemohou zabranit stejně jako drogerie. Pouze několik vybraných léků, by se mohlo prodávat např. u lékařů. At si lidi vyberou, zda si koupí lék od odborníka – lékarníka, nebo třeba v drogerii. Komory slouží k tomu, aby bránili lékarníky před vstupem konkurence, tuto funkci cechu plní do puntíku. Je třeba zrušit všechny komory a cechy, které nemají opodstatnění a jen škodí lidem.

Ohodnoťte tento článek!