Masarykův onkologický ústav si za 75 let vybudoval vysoké renomé

Mimořádně dobré jméno doma i v zahraničí v boji se zhoubnými nádorovými onemocněními má brněnský Masarykův onkologický ústav (MOÚ), otevřený před 75 lety, 13. ledna 1935, pod názvem Masarykova léčebna Dům útěchy v Brně.

Vzniku prvního onkologického ústavu v Československé republice předcházela počátkem 20. let minulého století myšlenka napodobit podobná zařízení, která již existovala ve Francii, Švédsku, Rusku či Německu.

U zrodu iniciativy stáli odborníci i laičtí propagátoři sdružení kolem primáře chirurgického oddělení zemské nemocnice na Žlutém kopci Jaroslava Bakeše a jeho matky, sociální pracovnice Lucie Bakešové.

Nadšenci si stanovili za cíl vybudovat speciální ústav, kde by byla propojena léčebná činnost s vědeckým výzkumem. V té době byla léčba rakoviny z větší části chirurgická, a ročně na ni umíralo asi 16.000 lidí. Od počátku bylo navíc akcentováno zaměření na pacienty nemajetné, sociálně slabé.

Spolek Dům útěchy záhy získal pro svůj humánní projekt podporu veřejnosti i řady významných osobností, mezi nimi i prezidenta Tomáše G. Masaryka, který na výstavbu poskytl také 2,5 milionu korun.

Stavba Domu útěchy byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer (starosta spolku) a Bedřich Rozehnal.

Za necelé dva roky se 13. ledna 1935 už ústav otvíral. Iniciátor léčebny Bakeš se ale naplnění projektu nedožil, zemřel v říjnu 1930.

Tehdy nejmoderněji vybavená klinická část ústavu zahrnovala ambulanci, diagnostické a terapeutické oddělení se zvláštním radiologickým sektorem, operační trakt se speciálním radiologickým oddělením, radiové lázně a rozsáhlou, komfortně pojatou lůžkovou část. Zařízení mělo i vynikající laboratoře. První pacienti přišli do ústavu 21. ledna.

Od počátku léčebna poskytovala komplexní onkologickou péči a měla nadregionální charakter, stejně jako je tomu dnes. Částečná centralizace pacientů zde pak představovala vhodné podmínky pro vědecké bádání.

Postupně ústav rozšiřoval kapacitu i spektrum služeb. Prošel několikrát i změnou názvu, od 1. ledna 1991, kdy byl zrušen Institut medicínského výzkumu, nese název Masarykův onkologický ústav.

V současnosti je MOÚ, v jehož čele stojí od roku 2008 profesor Jiří Vorlíček, jediným komplexním onkologickým centrem (KOC) ze třinácti v Česku, které zajišťuje diagnostiku, onkologickou chirurgii, gynekologii, radioterapii, klinickou onkologii a výzkum v oboru pod jednou střechou.

V péči o pacienty úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno a Fakultní nemocnicí u svaté Anny, s nimiž po reorganizaci tvoří KOC.

V zařízení se koncentruje špičkové přístrojové vybavení odpovídající současným světovým trendům a vysoce kvalifikovaný personál. Pacientům se tím dostává protinádorová léčba vysoké úrovně na základě nejnovějších poznatků medicíny.

MOÚ tak stále naplňuje své základní motto – „pacient na prvním místě“. Ročně ústavem projde na 170.000 lidí ambulantní léčbou a přes 8000 lidí je hospitalizováno. K dispozici jim je 261 lůžek, z toho 23 intenzivních.

Ústav posiluje svou roli i na mezinárodní úrovni, je zakládajícím členem Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Každoročně také organizuje největší setkání onkologů v Česku – Brněnské onkologické dny, které se letos uskuteční již po čtyřiatřicáté.

Ohodnoťte tento článek!