Mateřské školy ve středních Čechách přecházejí na zdravou stravu

Děti v mateřských školách ve středních Čechách se začínají stravovat zdravěji a kuchařky jim připravují jídla z lokálních potravin. Vyplývá to z informací zástupců školek, které ČTK oslovila. Problémem je podle nich spotřeba mléka, kterou určuje takzvaný spotřební koš. Ten stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školních jídelnách. Vznikají také kuchyně zdravého stravování, které dodávají do školek pokrmy připravené ze sezonních surovin od místních dodavatelů.

„Začali jsme dělat například kuskus nebo bulgur, je teď více možností i v luštěninách. Zrovna tady máme dealerku z rodinné firmy, kde dělají vše domácí a zdravější, takže od nich teď bereme,“ řekla ČTK vedoucí kuchyně z mateřské školy Duha v Mladé Boleslavi.

Podle odbornice na zdravotní prevenci a výživu a garanta iniciativy Skutečně zdravá škola Margit Slimákové je největším problémem školního stravování spotřební koš, který nebyl dlouho aktualizován. „Jediné, co před pár lety dovolili, je, že se jídelny můžou lišit od doporučení spotřebního koše o 25 procent. Což prakticky znamená, že když jídelny chtějí, můžou začít vařit i zdravěji, ale je to pro ně pracné, protože si to musí přepočítávat, kontrolovat, “ řekla ČTK.

Ve spotřebním koši je podle Slimákové nesprávná třeba kategorie volného cukru. „Ta tam vůbec nepatří. Dále je tam nevhodné, že jsou tam dvě samostatné kategorie – mléčné výrobky a mléko. To znamená, že školka musí za každou cenu podávat velké množství mléka,“ dodala. Spotřební koš podle ní také dovoluje v jídelnách využívat polotovary, potraviny s glutamátem sodným nebo umělými sladidly, které do kvalitní dětské výživy nepatří.

Spotřebu mléka danou spotřebním košem kritizuje také Naděžda Hlosková zodpovědná za stravování ve dvou mateřských školách v Nymburku. „Já si na ten spotřební koš stěžuji už 15 let. Vadí mi hlavně ta spotřeba mléka. To se nedá nahnat. Vlastně dá, ale lejeme to do kanálu, protože ty děti tři deci mléka za den tady ve školce nevypijí. A mléčné výrobky jsou ještě zvlášť,“ řekla.

V Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi vznikla v září Kuchyně zdravého stravování, která mimo jiné dodává pokrmy do deseti mateřských škol v okrese Praha-východ. „Projekt, který dotací podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, do regionu přinesl kromě zdravých jídel také šest nových pracovních míst, z nichž čtyři obsadili mladí lidé odcházející z dětských domovů,“ uvedla v tiskové zprávě společnost Ekolandia, která kuchyň zdravého stravování v Brandýse nad Labem provozuje. Kuchyně nakupuje od místních dodavatelů a využívá sezonní potraviny, pokrmy putují kromě školek také do firem. Za jeden zdravý dětský oběd školky zaplatí 48 korun, porce pro dospělého vyjde na 68 korun.

Podle státního zdravotního ústavu jsou roční ztráty z nezdravého životního stylu Češek a Čechů asi 520 miliard korun. Jde o výdaje na léčbu chronických nepřenosných nemocí a ztráty HDP kvůli pracovní neschopnosti. Až 80 procentům těchto nemocí lze podle ústavu předejít ozdravěním životního stylu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!