Mazan: v každé lékové skupině není jeden lék plně hrazen

21. 7. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
"Analýza ukázala, že nejméně v 86 ze 300 lékových skupin není lék, který je plně hrazen ze zdravotního pojištění," soudí Pavol Mazan, výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností...


Ministerstvo zdravotnictví toto tvrzení odmítá

Od 1. července platí nová léková vyhláška ministerstva zdravotnictví a stále je příčinou rozporuplných názorů odborníků. „Analýza ukázala, že nejméně v 86 ze 300 lékových skupin není lék, který je plně hrazen ze zdravotního pojištění,“ soudí Pavol Mazan, výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností.

Dodává, že zákon o veřejném zdravotním pojištění přitom požaduje, aby v každé skupině léčivých látek jeden plně hrazený lék byl.

Proč takový rozpor

Mazanova slova odmítá Katarína Bártíková, ředitelka odboru farmacie ministerstva zdravotnictví: „V každé lékové skupině plně hrazený lék je.“ Mazan tvrdí, že ministerstvo mělo už novou vyhláškou zajistit, aby v každé lékové skupině byl jeden lék plně hrazen, protože tak to stanoví zákon.

Když se však porovná vyhláška a číselník, který na jejím základě vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna, ve všech skupinách takový lék plně hrazený není.

Bártíková zase tvrdí, že byla dohoda s výrobci, že u některých svých léků sníží cenu tak, aby se vešla do plné úhrady, a tak tomu už je.

„Nikdo není teď schopen říci, jestli tomu tak je, nebo není. Znamenalo by to obcházet lékárny a ptát se,“ říká Mazan. Podle něj chaos, který nastal, bude trvat ještě několik týdnů do vydání nového číselníku VZP, který má být v srpnu.

V něm už by snížené ceny od výrobců -pokud tak skutečně učinili - měly být promítnuty. Teprve pak bude jasno, zda v každé ze tří set lékových skupin skutečně je lék plně hrazený pojišťovnou.

Někde rozdíl veliký, v řádu tisíců korun

Analýza, kterou nechala zpracovat Mezinárodní asociace farmaceutických společností, ukázala, že někde pacient na potřebný údajně plně hrazený lék může doplácet koruny, jindy tisíce. Jde např. o léky

* užívané při poruchách růstu - hormony předního laloku hypofýzy, kde doplatek má být až 2800 korun,

* užívané při hemofilii a krvácivých příhodách, kde doplatek má být od 144 do 577 korun,

* na léčbu diabetu s doplatkem od 15 do 65 korun atd.

* na depresi až 107 Kč * na srdce až 75 korun.

Vzhledem k tomu, že analýza je ze začátku července, tyto doplatky ale už vůbec nemusejí existovat, a to proto, že výrobci mohli cenu svých léků snížit a léky jsou již bez doplatku.

Zmatky v lékárnách ještě potrvají

V lékárnách může tedy v současné době být jeden a ten samý lék za různou cenu. Lékárny totiž doprodávají zásoby za staré ceny a zároveň již mají léky i za ceny nové.

Zmatek by měl skončit po doprodání starých zásob začátkem srpna. Bártíková soudí, že pacient nemusí v lékárně doplácet nic, protože v každé skupině je lék plně hrazen a lékař na tento lék může pacienta převést z léku, který je s doplatkem.

Václav Pergl, Právo

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz

PharmDr. Petr Rejsek

Myslím, že pro lékaře musí být naprosto báječné po každé změně číselníku, provázené obvykle správným zmatkem, zkoumat, kterak je to nyní s doplácením toho kterého léčiva, případně převádět, asi dle doporučení dr. Bártíkové, nově pacienta na jakési bájné, plně hrazené léčivo. Pracuji v lékárně již 8 let a mohu čestně prohlásit, že nejednotnost v doplatcích zejména, pravidelný chaos při změnách úhrad a další věčné pytlíkování ze strany MZ s sebou nesou jen dezorientaci pacientů, věčné hádky, agresivitu etc.

Snad nebudu dalek pravdy, že takový stav musí být značně nekomfortní i pro mnoho lékařů. Své pocity bych charakterizoval už jen jako rezignaci v systému arabského bazaru, kdy nikoho nezajímá, jak má lék užívat, ale toliko kolik doplácí. P.S. Samozřejmě uznávám, že tento systém může naopak řadě lidí vyhovovat.

Karel Janda

Jen bych doplnil, že si to paní Bártíková představuje jednoduše. Copak je skutečně cílem léčby každého půlroku přehazovat pacienta s léku na lék podle toho jak je který medikament zrovna hrazen? Už tak dochází pod tlakem firem k častým změnám léků př. Simvacard - Simgal - Zocor - Vasilip - a zase Simvacard (podle toho kdo má zrovna placenou nasazovací „studii“). To přece není cílem měnit u pacienta pořád léky (byť se jedná o léky se stejnou účinnou látkou).


  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?