Ministerstva upřesňují seznam nemocí, s nimiž lze počítat v případě teroristického útoku

…Bakterie potřebují velice stabilní klimatické podmínky, nesmí foukat vítr. Ideální pro použití biologických zbraní jsou například paluby letadel, kde je stálá teplota a bezvětří, nebo budovy s centrální klimatizací. V metru by byly málo účinné, protože tam silně proudí vzduch…

Teroristé biologické zbraně asi mají, nicméně riziko jejich užití v Česku je minimální, říká náčelník armádní zdravotnické služby Jan Petráš.

Praha – Obavy ze zneužití práškovacích letadel k šíření jedovatých biologických látek jsou podle odborníků liché. „Je velice nepravděpodobné, že by se k tomu použila,“ uvedl včera náčelník zdravotnické služby české armády Jan Petráš. Stejně tak je podle něho prakticky vyloučeno, že by mohla být biologickými zbraněmi zasažena celá města. „Jde totiž o to, že musí být dosaženo značné hustoty zamoření, aby byl účinek efektivní,“ tvrdí Petráš.

„To je jejich značný problém. Bakterie potřebují velice stabilní klimatické podmínky, nesmí foukat vítr. Ideální pro použití biologických zbraní jsou například paluby letadel, kde je stálá teplota a bezvětří, nebo budovy s centrální klimatizací. V metru by byly málo účinné, protože tam silně proudí vzduch,“ uvedl Petráš. Biologické zbraně jsou velmi záludné a zákeřné, protože se jejich účinky projeví většinou až za několik dní. Detekce je značně složitá. Obtížně se zjišťuje hustota zamoření, kolik osob a kde přesně bylo zasaženo.

Sněť slezinná i botulismus, které patří mezi obávané biologické zbraně, jsou nemoci, jež se, bohužel, běžně vyskytují v zemích nebezpečných z hlediska potenciálního terorismu. „Tam není problém izolovat bakterie z uhynulých zvířat,“ řekl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. U sněti slezinné je však nutné z izolovaného kmene vyklonovat takový, který by byl odolný vůči antibiotikům, a to už podle něho vyžaduje značnou laboratorní práci.

V národní referenční laboratoři pro antrax ve Státním veterinárním ústavu v Hradci Králové, ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně a Státním veterinárním ústavu v Praze jsou uchovávány bakterie antraxu pro diagnostické účely. „Jsou bezpečně uloženy pod několikerým uzamčením, přesně evidovány. Tato přísná opatření v poslední době kontrolovali pracovníci Krizového centra veterinární správy,“ dodal Duben.

Zdá se, že hrozba použití biologických zbraní není v Česku aktuální. Nelze ji však podceňovat. Proto také Ministerstvo zdravotnictví plánuje uspořádat kursy pro epidemiology, hygieniky a soukromé lékaře, v nichž si mají „oprášit“ vě-domosti o nemocích způsobených biologickými zbraněmi.

Ministerstva zdravotnictví a vnitra nyní společně upřesňují seznam chorob, se kterými lze počítat v případě teroristického útoku. Pokud Česká lékařská komora takový seznam dostane, v informování lékařů pomůže. Její prezident David Rath zdůraznil, že by ani školení nepotřebovali, protože většina lékařů se o těchto nemocích učila. „Stačil by písemný materiál, kde by bylo připomenuto, jak onemocnění vypadá a kde se dá diagnostikovat,“ řekl. Mimořádný kurs již zorganizovala minulý týden hradecká Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně. Příslušníci 6. polní nemocnice se v něm školili také v tom, jak pomoci lidem zasaženým chemickými a biologickými otravnými látkami.

Zvláštní pozornost se nyní věnuje i zdrojům pitné vody. Pražské vodovody a kanalizace včera oznámily, že zkontrolovaly bezpečnostní opatření na všech provozech. Zároveň požádaly městskou policii o dodržování dohodnuté spolupráce při ochraně vodárenských objektů. Na důležitých místech, jako jsou např. úpravny vody, čerpací stanice a vodojemy, je zvýšená ostraha.

Bakterie antraxu neboli sněti slezinné napadá především dobytek, ale onemocnění je poměrně snadno přenosné na člověka. Antrax se šíří vzduchem, dotykem, vodou a potravinami. Do lidského organismu proniká kůží, zažívacím ústrojím i vdechnutím kontaminovaných spor (jejich životnost v půdě je deset i více let). Vyskytuje ve formě kožní, plicní, střevní a septické. Inkubační doba je jeden až sedm dní, obvykle se projeví po třech dnech. U plicní formy je to 24 hodin. Z člověka na člověka je nemoc nepřenosná. Na území Česka byla naposledy zaznamenána před šestnácti lety.

Ivana Kněžínková, Pavel Otto, Hospodářské noviny, 10.10.2001

Ohodnoťte tento článek!