Ministerstvo: Každý desátý pacient je v nemocnici nakažen či raněn

Každý desátý pacient je podle celosvětových odhadů během pobytu v nemocnici nakažen, raněn či dojde nějaké jiné újmě. Podle ministerstva zdravotnictví je to v Česku podobné, nemocnice se ale snaží tomu bránit. Mají standardizované postupy a bezpečnostní opatření, sdílejí dobrou praxi nebo mezi sebou soutěží. V pondělí se připomíná Den bezpečí pacientů.

„Chyby jsou drahé, jak pro pacienta, tak pro systém. Mezi opatření, která předcházejí rizikům poskytování zdravotní péče v nemocnicích, patří například systém identifikace pacientů, hygienická opatření či prevence pádů a úrazů,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar. Důležité je podle něj zapojení pacientů, jejich aktivní role a zvyšování informovanosti.

Ministerstvo stanovilo pro poskytovatele zdravotní péče minimální požadavky v osmi oblastech pro nemocnice a dvou pro ambulantní péči. Mají se zaměřit například na identifikaci pacientů, aby jim nebyly zaměněné léky nebo provedená jiná léčba. Dalším cílem je prevenci proleženin a správná hygiena rukou. „Je pak na každém zařízení, aby přijalo opatření a nastavilo vnitřní systém tak, aby bezpečnostní cíle byly splněné,“ dodal.

Nemocnice se mohou také nechat takzvaně akreditovat, tedy zkontrolovat externími auditory, kteří se zaměřují i na bezpečnost jako součást kvality péče. Zapojují se také do různých mezinárodních projektů nebo nabízejí vlastní postupy ostatním.

Například Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) má díky systému čteček čárových kódů a označení pacientů i personálu přehled o tom, jestli pacient dostává správné dávky správného léku. „Principem je, že sestra v okamžiku podání léčiv sejme elektronickou čtečkou pacientův jedinečný čárový kód umístěný na náramku zápěstí ruky, dále svůj kód a kód podaného léku. Je tak přesně zaznamenáno kdy, kdo, komu a co podal, čímž se naprosto minimalizuje pochybení při podání ordinovaných léků,“ popsala Lenka Gutová, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN.

Nemocnice podle ní má lepší přehled také o zásobách léků. „Díky tomu jsme snížili interní skladové zásoby na polovinu. Dříve byly v příručních skladech byly léky za čtyři miliony korun,“ dodala Gutová. Dnes nemocnice přesně ví, na kterém oddělení ještě léky má a uspoří měsíčně asi 300.000 korun.

Fakultní nemocnice v Motole se například v jednom z projektů snaží snižovat délku hospitalizací a minimalizovat tak zdravotní komplikace. Nemocnice v Pelhřimově zase vytipovává už při přijetí do péče pacienty, u kterých je vyšší riziko pádu a zranění.

V Česku je asi 183 nemocnic, jejich zřizovateli je ministerstvo zdravotnictví, kraje, města, církev i soukromé subjekty. Celkové statistiky počtu úrazů, nákaz nebo chyb v péči o pacienty podle ministerstva neexistují, každá nemocnice si je sleduje samostatně.

Ministerstvo: Každý desátý pacient je v nemocnici nakažen či raněn
Ohodnoťte tento článek!