Ministerstvu nikdo nesdělil, že ho lékař neošetřil

Titulní obrázek

„Stejně jako při minulém protestu v polovině února lékaři zajistili ošetření akutních případů, takže jejich protesty nikoho nepostihly,“ řekl Cikrt. Dodal, že pokud lékaři chtějí dlouhodobé změny a posílit roli primární péče, vnímá to ministerstvo jako podporu reformních záměrů…

Na ministerstvu zdravotnictví si dnes nikdo nestěžoval, že by ho lékaři odmítli ošetřit. Nepřišly žádné petice na podporu protestujících lékařů ani proti nim, řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Velká část lékařů na Moravě zavřela ve středu ordinace, případně vyvěsila leták s vysvětlením, že jim pojišťovny málo platí. V českých krajích lékaři většinou jen vyvěsili leták, nebo před polednem na hodinu přestali ordinovat.

„Stejně jako při minulém protestu v polovině února lékaři zajistili ošetření akutních případů, takže jejich protesty nikoho nepostihly,“ řekl Cikrt. Dodal, že pokud lékaři chtějí dlouhodobé změny a posílit roli primární péče, vnímá to ministerstvo jako podporu reformních záměrů. Dodal, že ceny na příští rok jsou záležitostí vyjednávání v dohodovacím řízení, letošní rok ale už měnit nelze.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ČTK sdělil, že profesní organizace požadavky nespokojených lékařů podporuje.

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) však není dnešní protest lékařů fér, dostali a dostanou zaplacenou všechnu práci, tedy i prevence a očkování. „Úhrady za minulý a letošní rok už není možné zvýšit – to je objektivní skutečnost. Je ale možné změnit podmínky na příští roky,“ sdělila ČTK mluvčí VZP Jana Víšková.

Ke zvýšení letošních plateb vyzval dnes VZP exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle něj by ministr Tomáš Julínek (ODS) měl opravit současnou vyhlášku, která stanoví, kolik platí pojišťovny lékařům za léčení. Podle Ratha by měl ministr normu novelizovat. Podle Cikrta to ale není právně možné.

Víšková upřesnila, že platby praktikům stouply loni oproti roku 2005 o tři procenta, přestože celkově odvedli méně výkonů. „Nyní se stávkou domáhají toho, aby jim VZP na úkor jiných přenechala 100 milionů korun, a to nad rámec pojistného plánu, který je bez výjimky závazný,“ uvedla. Dodala, že VZP chystá v příštím roce zvýšení plateb za výkony i pacienty. Jednání o tom začala minulý čtvrtek.

Místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů Jana Uhrová uvedla, že organizování protestů v době, kdy začínají jednání o cenách na příští rok, je neúčelné. „V případě, že průběh jednání nebude uspokojivý a požadavky praktiků nebudou splněny, vyhlásí vedení organizace celostátní protesty na podporu svých jednání,“ prohlásila.

„Úhrady VZP praktickým lékařům vzrostly za posledních šest let o miliardu korun. A to i navzdory faktu, že počet pojištěnců VZP poklesl a počty praktických lékařů se prakticky nezměnily. Na rok 2007 počítá VZP s navýšením o 300 milionů korun,“ upřesnila Víšková.

S VZP má smlouvu 7900 praktických lékařů pro děti a dospělé. V roce 2000 připadalo na jednu praxi 1100 pojištěnců, loni 968. Průměrná měsíční úhrada VZP na jednu praxi byla v roce 2000 zhruba 51.000 korun, loni 63.000 korun. Úhrady pro všechny praktiky stouply za šest let o čtvrtinu, ze 4,186 miliardy na 5,073 miliardy korun. Letos by měly stoupnout o dalších 300 milionů na 5,373 miliardy korun.

Rath již dříve uvedl, že praktici hrají v systému nižší roli než nemocnice a ambulantní specialisté. Na rozdíl od kolegů v západní Evropě neposkytují péči 24 hodin denně, ale výhradně v době pěti ordinačních hodin denně. Mají i užší spektrum péče. „Například praktik, který sešije řeznou ránu, je v Česku raritou,“ řekl Rath. V Česku také nechodí praktici ošetřovat své pacienty do nemocnice v okamžiku, kdy jsou hospitalizováni. Drtivá většina praktiků přestala také sloužit lékařskou službu první pomoci.

Předseda zlínského sdružení praktiků Lubomír Nečas uvedl, že v Česku projde každý den ordinacemi všech praktických lékařů více než 50 procent všech pacientů ten den ošetřovaných ve zdravotnických zařízeních. Na všechny tyto ordinace ale je vyčleněno méně než pět procent celkových nákladů určených na zdravotní péči. V západních zemích čerpají kolem deseti procent prostředků, poznamenal Nečas.

ČTK

Ministerstvu nikdo nesdělil, že ho lékař neošetřil
Ohodnoťte tento článek!