Ministr Fišer na odchodu znovu podepsal kontroverzní vyhlášku

Odcházející ministr Fišer den před volbami podepsal novou vyhlášku o úhradách léků ze zdravotního pojištění. Týdeník EURO zjistil, že se v ní opět objevila řada změn, které jsou v rozporu s doporučením odborné kategorizační komise…

Odcházející ministr zdravotnictví Bohumil Fišer si ani v posledních dnech svého kralování nenechal vzít možnost, aby ještě naposledy rozhodl o některých lécích. Den před volbami podepsal novou vyhlášku o úhradách léků ze zdravotního pojištění. Týdeník EURO zjistil, že se v ní opět objevila řada změn, které jsou v rozporu s doporučením odborné kategorizační komise.

Fišerovy změny jsou velkým překvapením, protože podobné kroky vyvolaly v minulosti ostrou kritiku. První náměstek ministra Michal Pohanka, který odpovídá ze věcnou náplň vyhlášky a který rovněž nyní v úřadu končí, je musel letos na jaře vysvětlovat v Parlamentu i ve sdělovacích prostředcích. Sám Fišer později slíbil, že se již nebudou opakovat. Novela vyhlášky 57/1997 je však už v tisku a nové úhrady vstoupí v platnost od 1. července.

Ministr Fišer obvykle přál pacientům a úhrady zvyšoval. Pokud tedy byly jeho zásahy hlasitě kritizovány, tak hlavně za předvolební populismus. Zdravotní pojišťovny vypočítaly, že jim Fišerovy změny letos zvedly výdaje minimálně o 300 milionů korun. Nový číselník platný od příštího měsíce přesto odmítly komentovat. „Těžko se k němu můžeme vyjádřit, když ho dosud nemáme oficiálně k dispozici, uvedli pro týdeník EURO zástupci Vše-obecné zdravotní pojišťovny.

Obavami z Fišerova nového číselníku se naopak netají Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS), která si na českou praxi ministerských změn stěžovala již letos na jaře. „Transparentnost toho procesu se vůbec nezlepšila. Máme informace, že se počet změn přes opakované ujištění ministra nesnížil, ale naopak narostl, řekl pro týdeník EURO tajemník sdružení Pavol Mazan.

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden na otázky o počtu změn a jejich důvodu neodpovědělo.

Dvě mouchy naráz. Na číselník se čeká se značným napětím, protože některé změny lze zjistit až po důkladném prostudování. Kategorizační komise tentokrát doporučila úpravy ve 193 případech. Ministr přitom už minule podepsal se zvýšením úhrad i změny, které zároveň zvýhodnily jen některé výrobce. Například britskou firmu CP Pharmaceutical v případě úhrad pro její inzulín Hipurin nebo francouzskou Ispen u nootropických léků Tanakan a Ginkor.

Boj o výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění se vede prakticky nepřetržitě. Vyhlášky se v poslední době mění každého půl roku a kategorizační komise posuzuje žádosti několik týdnů. Rozhodování o úhradách je soubojem mezi zdravotními pojišťovnami, jež vycházejí ze svých omezených příjmů, a farmaceutickými firmami, které chtějí, aby se jejich léky předepisovaly a prodávaly co nejvíc. Lidé, kteří do kategorizační komise docházejí, tvrdí, že se tyto protichůdné zájmy dosud dařilo korigovat stanovisky odborných lékařů a institucí. „Praxe, kdy ministerstvo začalo využívat práva posledního slova a doporučení komise změnilo, se objevila teprve s nástupem Bohumila Fišera, připouští za Svaz pacientů viceprezident Josef Mrázek.

Systém schvalování úhrad s kategorizační komisí, v níž mají hlavní slovo odborníci, funguje už od roku 1992. A teprve vloni se ukázalo, že má své slabiny. Komise má jen právo doporučení, takže už dvakrát, vloni před pololetím a na konci roku, se o některých úhradách rozhodovalo v úzké skupině úředníků z ministerstva zdravotnictví.

Fišerovi favorité. Ministerstvo například do úhrad protlačilo originální patentově chráněné léky na hubnutí Meridii a Xenical od německých výrobců Knoll a Hoffmann-La Roche s cenami nad tři tisíce korun za jedno balení. U rovněž drahých, ale možná potřebnějších léků na Alzheimerovu chorobu (EURO 11/2002) přitom trvalo tři roky, než se několikatisícikorunový příspěvek schválil.

Úředníci ministerstva minule rovněž zařadili do úhrad hovězí inzulín z dovozu, přestože o něm kategorizační komise vůbec nejednala a odborní lékaři ani nepožadovali jeho registraci. Obešli přitom schválené postupy a využili mezery v zákoně, který nerozlišuje mezi vepřovým a hovězím inzulínem. Do rozporu se zákonem se však nepochybně dostali u léků proti obezitě, které vůbec nejsou uvedeny v seznamu, jež je závaznou přílohou zákona o veřejném zdravotním pojištění a přesně vymezuje, na co lze přispívat.

V případě nootropik, tedy léků na zlepšení paměti a psychických schopností, ministerstvo v rozporu s doporučením komise prosadilo na některé přípravky preskripční omezení. Od prvního ledna u nich mají pacienti nárok na příspěvek ze zdravotního pojištění, jen když je předepíše odborný lékař. To by mohlo být v pořádku, pokud by ministerstvo zároveň z tohoto omezení nevyjmulo konkurenční léky s účinnou látkou gingko biloba, které tím dostaly ve všech ostatních ordinacích zelenou. „Jakmile se něco takového stane, je jasné, že každý praktický lékař začne předepisovat svým pacientům jen ty přípravky, na které jim zdravotní pojišťovny přispívají, vysvětluje viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek.

Svévole. Náměstek ministra Michal Pohanka hájil letos na jaře v Parlamentu ministerské změny tím, že „závěry kategorizační komise jsou často málo jednoznačné, a je tedy na ministrovi, aby rozhodl. Tehdejší předseda sněmovního podvýboru pro lékovou politiku a úhradu léčiv Milan Cabrnoch se však domnívá, že úřad měl změny a jejich důvody přinejmenším konzultovat s odborníky, tedy kategorizační komisí.

Zástupce ředitele odboru zdravotní péče Vojenské zdravotní pojišťovny (VOZP) Michal Prokeš upozorňuje, že ministerstvo minule svévolně změnilo výši úhrad u dvanácti skupin léků. Ve všech případech přitom oproti doporučení kategorizační komise zvedlo příspěvek nebo prodloužilo dobu, po kterou je možné terapii předepisovat.

Diletantské praktiky. Na otázku, kdo a proč může mít zájem na tom, aby měnil doporučení odborné komise a využíval nestandardní postupy, se nabízí zdánlivě jednoduchá odpověď. „Všechno je to jen o penězích, protože kolem léků se točí desítky miliard korun, říká další viceprezident Svazu pacientů Karel Erben.

Senátorka a exministryně zdravotnictví Zuzana Roithová, která je nyní opět žhavou kandidátkou na Fišerův post, je diplomatičtější: „I když tyto praktiky nemohu označit za skandální, protože nebylo prokázáno, že by při nich určití vysocí ministerští úředníci sledovali své osobní zájmy, jistě je lze považovat přinejmenším za diletantské.

Státní úřad pro kontrolu léčiv uvádí, že se vloni v Česku prodaly léky za 44 miliard korun. Z dostupných údajů lze odhadnout, že ze zdravotního pojištění se hradí téměř dvě třetiny této částky. Čeští pacienti mají k dispozici 2551 léčivých přípravků, které se plně hradí z veřejného zdravotního pojištění. Dalších 4451 léků hradí zdravotní pojišťovny jen částečně. Z pojištění se platí rovněž všechny léky podávané v nemocnicích.

Farmaceutické firmy se netají tím, že svádějí tuhé boje, aby se do úhrad prosadil právě jejich přípravek. O jeho přednostech se snaží přesvědčit nejen lékaře, ale jistě i úředníky. O možném ovlivňování se však nemluví. Ministr Fišer ke kritice ministertských změn uvedl pouze to, že uvažuje o změně způsobu rozhodování o lécích.

Zda vůbec k nějaké změně došlo, se lze zatím jen dohadovat. Ministerstvo před podpisem vyhlášky uvedlo, že tentokrát dva návrhy kategorizační komise zamítlo pro formální nedostatky a v devatenácti případech se navrhovatelé odvolali.

Odborník na lékovou politiku a bývalý pracovník ministerstva Michal Prokeš však podotýká, že právě systém odvolání je v celém procesu nejslabším místem. „To, že se výrobce ohradí proti snížení navrhované úhrady, je celkem pochopitelné. Méně pak už to, že úzká skupinka lidí z ministerstva změní na jeho popud doporučení odborníků z kategorizační komise, říká.

Blanka Růžičková, Euro, 24.6.2002

Ohodnoťte tento článek!