Ministři se přou o výši nemocenské

Po radikálním snížení nemocenské od letošního ledna chystá vláda její novou úpravu. V návrhu nového zákona, který předkládá ministr práce a sociálních věcí, jsou ve hře dvě varianty. Ta první by přinesla mírné zvýšení dávek v nemoci, což Škromach preferuje, druhá by naopak znamenala další pokles…

Úspoře by dali přednost ministři financí či průmyslu a obchodu a ČNB.

Podle výsledků připomínkového řízení jsou zatím šance obou alternativ vyrovnané. Místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU) k nim přiřadil ještě variantu třetí: první tři dny by nedostal nemocný ani korunu. Mareš to navrhuje i přesto, že vláda v únoru tuto možnost odmítla a Škromach si tehdy pochvaloval, že všichni koaliční partneři to akceptovali.

Denní dávka by se podle Škromachova návrhu určila z tzv. redukovaného vyměřovacího základu ve výši:

NOVÉ NÁVRHY NEMOCENSKÉ:
Varianta A
* 35 % v období 1.-3. dne pracovní neschopnosti
* 70 % v období 4.-182. dne pracovní neschopnosti
* 60 % v období od 183. dne pracovní neschopnosti
Varianta B
* 25 % v období 1.-3. dne pracovní neschopnosti
* 60 % v období od 4. dne pracovní neschopnosti

Ve srovnání s nynější nemocenskou, kdy se první tři dny platí 25 % a pak 69 %, by si při delší nemoci pohoršili pouze lidé z malými příjmy, naopak lidé z opačného konce příjmů by si polepšili. V případě druhé, tvrdší alternativy, by se snížila nemocenská i u lidí s průměrnými příjmy, kteří by marodili kratší dobu.

Šéf financí by raději ubral

Podle Škromacha odpovídá záměrům reformy systému nemocenského pojištění více varianta A. Mareš, který navrhuje první tři dny neplacené vůbec a do měsíce jen 60procentní nemocenskou, s tím, že by se u delších nemocí zvýšila na 70 %, je přesvědčen, že právě to je ta pravá cesta ke snížení pracovní neschopnosti v ČR.

Podpora pro jednu z variant je dána i tím, kolik která bude žádat od státního rozpočtu. Zatímco první by stála státní kasu o 2,2 miliardy korun více, než se vydá nyní, druhá varianta by vedla k úspoře 2,5 miliardy korun.

Pokud by tato možnost prošla, pak by se ČR zařadila mezi státy EU s nejnižšími nemocenskými dávkami. Nižší mají jen na Slovensku, kde berou 25 % první tři dny a pak 55 %.

Vláda již v únoru odsouhlasila zásadu, že prvních čtrnáct dní má nemocenskou platit zaměstnavatel jen za pracovní dny. Stát bude firmám kompenzovat zvýšené náklady snížením jejich povinných odvodů ze současných 3,3 procenta zhruba na polovinu.

Stejné platby i příjmy

Škromach zároveň navrhuje stanovit maximální vyměřovací základ pro zaměstnance, a to ve stejné výši, jako nyní platí dosud osoby samostatně výdělečně činné.

Zatímco tyto osoby mají stanovený strop 486 tisíc korun, z nichž jsou povinny odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanci dosud odvádějí pojistné z neomezených příjmů.

Nemocenská se ale krátí všem stejně, takže Škromach navrhuje i v placení rovné podmínky. Uvažuje o tom, že by tento strop byl stanoven ve vazbě na průměrnou mzdu a vztahoval by se i na zaměstnavatele.

„U osob samostatně výdělečně činných tak dojde v roce 2006 ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu zhruba na 760 tisíc resp. 960 tisíc korun,“ tvrdí Škromach v návrhu.

Stále více marodů

Od roku 1993 s výjimkou dvou let nemocnost stoupá, loni dosáhla průměrná pracovní neschopnost v ČR 6,81 procenta. Podle čísel ČSÚ to znamená 110 306 000 kalendářních dnů promaroděných.

Bylo vystaveno přes 3,6 miliónu neschopenek. Prodlužuje se i počet dnů, po kterých je člověk tzv. na nemocenské. Zatímco před deseti lety marodil jeden nemocný v průměru 23 dny, loni to bylo už 30 a půl dne.

Právo

Ohodnoťte tento článek!