Místo peněz na cukrovku dostává lázně

masáž, lázně

Diabetička doplácí kvůli nemoci 30 tisíc, zbytečné lázně má zdarma. Ministr Heger chce omezit lázeňskou péči
ze zdravotního pojištění.

Pavla Boublíková zaplatí ročně kvůli cukrovce své patnáctileté dcery Soňy kolem třiceti tisíc korun. Potřebuje pro ni více proužků do glukometru, než jí pojišťovna proplatí. Naproti tomu jí pojišťovna každoročně hradí za zhruba stejnou částku lázeňský pobyt – přitom lékaři mimo lázeňský sektor se dlouhodobě shodují, že v případě diabetu zbytečně.

Množství lázeňských procedur přitom chybějící inzulin, který nemoc způsobuje, do těla nedoplní. Neupravují ani poruchy cukerného a tukového metabolismu, které následkem nemoci vznikají. „Když jsem se snažila v karlovarských lázních dopátrat konkrétních informací o tom, čím přesně se pobyt na zdravotním stavu mé dcery projeví, mnoho jsem se nedozvěděla,“ stěžuje si Pavla Boublíková, profesí biochemička.

V dopise, který zaslala lázeňskému lékaři, se ptala na přesný mechanismus toho, jak z pojištění hrazené procedury diabetické stavy ovlivňují. Odpovědí jí byly jen obecné formulace typu: pacienti jsou u nás velmi spokojeni a lidský organismus nelze zjednodušit na biochemickou laboratoř. „Lázně fungují jako jakýsi relikt z minulých dob, kdy nebylo diabetikům co nabídnout, a tak se jim umožňovaly a stále nesmyslně umožňují procedury jako nožní koupele, které stav diabetu nemohou nijak ovlivnit,“ míní Boublíková.

Heger: Hrazenou péči omezíme

Ministerstvo zdravotnictví jí dává za pravdu. Seznam indikací z roku 1997, podle něhož se určují choroby s nárokem na lázně, považuje za zastaralý.

„Ne u všech diagnóz jsou lázně nutné. U akutních stavů, jako jsou komplikace oběhového systému, mají zůstat, ale třeba po operaci žlučníku se z pojištění hradit nemusí. Zřejmě začneme změnu tím, že budeme definovat, v jakých případech mají lázně zůstat,“ řekl HN náměstek ministra Petr Nosek s tím, že zatím nelze odhadnout, kolik se tímto způsobem ušetří. Nyní jdou na lázeňskou péči z pojišťoven ročně tři miliardy korun.

Omezení hrazené lázeňské péče už ministr Leoš Heger zařadil i na seznam úsporných opatření pro příští rok, kdy kvůli změně DPH a vyšším platům zdravotníků, stoupnou náklady systému o deset miliard korun. Komplexní znění úsporných návrhů, v němž je také zařazena třeba stomatologická péče nebo rehabilitace, mají zítra projednávat špičky koaličních stran.

O částečném vyřazení lázeňství z pojištění se už ale v Česku mluví léta. „Současná vyhláška umožňuje příliš volný výklad, navíc mnohé indikace neodpovídají vývoji nových lékařských metod,“ zaznělo na konferenci o lázeňství od pojišťovny Revírní bratrská pokladna už v roce 2004. „Návrhy na změny vždycky zůstaly jen na papíře,“ přiznává ministrův náměstek Nosek.

Lékař: Je to alibistická úspora

Důvod je zřejmě i ve vlivu silné lázeňské lobby, v jejímž sektoru se ročně protočí kolem devíti miliard korun, z čehož třetina jde právě z pojišťoven.

„Na indikační seznam jsou neustálé tlaky, ale myslím, že je to hodně pečlivě vymezeno, a navíc v celkovém systému je to hodně alibistická úspora, která bude likvidovat tradiční péči a také pracovní příležitosti,“ řekl HN v reakci na záměry ministerstva Miroslav Wimmer, vedoucí lékař z karlovarské Lázeňské léčebny Mánes.

V příštím roce však může i na takové „drobné“ úspory dojít.

Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.

Místo peněz na cukrovku dostává lázně
Ohodnoťte tento článek!