Může hladovka zničit nádor? Nikoliv!

Onkolog Oskar Andrysek měl možnost několikrát sledovat závěrečnou fázi této drastické „léčby“. Na kost vyhublí a zesláblí pacienti totiž po hladovce ještě hledají záchranu u lékařů…

Přestože lékaři dokumentují případy, kdy Breussova metoda pacienta zahubila, vždy se znovu najdou lidé, kteří jí uvěří

Léčitelé tvrdí, že při hladovění mizí především nádor. Podle vědců jsou ale právě rakovinné buňky proti hladovění nejodolnější.

Když nebudete jíst 42 dní, máte 90 % naděje, že váš nádor vyhladovíme a zmizí, řekl léčitel z Liberce pětatřicetiletému novináři z Prahy. Tomu předtím na odborném pracovišti zjistili nádor na mozkovém kmeni. Úplné vyléčení prý lékaři mohli slíbit s třicetiprocentní nadějí. Pacient se tedy svěřil do rukou léčiteli a do nemocnice přestal docházet. Po skončení „léčebné hladovky“ však mladý novinář zemřel.

Metoda, kterou nejen liberecký léčitel u svých pacientů používá, se jmenuje podle svého objevitele a propagátora Breussova. Rudolf Breuss byl rakouský lékař a léčitel (1899), který při vymýšlení své teorie vycházel z předpokladu, že nádorové buňky se vyživují především z bílkovin obsažených v potravě, takže když se tělu nedodají, „nádor se vyhladoví a rakovina se tak vyléčí“. Došel k názoru, že tělo snese bez přísunu bílkovin právě 42 dní. Jeho dieta kupodivu vylučuje i přijímání cukrů, škrobovin a tuků. Pacient má po určenou dobu pouze pít, a to zeleninové šťávy a bylinné čaje nebo minerálky.

Organismus se chová ekonomicky

Přestože lékaři dokumentují dost případů, kdy Breussova metoda pacienta zahubila, vždy se znovu najdou lidé, kteří v ní uvěří. Stejně tak stále existují léčitelé, kteří nemocného s onkologickou diagnózou s pevnou vírou ve vyléčení provázejí až k jeho skonu. Co se tedy při dlouhém hladovění v těle člověka děje?

Každý organismus se chová ekonomicky. Pokud nemá přísun potravy, tráví nejprve vlastní tuk. Ostatně také proto si jej na horší časy ukládá. Množství volně žijících zvířat si nastřádá podkožní tuk především před zimním obdobím. Člověk v prosperujících zemích si tuk sice ve větším množství ukládat nemusí, činí tak ale mimoděk proto, že potrava pro něj představuje dostupný požitek.

Když se hladověním odbourají tuky a potrava stále chybí, dojde na kosterní, příčně pruhované svalstvo. Jeho bílkoviny se rozkládají na nízkomolekulární sloučeniny, ty kolují v krvi a vyživují především důležité orgány a systémy, které zajištují životní funkce. Tělo tak vlastně tráví samo sebe.

Zdánlivě racionální jádro

Své si z těchto živin vezme i nádor, který je napojený na krevní řečiště. V tomto stavu nouze již není imunitní systém právě v nejlepší kondici. Každý organismus snese tuto zátěž v jiné míře. Úmrtí jako následek dlouhého hladovění je pak známý jev.

Onkolog Oskar Andrysek měl možnost několikrát sledovat závěrečnou fázi této drastické „léčby“. Na kost vyhublí a zesláblí pacienti totiž po hladovce ještě hledají záchranu u lékařů, ale většinou se jim už pomoci nedá. Proč si ale Breussova hladovka znovu a znovu nachází své oběti?

Jednak je doporučována alternativní léčitelskou scénou, které část lidí důvěřuje, za druhé se zdá, že má své racionální jádro. O něm profesor Andrysek říká: „Existuje dávný poznatek, že pokud mají experimentální potkani s naočkovaným nádorem omezený přístup k potravě, nádor se zmenšuje. Nádor je totiž živá tkáň, i když poněkud autonomní, a potřebuje k životu a růstu energii a živiny stejně jako celý organismus. Když je k němu krev nedopraví, přestane růst. Bohužel, tělo nejdříve ztrácí část své zdravé tkáně, včetně svalové hmoty, a autonomní nádor „hladoví“ až později. Je sice pravda, že klasická léčba cytostatiky nebo ozařováním také poškozuje zdravé buňky. Zdravou tkáň ale mnohem víc ničí dlouhá hladovka, navíc změny po ní jsou nevratné. Při dlouhém hladovění se také devastuje imunitní systém. Je to svým způsobem asistovaná sebevražda a takový pacient rychle končí,“ dodává nekompromisně onkolog.

Barviva působí jen preventivně

Pokud jde o léčivé pití zeleninových štáv, lékař míní, že samozřejmě nehladovějícím zdravým i nemocným zelenina prospívá v jakékoliv formě. Zeleninové šťávy a bylinné čaje však velký deficit všech ostatních živin nenahradí. „Zjistilo se, že zelenina je zdravá nejen proto, že obsahuje vitaminy a vlákninu, důležitá jsou také její barviva. U nich se zjistilo, že preventivně snižují frekvenci výskytu nádorových onemocnění. Na tomto efektu se podílí hlavně karoten, který, do určité míry, ničí nebezpečné volné radikály, tedy reaktivní sloučeniny vznikající z organických molekul,“ říká lékař.

Karoten bývá spojován hlavně s mrkví, ale vyskytuje se i v mnoha dalších druzích zeleniny, včetně té zelené. Barviva obsažená v zelenině však působí jen preventivně. V okamžiku, kdy se buňka už dala na cestu nekontrolovatelného růstu, nemají šanci nádor zničit.

„Ostatně ani zelenina nemá stoprocentní preventivní účinek, může se stát, že i vegetarián onemocní nádorovým bujením. Jinými slovy, pití zeleninových šťáv je při Breussově hladovce bez léčebného efektu,“ varuje Andrysek a líčí stav pacientů, kteří se na něj po neúspěšné Breussově kůře obrátili: „Byli zesláblí, vychrtlí, s pokročilým nádorem, a až na vyjímky, kdy hladovku včas přerušili, se s nimi již nedalo nic dělat. Domnívám se, že radit někomu toto devastující léčení, je zločin,“ dodává onkolog, který tyto zkušenosti sdílí s mnoha dalšími lékaři.

Pacient potřebuje živiny

Onkologové se naopak zabývají problémem, jak vhodně pacienta vyživovat, protože některé formy nemoci jsou spojeny s výrazným ubýváním na váze. Nemoc aktivuje kaskádu metabolických dějů, které vedou k špatné výživě a zbytečnému výdeji energie. Cílem podpůrné výživy má být minimalizace hladovění a předcházení nedostatku některých složek potravy. Tím se také podporuje imunitní funkce a usnadňuje se obnova tkání.

Existuje jev, který se nazývá nádorová kachexie, tedy patologické zhubnutí. U ní, na rozdíl od kachexie způsobené hladověním zdravého těla, není běžný návrat k normálnímu stavu. Během posledních desetiletí se mnoho studií zaměřilo na možné mediátory, které mohou být zodpovědné za metabolické abnormality nádorových pacientů. Vše nasvědčuje tomu, že nádorové buňky produkují molekuly, které mohou u hostitele vyvolat nadměrnou lipolýzu (odbourávání, štěpení tuků) a proteolýzu (štěpení bílkovinné struktury). Velké ztráty na váze bývají příčinou úmrtí především u dětských pacientů.

Argument proti Breussově metodě poskytnul také následující experiment: Když byly fibroblasty, tedy vazivové buňky, podrobeny ve tkáňové kultuře extrémnímu hladovění, zdravé buňky umíraly do 24 hodin. Naproti tomu rakovinné buňky z jater, pankreatu, žaludku a střeva přežívaly 36 až 48 hodin. Nejdéle přežívaly buňky nejmalignější.

Základní princip Breussovy diety, totiž že rakovinné buňky, jako rychle se dělící mladé elementy, jsou při absenci živin nejzranitelnější, je tedy zpochybněn. Také z případů z lékařské praxe je zřejmé, že platí pravý opak.

Věra Nosková, Hospodářské noviny, 19.2.2002

Autorka je publicistka

Může hladovka zničit nádor? Nikoliv!
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů