MZ dostane víc jen na vědu a výzkum, na platy o 10 procent méně

peníze, stetoskop

Jedině na vědu a výzkum dostane ministerstvo zdravotnictví příští rok ze státního rozpočtu víc, a to o zhruba sto milionů korun, jinak všechny ostatní složky rozpočtu se mu krátí. Objem mzdových prostředků klesne o deset procent.

Ministerstvo nyní řeší, zda přeorganizuje činnosti a nadbytečné pracovníky propustí, nebo sníží platy. Lékařů a sester by se to přímo dotknout nemělo, jejich platy nejdou ze státního rozpočtu, ale z příjmů za léčení, tedy ze zdravotního pojištění.

Vláda ve středu schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo zdravotnictví dostane 5,66 miliardy korun. Schválený rozpočet pro letošní rok byl 7,35 miliardy, upravený rozpočet bez peněz EU 7,5 miliardy – resort dostal navíc 150 milionů na rezidenční místa pro lékaře a sestry.
Podle toho, co se započte, dostane zdravotnictví příští rok méně o 1,69 miliardy nebo o 1,84 miliardy, pokud nebudou peníze na rezidenční místa.

Do pátku má zdravotnictví dát financím představu, jak se vypořádá se škrty. Návrhy všech resortů by vláda mohla projednat na konci srpna. „Pozitivní je, že neklesnou výdaje na vědu a výzkum, letos dostalo ministerstvo 839,9 milionů, příští rok může počítat se zhruba 941,5 miliony korun,“ řekl ČTK zdroj obeznámený s podrobnostmi rozpočtu.

Mnohem horší zpráva podle něj je, že nestoupnou platby zdravotního pojištění, které dává stát za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané. Potvrdil to také ministr Leoš Heger (TOP 09), který zároveň uvedl, že se bude snažit, aby v dalších letech tyto platby stát navýšil. Pokud budou platby státu stagnovat, může to podle ministra mít dopad i na výši platů zdravotníků – zdravotnická zařízení dostanou za léčení méně, a tak budou mít méně i na platy. Průměrný plat lékaře je nyní kolem 50.000 korun.

Platba pojistného od státu zůstane na úrovni letošního roku, 723 korun za osobu a měsíc. Z všeobecné pokladní správy půjde celkem za rok na tuto platbu 52,99 miliardy, letos to bylo 52,09 miliardy. Mírný nárůst zohledňuje růst počtu nezaměstnaných a dalších lidí, za které platí pojistné stát. Pokud bude růst vyšší, vláda to bude muset řešit a peníze dodat, protože tento výdaj je ze zákona povinný.

V roce 2009 mířilo na platy na ministerstvu a v dalších dvou desítkách organizací, jako Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Státní zdravotní ústav, Národní lékařská knihovna či hygienické stanice, 1,86 miliardy korun, průměrný plat činil 27.519 korun. Letos šlo na platy v těchto organizacích 1,27 miliardy, průměrný plat je 26.861 korun. V příštím roce je v plánu na platy 1,26 miliardy korun, což je průměrný plat 26.842. V průběhu let 2009 až 2011 klesnou počty tabulkových míst v těchto organizacích z 5640 až na 3927.

Na zahraniční rozvojovou pomoc nedostane ministerstvo příští rok nic – letos mělo necelé tři miliony. Podle zdroje to ale neznamená pokles příjmů, protože ministerstvu už nebude tento výdaj mít – byly to platby za zahraniční stipendisty. Zákon se změnil tak, že jsou povinni se pojistit, takže výdaje za zdravotní péči si už hradí sami.

V rozpočtu ministerstva jsou uvedeny také celkové příjmy bez peněz EU 31 milionů, což jsou správní poplatky, kolky na hygienických stanicích a SÚKLu za různé správní činnosti – resort tyto peníze odvádí do státního rozpočtu, v bilanci jeho příjmů a výdajů tedy nehrají roli.

Ohodnoťte tento článek!