Přejít na obsah

MZ: Ohlas na Moji ambulanci ukázal, že lidem v péči něco chybí

zpět
28.8.2008

Ohlas na slib projektu Moje ambulance, že u jeho praktických lékařů se mohou lidé objednat kdykoli a nečekat na ošetření, svědčí podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta o tom, že veřejnosti nyní u praktiků něco chybí. Lékaři by se podle něj měli zamyslet nad tím, co pro své pacienty dělají...

Praktický lékař Jan Jelínek označil sliby Mojí ambulance za nereálné. Šéf projektu Marek Potrysz ale tvrdí, že neslibují nic, co by nemohli splnit.

Podle dnešních Hospodářských novin „verbují“ desítky brigádníků pro „lékařský supermarket“ lidi v okolí stanic pražského metra. Podle Potysze zaregistrovali během dvou měsíců v hlavním městě 5000 lidí.

„Pokud se člověk seznámí s lékařem a jeho pracovištěm a rozhodne se, že tam chce chodit, je jeho svaté právo to udělat. Ale varoval bych před unáhleným rozhodnutím v situaci, kdy je problém registrovat se u praktika,“ řekl ČTK Jelínek.

Podle Cikrta nejsou lidé tak hloupí, aby se nechali nalákat na sliby. Kdo je u svého praktického lékaře spokojen, nenechá se přesvědčit žádnou reklamou. „Zájem lidí je poměrně velký a možná dokládá i to, že nabídka reaguje na to, co lidé chtějí,“ řekl Cikrt ČTK.

Vedle Mojí ambulance působí na trhu také firma Mediclinic, kterou podporuje finanční skupina Penta. Za posledních několik měsíců skoupila desítky lékařských praxí s desítkami tisíc pacientů v kartotékách. Dalším „náborářem“ je Zdravotní pojišťovna Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Jen za srpen prý zdvojnásobila počet svých pojištěnců na 18.000.

Podle Cikrta může být současná aktivita firem vyvolána i tím, že chtějí dřív, než ministerstvo zdravotnictví prosadí nové přísnější zákony, nabrat co nejvíce klientů. Nynější zákony pravidla pro nábor nedávají.

Podle Jelínka, který byl řadu let mluvčím Sdružení praktických lékařů, nemohou pacienti z reklamních letáčků a slibů náborářů vědět, do čeho jdou. Pokud nebudou spokojeni, může se jim stát, že se k původnímu lékaři nebudou moci vrátit; na jejich místo přijal už nového pacienta. „Já za sebe říkám, že pro takového pacienta není cesta zpátky, na jeho místo hned přijmu jiného, který mě marně žádal o registraci,“ uvedl Jelínek.

Lákání pacientů prostřednictvím náborářů považuje za „lehce protiprávní“. Má-li najatý brigádník svazek registračních lístků s razítkem, číslem a podpisem lékaře, dává je k podpisu a tím registruje pacienta, je to podle něj důkaz, že nedošlo k dohodě mezi konkrétním lékařem, k němuž se vztahuje registrace, a pacientem, protože se vůbec neviděli.

Další problém vidí Jelínek v tom, že náboráři slibují to, na co má pacient nárok a běžně to od svého praktika dostává - mimo jiné bezplatnou vstupní prohlídku. Měli by se prý také vždy dostat ke stejnému lékaři.

Potysz uvedl, že pacient, který opakovaně a plánovaně navštěvuje svého lékaře, bude směřován vždy k němu. Navíc ale bude moci v případě akutního onemocnění být ošetřen v zařízení, které má jeho kompletní údaje a nemusí zatěžovat pohotovost v nemocnicích.

Problém bude podle Jelínka s vykazováním péče. Praktik má zhruba 2000 registrovaných pacientů, když se u nich budou střídat dva praktici, tak jen jeden z nich bude registrujícím lékařem. Druhý bude pracovat v režimu „nepravidelné péče“ jako cizí neregistrující praktik, což je jiný typ účtu. Podle smlouvy se zdravotní pojišťovnou smí mít registrující praktik nejvýše pět procent této péče, při pravidelném střídání by ale měl polovinu pacientů, tedy 50 procent péče.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera v tom problém nevidí. ČTK řekl, že už teď, když má registrující praktik dovolenou, léčí za něj jiný lékař a pojišťovna to platí. Když se budou střídat v jedné ordinaci dva lékaři, může být kapitační platba na ordinaci, ne na lékaře.

Praktičtí lékaři dostávají 85 procent peněz v kapitaci, dětští 75 procent, je to pravidelná měsíční platba pojišťovny za každého registrovaného pacienta. Další peníze, zhruba 15 procent příjmu, mají za vybrané lékařské výkony. Vedle toho mohou ošetřit i neregistrované pacienty v režimu „nepravidelné péče“.

Celkem to měsíčně je na jednu ordinaci asi 100.000 korun hrubého. Po odečtení nákladů, jako je nájem, plat sestry nebo zdravotní a sociální pojištění, zůstane praktikovi 25.000 korun čistého jako jeho plat.

ČTK


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

ČTK

Komentovat článek: MZ: Ohlas na Moji ambulanci ukázal, že lidem v…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku MZ: Ohlas na Moji ambulanci ukázal, že lidem v…

Komentáře

dalších 8 komentářů
Jiri Wicherek Generální ředitel Mediclinic Petr Švrček  | 31. 08. 2008 02:51

nastesti vi, co lidem v péči chybi - placené nadstandardním službám, aniž by by ovsem blize rozvadel, jake "speciální služby", o ktere maji lide zajem, konkretne jsou - zrejme obchodni tajemstvi. Pacientům slibuje: "Zavedeme standardy, jak má ordinace vypadat a jak se má lékař chovat. Nebudeme posuzovat kvalitu z pohledu toho, jak léčí," dodal Švrček. Takze zrejme nikolivek kvalita pece, ale vzezreni ordinace a chovani lekare je to, co lidem v peci chybi.... Viz: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=375650 Nastesti zdaleka ne vsemu, co je v medii uverejneno, lze verit.

MUDr Jiří K&#239 Re:ad všichni  | 30. 08. 2008 19:56

Zkuste to dnes, třeba si Vás nevšimnou :-))))

komenátor ad všichni  | 29. 08. 2008 09:23

jen mne tak napadá, kdybych před rokem posadil jako řadový praktik "svého náboráře - brigádníka" s kufrem problematických slibů před Globus a registroval tam mým jménem pacienty. Počítám, že po několika dnech by na mne minimálně zle "hartusila" ČLK, zdravotní rada, ministersvo zdravotniství, uhos, .....nebo se mýlím?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné