Mzda sestry v ordinaci OSVČ při přerušení provozu

Titulní obrázek

Lékař malé ordinace ambulantního specialisty, OSVČ, onemocní. Dochází k přerušení provozu cca na 2-3 měsíce. Sestřičku chce pochopitelně pro ordinaci uchovat i nadále. Jakou výši mzdy jí má lékařova účetní vypočítat? Celý dotaz čtenáře a odpověď právníka najdete v článku…

Právní poradna

Lékař malé ordinace ambulantního specialisty, OSVČ, onemocní. Dochází k přerušení provozu cca na 2-3 měsíce. Sestřičku chce pochopitelně pro ordinaci uchovat i nadále. Jakou výši mzdy jí má lékařova účetní vypočítat? Ona tvrdí, že sestře náleží průměrná mzda v hrubém za určený měsíc, jiní tvrdí, že má nárok na 60% hrubé mzdy za každý měsíc přerušení provozu ordinace a nepřítomnosti lékaře na pracovišti, kdy jí nepřiděluje práci. Veškeré odvody za ni lékař odesílá dle zákona, sám si v souladu se zákonem nemocenskou neplatí. Je pojištěn na přerušení provozu. Účetní se odvolává na jakési předpisy, související s odbory na pracovišti. Údajně, není li v ordinaci lékaře – AS, OSVČ odborová organizace, má sestra nárok na onen průměr z hrubé mzdy. Je tomu tak?

MUDr.Tomáš Rozsíval

Odpovídá JUDr. Dominik Brůha, AK Brůha

Případ popsaný v dotaze, tj. situace, kdy v důsledku nemoci či úrazu lékaře (zde ambulantního specialisty), který jako osoba samostatně výdělečně činná zaměstnává ve své ambulanci v pracovním poměru zdravotní sestru, má zjevně charakter tzv. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Skutečnost, zda u zaměstnavatele působí odbory či nikoli, v tomto případě vůbec nehraje roli. Právní úpravu poskytování náhrady mzdy nebo platu při této tzv. jiné překážce v práci na straně zaměstnavatele nalezneme v § 208 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud zaměstnanec nemohl konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Ustanovení § 208 zákoníku práce je kogentní, tzn. není možné se od něj odchýlit a zaměstnanci poskytnout nižší náhradu mzdy, než 100% průměrného výdělku.

Stručně řečeno, v daném případě bude zdravotní sestře náležet po celou dobu trvání pracovní neschopnosti lékaře jako jejího zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku, a to za předpokladu, že v důsledku pracovní neschopnosti jejího zaměstnavatele jí nebude moci být přidělována po tuto dobu práce podle její pracovní smlouvy. Jinak řečeno, i pokud sestra nebude vůbec docházet na pracoviště v důsledku např. úplného uzavření ambulance po dobu 2 – 3 měsíce, má ze zákona nárok na prakticky stejný výdělek jako kdyby plnohodnotně docházela do zaměstnání.

Samozřejmě, déletrvající překážky v práci na straně zaměstnavatele spojené ze zákona s povinností poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku mohou být pro řadu, zejména menších zaměstnavatelů, ekonomicky těžko únosné, proto je na místě mít pro tyto případy sjednáno příslušné komerční pojištění. Jak naznačuje dotaz, v tomto konkrétním případě pojištění zřejmě bylo sjednáno, a tedy mzdové nároky zdravotní sestry by (nad rámec případné spoluúčasti lékaře) měla uhradit v plné výši příslušná komerční pojišťovna.

Nad rámec dotazu doplňuji, že zákoník práce upravuje náhradu mzdy i v případě dalších forem překážek v práci na straně zaměstnavatele, a to konkrétně v § 207 a § 209. Ustanovení § 207 upravuje prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy; v těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku u prostojů způsobených poruchou na strojním zařízení nebo jinou provozní příčinnou a 60% průměrného výdělku při přerušení práce pro živelní událost nebo nepříznivé povětrnostní vlivy. Ustanovení § 209 pak upravuje nárok zaměstnanců podnikatelské sféry na minimálně 60% průměrného výdělku při tzv. částečné nezaměstnanosti, kdy z důvodů omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách zaměstnanci nelze přidělovat práci. Pouze v posledně jmenovaném případě hraje roli existence oborů u zaměstnavatele, neboť mzdy dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací může ovlivnit výši náhrady, když nárok na náhradu může být písemnou dohodou s odbory modifikován v rozpětí 60% – 100% průměrného výdělku.

V dotazovaném případě však nepochybně nejde ani o prostoj či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy ani o tzv. částečnou nezaměstnanost, ale o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce.

www.Zdravi.Euro.cz

Mzda sestry v ordinaci OSVČ při přerušení provozu
Ohodnoťte tento článek!