Naděje chorých rostou s novými objevy

Naděje lidí trpících leukémií či zhoubnými nádory lymfatických uzlin rostou s novými objevy. Jen posledních několik let přineslo výrazný pokrok v úspěšnosti léčby a v souvislosti s odhalením lidského genomu lékaři očekávají v nadcházejících deseti letech revoluční změny v léčení těchto nemocí. Tvrdí to profesor Jiří Vorlíček, děkan Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity a přednosta Interní hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. „U některých diagnóz…

byly ještě nedávno prognózy beznadějné, ale nyní je to nadějnější. Josefu Luxovi bychom dnes za pomoci nového léku dokázali prodloužit život o řadu let,“ poznamenal profesor Vorlíček.

Brněnská klinika je jedním ze čtyř pracovišť tohoto druhu v České republice. Zhruba osm desítek pacientů z jižní Moravy i odjinud zde každoročně podstoupí transplantaci krvetvorné tkáně, přičemž většinu z nich se podaří zachránit. Už tři roky je klinika držitelkou evropské akreditace, jež dává pacientům záruku, že zde budou ošetřeni na stejné úrovni jako na podobných pracovištích na západ od naší hranice. Vloni zde zahájili program transplantace krvetvorné tkáně od nepříbuzných dárců.

Jak informoval přednosta, nejčastějším druhem transplantací krvetvorné tkáně jsou ty, při nichž je nemocným dodána jejich vlastní tkáň, či tkáň jejich příbuzenských dárců. Zhruba pro pětinu pacientů se však mezi příbuznými nepovede dárce najít. Pak musí nastoupit spolupráce s registry dárců v ČR i v zahraničí, vyhledávání je nejen zdlouhavé, ale i velmi drahé. V poslední době se mění také způsob odběru krvetvorné tkáně.

Zatímco dříve dominoval odběr kostní dřeně z lopat kostí kyčelních, při němž je dárce v celkové anestezii, dnes představuje tento způsob jen menší část odběrů. Převažuje metoda separace tzv. periferních kmenových buněk z krve dárců, při níž není nutná narkóza a jež dárce nijak nezatěžuje. Zcela novým trendem je získávání těchto buněk z pupečníkové krve novorozenců, která je se souhlasem matek získávána i v brněnských porodnicích. „Po zamrazení mohou takto získané krevní štěpy sloužit v případě potřeby i někdejším dárcům. Je to jen otázka nákladného dlouhodobého skladování,“ řekl profesor Vorlíček s tím, že zatím je tato metoda teprve v začátcích.

Jak upozorňuje i ročenka kliniky, největším problémem jsou peníze. Léčení leukémie je mimořádně drahá záležitost. Jen na lécích utratí toto oddělení osm miliónů korun měsíčně. Drahé jsou také specializované přístroje, chod laboratoří i počítačů díky nimž může fungovat interaktivní databáze pro diagnostiku onkologických onemocnění. „I u nás bohužel platí to, co v cizině, že medicína zná a umí mnohem víc, než je společnost schopna zaplatit,“ konstatoval profesor Vorlíček. Ocenil při tom činnost nadace Pomoc lidem s leukémií, která klinice pomohla například s dalším budováním počítačové sítě, financovala modernizaci sesterského dispečinku a podílela se i na vybavení pokojů pro nemocné.

Jan Chmelíček, Právo, 26.7.2001

Naděje chorých rostou s novými objevy
Ohodnoťte tento článek!