Nádorů kůže přibývá, ne každý je zhoubný

Až odstrašující může být konstatování odborníků, že každých deset let se v Česku počet zhoubných nádorů kůže zvyšuje o pět až deset procent. K jejich rozvoji přispívá účinek UV záření na kůži…

Nádory kůže představují velkou skupinu onemocnění. Obvykle působí více problémy kosmetické, nicméně všechny nejčastější zhoubné kožní nádory mohou se zářením souviset.

Zhoubné kožní nádory zahrnují karcinomy – bazocelulární a spinocelulární, i zhoubný melanom.

Nejčastěji se vyskytující kožní nádor je bazocelulární zhoubný nádor. Jeho výskyt se během posledních 15 let zdvojnásobil.

V Evropě je 40 – 80 nemocných na 100 000 obyvatel, v jižních státech USA 300 pacientů na 100 000 obyvatel, v Austrálii dokonce 1600 pacientů na 100 000 obyvatel.

Jelikož ne všichni nemocní chodí k lékaři včas, výskyt tohoto druhu nádoru je podle předpokladů ve skutečnosti ještě vyšší.

Toto onemocnění se častěji vyskytuje u mužů, nejvíce nad 60 let. Rizikovým obdobím je ale také věk okolo 40 let.

Ohroženy jsou spíše osoby se světlou pletí (rusovlasí, pihatí, lidé s větším počtem mateřských znamének).

Naopak lidé, kteří byli léčeni pro akné, mají riziko menší. Hlavním faktorem, který vznik tohoto nádoru ovlivňuje, je vystavování se ultrafialovému záření.

Proto jím častěji trpí ti, kteří pracují venku a vyskytuje se zejména v zemích, kde mají sluneční paprsky vyšší intenzitu UV záření.


Spinocelulární zhoubný nádor je považován za druhý nejčastěji se vyskytující. Ve vztahu k bazocelulárnímu se vyskytuje v poměru 1 : 5 až 1 : 10 u bělochů, u osob s tmavou pletí se vyskytuje méně častěji.

U osob se světlou pletí se objevuje nejčastěji na obličeji, krku, předloktích. Třikrát více jím trpí ženy než muži.

Velmi nebezpečný je zhoubný nádor melanom. Tvoří pět až sedm procent zhoubných kožních nádorů. Je z uvedených nádorů nejnebezpečnější, protože rychle metastazuje (vytváří se další ložiska nádoru).

Melanom se většinou projevuje jako tmavá pigmentová skvrna na kůži, která má nestejnorodou barvu, nepravidelné okraje a může svědit či krvácet.

Postupně se zvětšuje do šířky, později i do výšky (hrbolatý nepravidelný povrch) a hloubky.

Někdy vzniká z pigmentových névů („znamének“), ale může se objevit na původně zcela čisté kůži. Na kůži vzniká kdekoliv, zvláště na místech vystavených slunci.

Pokud není ihned rozpoznán a odstraněn, brzy svého nositele zahubí. Představuje až 65 procent příčin úmrtí na kožní choroby.

V letech 1970 – 1980 se v USA jeho výskyt téměř zdvojnásobil, nyní již nárůst není tak prudký.

U mladých lidí se tento nádor vyskytuje jen vzácně. Svou roli hraje i genetická dispozice.

Obvykle bývá diagnostikován u lidí ve věku 60 až 70 let, ovšem v poslední době postihuje i lidi od 30 do 40 let věku.

Jde o věkovou skupinu, která se v dětství mnohokrát spálila, protože v

sedmdesátých letech se o ochraně před slunečním zářením mnoho nevědělo.

Ke vzniku melanomu přispívá opakované vystavování se UV záření v dětském věku.

Jedno až dvě spálení na slunci zvyšují riziko vzniku melanomu u žen 1,5krát a u mužů 2,8krát. Tři a více spálení na slunci během života zvyšují riziko vzniku u žen 2,3krát a u mužů 7,6krát.

70 procentech vzniká melanom na zdravé kůži, ve 30 procentech se vyvíjí na podkladě vrozeného nebo získaného mateřského znaménka. Varovným signálem je situace, kdy znaménko bolí, svědí, zvětšuje se, krvácí či mění barvu.

Čím dříve jsou nádory diagnostikovány, tím má pacient větší šanci na jeho zvládnutí.

Nikdo by toto riziko neměl zbytečně podceňovat a měl by jedenkrát ročně navštívit kožního lékaře a nechat si vyšetřit pigmentové změny (pihy a mateřská znaménka).

Každopádně je třeba jít okamžitě k lékaři, pokud se piha či mateřské znaménka jakýmkoliv způsobem změní (zvětší, oteče, zarudne, krvácí apod.).


POČET MALANOMU KŮŽE NA 100 TISÍC MUŽŮ/ŽEN
Muži Ženy
1970 3,2 3,3
1975 5,1 5,4
1980 5,4 5,1
1985 6,0 6,0
1990 8,1 7,8
1995 11,1 12,7
1999 13,0 12,7
2000 13,6 12,7
Pramen: Národní onkologický registr ČR

Hospodářské noviny, 22.05.2003

Ohodnoťte tento článek!