V období hospodářské krize očekávají experti zpomalení a případně i zastavení dosavadního nárůstu. Pojišťovny naopak budou muset krátit výdaje na svůj provoz.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, u níž je 62,6 procenta obyvatel, bude podle tiskového oddělení „držet v roce 2010 platby na zdravotní péči ze základního fondu na úrovni roku 2009“. To znamená, že nebude zdravotnickým zařízením peníze ubírat, ale v průměru jim ani nepřidá.
Náklady veřejného zdravotního pojištění v přepočtu na jednoho pojištěnce přitom činily loni 19.353 korun, o 7,6 procenta více než v roce 2007.
V období 2004 až 2008 narostly podle ÚZIS nejrychleji, zhruba o polovinu peníze pro preferované obory - zdravotnickou záchrannou službu, z 919 milionů na 1,4 miliardy korun, a ambulance specialistů, z 11,6 miliardy na 17,8 miliardy korun. Výdaje na zubní péči a léčebny dlouhodobě nemocných stouply jen o zhruba sedm procent a výdaje na zdravotní péči v ozdravovnách a na lázeňskou péči dokonce klesly.
Největší díl, více než polovinu peněz, tradičně spotřebovává ústavní péče. Loni za ni zdravotní pojišťovny zaplatily přes 99 miliard korun. Z toho nemocnice dostaly přes 89 miliard. Necelá čtvrtina peněz zdravotního pojištění připadla loni ambulancím, celkem 48 miliard.
Na léky na recept šlo loni téměř 17 procent peněz zdravotního pojištění, což bylo 32,7 miliardy korun. Do roku 2005 náklady na léky strmě rostly, po přijatých regulačních opatřeních začaly klesat. Například loni oproti roku předchozímu klesly o 2,3 procenta.
Stát zaplatil za děti, důchodce a nezaměstnané loni 47,2 miliardy, což bylo o 630 milionů korun méně než v roce předchozím. Ani pro příští rok nemohou zdravotní pojišťovny počítat s větším přílivem peněz státu za státní pojištěnce.