Narozených dětí umírá naštěstí čím dál méně

„Pozitivní trend, o kterém mluvíte, je způsoben dvěma zásadními důvody. Vše se vyvíjí a výjimkou není ani diagnostika, která je stále modernější, na druhé straně…

Lounsko – Od roku 1980 do roku 2000 zemřelo na Lounsku v blízké době po porodu 121 dětí. Právě od onoho „normalizačního“ roku však úmrtnost až na výjimky v některých letech klesá. Ačkoli trend nabral z pohledu statistiky příznivý obrat, byť dojde jen k jedinému zesnutí maličkého tvorečka, pořád jde o životní tragédii. Například v roce 1980 zemřelo deset dětí, v roce 1995 už jen pět. Nejnižší počet zesnulých připadá na rok 1999, kdy z 805 narozených dětí zemřelo jediné.

Demografické údaje vypovídají, že novorozenecká a kojenecká úmrtnost klesá, v současnosti na tisíc porodů připadá 5 až 6 takových, které končí smrtí dítěte. V tom je podle odborníků ČR bezesporu na úrovni vyspělých zemí, do deseti promile jde prý o dobrá čísla.

„Pozitivní trend, o kterém mluvíte, je způsoben dvěma zásadními důvody. Vše se vyvíjí a výjimkou není ani diagnostika, která je stále modernější, na druhé straně je ve srovnání s obdobím před dvaceti léty nesporně vyspělejší i léčba,“ hodnotí MUDr. Josef Nebesař, primář dětského oddělení žatecké nemocnice, který se léčbě dětí od neútlejšího věku věnuje už 26 let. Diagnostické technologie umožní poznat již v těle matky na případné zdravotní komplikace plodu. Pokládají tak základ k nastolení úspěšného způsobu léčby, neboť lékaři se pak dokáží na problémy připravit. Ale medicína přesto stále ještě nedokáže konat zázraky, a tak není schopna odhalit vše. „Pořád nám ale někdy unikají některé skryté vady, bohužel i ty neslučitelné se životem,“ přiznává primář.

Na úmrtnosti se podílí celá řada faktorů. Při pohledu na kartografy na internetových stránkách je zřejmé, že sever Čech hodně schází do nejzdravější oblasti republiky, byť investice do životního prostředí dosahují miliard korun. To se částečně odráží i v mortalitě novorozenců a kojenců. „K negativnímu působení životního prostředí na organismus matek pochopitelně stále dochází, je to otázka ekologické zátěže z minulosti a částečného přetrvávání do současnosti,“ poukazuje na další zdroj potenciálních problémů MUDr. Nebesař. Medicínu dokáže zaskočit především tzv. syndrom náhlého úmrtí. Bez zjevných příčin dochází u novorozence k zástavě dechu. Nemocnice už jsou proto vybaveny apnoemetrem, jenž v podobě dečky pod tělíčkem dítěte základní vitální funkci hlídá a akustickým alarmem upozorní na prodlevu v dýchání.

Asi každého už nepříjemně překvapila a rozesmutnila zpráva o úmrtí dítěte v okruhu známých či dokonce v rodině. „Příčin může být celá řada. Někdy jde o těžkou nezralost u předčasně narozených dětí, může jít o vrozené vady, jež se nepodaří diagnostikovat, plod může zasáhnout těžká infekce z plodové vody. Na vině občas bývají i porodní mechanizmy, při kterých dochází ke krvácení do plic, mozku,“ vypočítává žatecký lékař. Jak říká, osud je někdy krutý. Smrt o sobě dává občas vědět předem. „Nejhorší ale je, když přichází znenadání a ani my to nečekáme. Pro nás je to také stresová situace, natož pak pro rodiče,“ podotýká s tím, že většina jemu známých rodičů dokázala zplodit dalšího či další potomky.

ALEŠ KASSAL, Deník Lučan, 8.2.2002

Ohodnoťte tento článek!