Nebyl jsem přítelem nucené správy

„S výměnou šéfa pojišťovny se nemění finanční podmínky. Ekonomická situace VZP se ale částečně zlepšila už tím, že jsme dostali předsunutou platbu za státní pojištěnce, v prosinci byl jako i v jiných letech silnější výběr pojistného,“ říká v rozhovoru Josef Čekal…

Josef Čekal: VZP může pracovat efektivněji v méně početném obsazení, tvrdí nový ředitel

EURO: Podaří se letos stabilizovat, nebo dokonce zlepšit ekonomickou situaci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jak to předpokládá David Rath?

ČEKAL: S výměnou šéfa pojišťovny se nemění finanční podmínky. Ekonomická situace VZP se ale částečně zlepšila už tím, že jsme dostali předsunutou platbu za státní pojištěnce, v prosinci byl jako i v jiných letech silnější výběr pojistného. Návrh zdravotně pojistného plánu na letošní rok je zpracován tak, že bychom měli být schopni hospodařit minimálně s vyrovnanou bilancí.

EURO: Kdy se to naposledy povedlo?

ČEKAL: Možná někdy na počátku. Určitou dobu se používala takzvaná zpětně počítaná hodnota bodu. To znamená, že peníze, které byly k dispozici, se vydělily počtem vykázaných bodů a vyšla nějaká hodnota bodu, kterou lékaři dostali. To je způsob dodnes používaný v Německu a v principu znamená, že lze rozdělit jen to, co je k dispozici. Se zavedením pevné hodnoty bodu se situace změnila, musela být zavedena regulační opatření, systém se komplikoval a především se začal generovat problém deficitu. Když jsem o tom později mluvil s bývalým ředitelem VZP Jiřím Němcem, říkal, že to bylo politické rozhodnutí, dohodli se na tom s někdejším prezidentem České lékařské komory Bohuslavem Svobodou. Zároveň je třeba říci, že problém je metodický. Jestliže zákon říká, že když se pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče nedohodnou o cenách, rozhoduje ministerstvo vyhláškou, odděluje se pravomoc od odpovědnosti. Někdo jiný má pravomoc rozhodovat o cenách a někdo jiný má odpovědnost za vyrovnanou bilanci. To je nepřípustné.

EURO: Stejné argumenty ale používala na svou obranu i Jiřina Musílková.

ČEKAL: Jistě, já se v tom od bývalé paní ředitelky nějak zásadně neliším. Nemám důvod. To jsou principy řízení, které platí, ať smýšlí, kdo chce, jak chce.

EURO: Ale tým nuceného správce, jehož jste byl členem, šel do VZP s tím, že Jiřina Musílková manažersky selhala.

ČEKAL: To je pravda. Z postu ředitele krajské pobočky jsem ale nedohlédl na všechno, co se v ústředí dělo. Od toho je nejen nucená správa, ale hlavně kontrolní skupina ministerstva, aby našla případné nesrovnalosti. Ovšem takové nesrovnalosti, aby byl po jejich odstranění zlikvidován jedenáctimiliardový dluh, stoprocentně nejsou.

EURO: Dluh narůstal v posledních letech zhruba tempem dvě a půl miliardy ročně, je to tak?

ČEKAL: Ano, zhruba tímto tempem.

EURO: To znamená, že dle zdravotně pojistného plánu na letošní rok by měly být tyto dvě a půl miliardy někde ušetřeny nebo spíše získány?

ČEKAL: Zdravotně pojistný plán kalkuluje například se zvýšením plateb pro státní pojištěnce. Když systém začínal, činily tyto platby téměř třicet procent celkového objemu pojistného, dnes je to asi jedenadvacet procent. Dále jde o stoprocentní přerozdělení pojistného. Pokud by tyto změny platily od začátku letošního roku, přineslo by to VZP navíc asi tři miliardy korun.

EURO: Ale neplatí.

ČEKAL: Neplatí, ale sněmovna je schválila. Bude záležet na dalším průběhu zákonodárného procesu. My s nimi v pojistném plánu počítáme, ale čím později začnou platit, tím menší navýšení příjmů letos přinesou. Proto raději zůstávám při zemi a počítám letos nikoli s umazáváním deficitu, ale se zastavením jeho růstu. V optimálním případě by mohl schodek o jednu dvě miliardy klesnout.

EURO: Ještě jsme zapomněli na ten faktor, že VZP teď bude mít lepšího ředitele.

ČEKAL: To bych nechtěl hodnotit. Byl bych hlavně rád, kdyby se zlepšila komunikace se státní správou, s poskytovateli zdravotní péče, aby nebyla konfrontační. Všichni se ptají, kdo to zavinil. Ale podstatné je netratit síly na hledání viníka, ale napřít je na odstranění problému. Teď máme sněmovní vyšetřovací komisi a názor jejího předsedy, doktora Kubinyiho je, že míra zavinění stavu, do kterého se VZP dostala, bude pravděpodobně rozdělena mezi tři subjekty.

Samozřejmě mezi VZP, ministerstvo zdravotnictví, ale zřejmě i Parlament, který schvaloval investice a nechal budovat kapacity produkující další náklady. Nevím, jaký bude výsledek. Asi největší díl odpovědnosti padne na nás, nejmenší na Parlament. Ale je to posun, protože dosud jsme byli obviňováni jenom my. Byl bych rád, abychom začali komunikovat ne proto, že jsem Rathův člověk, ale proto, že jakákoli dohoda je lepší než diktát, který stejně nakonec přinese problémy.

EURO: Na to se dá ale reagovat tím, že vy, Rathovi lidé, jste první hledali viníka a našli jste ho v osobě paní Musílkové. A dnes říkáte: Nehledejte viníka, dívejme se dopředu.

ČEKAL: To říkám já. Kdo se na problémech podílel, je třeba ozřejmit už proto, aby nenastaly znovu. Ale všechno se personifikovalo a zpolitizovalo a já si nemyslím, že takové vyhrocení je správné.

EURO: Když říkáte, že jste Rathův člověk, jaké jsou vaše vzájemné vztahy?

ČEKAL: Pana ministra znám z jeho působení v České lékařské komoře, a když se objevil nějaký problém, který se ho dotýkal, informoval jsem ho o něm. A vždycky jsem připomínal: Říkám vám to proto, abyste – až vám začnou kolegové volat, co jsme zase udělali za blbost – o tom věděl a věděl jste také, proč jsme to udělali. Myslím, že jsme dokázali věcně komunikovat, takže po stránce osobních vztahů s ním nemám problém.

EURO: A po stránce pracovních vztahů?

ČEKAL: V názoru na některé věci se lišíme. Pan ministr byl například jeden čas silně přesvědčen, že finanční problém VZP lze řešit úvěrem. Já si myslím, že nějaký střednědobý úvěr, dejme tomu na pět let, problém neřeší a ani si ho nemůžeme vzít. O dlouhodobém úvěru je možné se bavit, ale je to poměrně složitá věc, protože abychom ho mohli splácet, museli bychom na to mít dostatečné zdroje. A ty nemáme. Za současné situace bychom jenom aktuální problém přesunuli do budoucna. I v roce 2005 jsme měli takzvanou předsunutou platbu a vraceli jsme ji ve dvou splátkách. Jednu v polovině roku, druhou v prosinci. A v lednu byl zase problém. To je modelová ukázka toho, co znamená začít splácet úvěr.

EURO: Rozhodnutí o uvalení nucené správy na VZP považujete za správné?

ČEKAL: Zatím všichni říkají, že správné bylo. Přiznám se, že to, co mělo ministerstvo v ruce, když toto rozhodnutí učinilo, jsem neviděl. Nebyl jsem zrovna přítelem uvalení nucené správy, protože jsem si byl příliš vědom důsledků, které to může mít. Mám na mysli rozpad systému, který by mohl nastat, kdyby ministr nezasáhl a nevaroval ostatní pojišťovny, aby nechtěly situace využít ve svůj prospěch, například přetahováním klientů.

EURO: Takové signály byly?

ČEKAL: Jistě, byly. Hlavní signál je ten, že s nucenou správou padají všechny termíny, které omezují pohyb klientů mezi pojišťovnami.

EURO: Je tedy dopad nucené správy pozitivní, nebo negativní?

ČEKAL: Nucený správce není oprávněn k ničemu jinému než ke kontrasignaci rozhodnutí, která vydává šéf pojišťovny. Samozřejmě že některý právní akt by mohl přinést například zvýšené výdaje, ale myslím si, že jich až tolik zase nebylo. Nucená správa je projev nedůvěry vůči vedení organizace a dosazení člověka, který dohlíží na chod organizace. Tady je důležitá jiná věc, a to kontrolní skupina ministerstva zdravotnictví vedená náměstkem ministra pro zdravotní pojištění a kontrolu Vladimírem Drymlem. Ta řadu pochybení, pokud vím, našla. Ale nejsou taková, aby jejich odstranění přineslo dvě a půl miliardy korun ročně.

EURO: Ta možná pochybení jsou například aktivity typu Mořský koník (léčebné přímořské pobyty pro chronicky nemocné děti – pozn. red.) nebo IZIP (systém, ale i společnost pro internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta – pozn. red.).

ČEKAL: Ano, například. Je to řada aktivit, u nichž je sporné, zda je dobré je platit, nebo ne.

EURO: Je dobře je platit?

ČEKAL: Soudím, že IZIP má jednu zásadní vadu. Pokud nebude povinný pro klienty a smluvní partnery té které pojišťovny, nemá smysl, protože budeli tam od jednoho jediného lékaře chybět životně důležitý záznam, systém ztrácí smysl. Nelze se na něj spolehnout. To je základní problém. Pak jsou právní problémy, jako zda je záznam v internetové zdravotní knížce postaven na roveň záznamu ve zdravotní dokumentaci. Dojdeli při léčbě k nějakému pochybení na základě toho, že lékař čerpal informace z IZIP, jak to bude právně posuzováno?

EURO: Budete tedy ve spolupráci se společností IZIP pokračovat, nebo budete hledat cesty k vypovězení smlouvy? To asi také právně jednoduché nebude.

ČEKAL: Jednoduché to nebude, ale nepovažuji za vhodné ve spolupráci pokračovat. Určitě ne tak, jak dnes probíhá. Firem, které mají něco podobného, je víc. Když začal spor o IZIP, některé se ozvaly s nabídkou. Existuje tedy několik možností plus samozřejmě papírová zdravotní knížka bývalé paní ministryně. To je potřeba posoudit a legislativně připravit.

EURO: Máte informace o tom, jak dlouho ještě bude trvat nucená správa ve VZP?

ČEKAL: Nemám, ale byl bych rád, aby skončila co nejdříve. Jak jsem říkal, jeli to projev nedůvěry vůči vedení, tak když se teď vedení změnilo, proč bych měl být hlídán nuceným správcem. Pokud by nucená správa v dohledné době neskončila, považoval bych to za svou velkou prohru.

EURO: Mimochodem, jedním z argumentů pro uvalení nucené správy bylo to, že VZP nemá naplněný rezervní fond. Už je naplněn?

ČEKAL: Není z čeho ho naplnit. Ve zdravotně pojistném plánu se ale počítá s přesunem části finančních prostředků do rezervního fondu. Budeme naplňovat, byť se skřípějícími zuby.

EURO: Jste zatím ředitelem VZP na přechodnou dobu, do zvolení definitivního šéfa. Přihlásil jste se do výběrového řízení?

ČEKAL: Ano.

EURO: Jaké jsou termíny výběru nového ředitele?

ČEKAL: Do 31. ledna se přijímají přihlášky, potom správní rada, respektive výběrová komise, zvolí z uchazečů svého kandidáta. Ředitele VZP musí zvolit sněmovna a toho předešlého před tím samozřejmě odvolat, takže mě zcela jistě čeká osud Jiřiny Musílkové. Pevný termín, dokdy to všechno proběhne, ale není.

EURO: Jaké jsou vaše vztahy s paní Musílkovou?

ČEKAL: Myslím, že korektní. Neměli jsme žádný problém, a to ani teď, při předávání funkce. Byl jsem rád, když sama řekla, že to z mé strany nevnímá jako útok na ni. Naopak mi sdělila, že buduli potřebovat pomoc při vypořádání eventuálních námitek proti závěrům kontroly, mohu jí zavolat.

EURO: To jste měli stejný názor i na řízení pojišťovny?

ČEKAL: Byli jsme v různých pozicích. Jiřina Musílková pracovala celou dobu v ústředí, většinu času jako ředitelka, já v pražské pobočce. Můj pohled byl tedy zdola nahoru, pohled Jiřiny Musílkové byl zakonzervován tím, že byla nahoře.

EURO: I vy jste ale byl jako ředitel největší krajské pobočky součástí nejvyššího vedení.

ČEKAL: To zní vznešeně, ale projevem příslušnosti k vedení bylo pouze to, že jsme mívali porady ředitelů krajských, předtím okresních pojišťoven. Já jsem třeba na poradu vedení na ústředí nikdy přizván nebyl. Rozhodnutí ústředí se mnou konzultována nebyla, přestože na pražskou pobočku připadá asi šestina výběru pojistného.

EURO: Jak se vaše řízení pojišťovny bude lišit od metod Jiřiny Musílkové?

ČEKAL: Jsem přítelem domluvy a zakládám si na dobrých mezilidských vztazích. Pokud se to nepovede, pak organizace funguje špatně. Můj osobní dojem je, že to, co se stalo za paní inženýrky Musílkové ve vedení, je klasický příklad generálního ředitelství předlistopadové výrobněhospodářské jednotky. To chci předělat. Potřebuji, aby vztahy byly naprosto korektní. Ústředí nemůže být nadřízený orgán, ale partner pro krajské pobočky. Ale bude to docela práce, protože mezilidské vztahy a komunikace v ústředí jsou na velmi špatné úrovni.

EURO: Není to třeba tím, že je lidí v ústředí moc?

ČEKAL: Nevím, jeli to tím, ale mám také pocit, že by aparát ústředí VZP mohl pracovat efektivněji v méně početném obsazení.

EURO: Stále si myslíte, že by efektivitě činnosti VZP prospělo i sloučení pražské a středočeské krajské pobočky?

ČEKAL: Ano. Už pracujeme na technickém řešení. Pravda je, že jsem to navrhoval už při přechodu VZP na krajské uspořádání. Paní ředitelka se ale tenkrát zeptala pana hejtmana Bendla a ten jí napsal, že s tím nesouhlasí, protože měl obavy, že by vliv Prahy mohl narušovat řešení záležitostí ve Středočeském kraji. Já si to nemyslím. Vím ale, že zdravotnictví Středočeského kraje je s Prahou tak provázáno, že v některých odbornostech je v Praze léčeno až osmdesát procent lidí ze Středočeského kraje. Nemluvě o tom, že velká část lidí z kraje dojíždí za prací do Prahy a zaměstnavatel je registruje u nás. Tím na druhé straně nechci říct, že při posuzování vhodnosti nebo nevhodnosti zdravotnického zařízení ve Středočeském kraji bychom to odbyli tím, že v Praze je kapacit dost. Ale model, kdy středočeská krajská pobočka VZP je v Benešově, se – mírně řečeno – neukazuje jako vhodný. Mimochodem, sloučení je cesta k nezanedbatelným úsporám.

EURO: Projeví se prolínání pražského a středočeského zdravotnictví při uzavírání smluv se čtyřmi oblastními středočeskými nemocnicemi, které v současné době s VZP smlouvu nemají?

ČEKAL: To bude jasné, až výběrové řízení skončí. Fakt je, že pan ministr vyzval ministerstvem přímo řízené organizace v Praze, aby se do výběrového řízení na zdravotní péči ve středních Čechách přihlásily. Fakt také je, že prolínání je značné. Ale doufám, že si jsou všichni vědomi, že pokud bude část péče přenesena z oblastních do fakultních nemocnic, bude to dražší.

JOSEF MICHL, Euro

JOSEF ČEKAL (62)

je absolventem Vysoké školy ekonomické. Pracoval jako technik a vedoucí útvaru ekonomiky práce v bývalém Státním ústavu pro stavbu strojů, postupně působil na postech asistenta ředitele ve Výzkumném ústavu vzduchotechniky, vedoucího inspektora v podniku zahraničního obchodu Inspekta, vedoucího ekonomického úseku ve státním výzkumném ústavu materiálů a ekonomického náměstka ředitele společnosti MTX. Od roku 1992 pracuje ve VZP, nejdříve jako náměstek ředitele pražské pobočky, od roku 1995 jako její ředitel. Poslanecká sněmovna ho 17. ledna 2006 zvolila novým ústředním ředitelem VZP.

Josef Čekal je ženatý, má dospělého syna. Jako koníčka uvádí sport (tenis a lyžování), když má čas, rád zajde do divadla, na výstavu, do kina, ale nepovažuje se za kulturního znalce.

Ohodnoťte tento článek!