Nejen očkování je u dětí povinné

S preventivními prohlídkami jsou na tom děti mnohem lépe než dospělí. Zejména na venkově pediatři přesně vědí, kdy ji dítě má absolvovat, a zvou je na ni písemně, stejně jako dřív. Je to však dobrá vůle lékaře, který tuto povinnost nemá. Problém ale je, že některé děti, přestože dostanou písemné pozvání, nepřijdou. „Je těžké je k tomu přinutit. Zákon sice říká, že rodiče mohou dostat pokutu až 500 korun…

za to, že dítě na preventivní prohlídku nepřišlo, neumím si ale představit, že by pojišťovna klienta nějak pokutovala, když mezi nimi vládne konkurenční boj o pojištěnce,“ říká MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Prohlídku je nutné absolvovat

* devětkrát v prvém roce života, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života dítěte;

* v 18 měsících věku;

* ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky.

Je v podstatě obdobou prohlídky dospělých a samozřejmě se bere zřetel na věk dítěte. Sleduje se také to, zda duševní a tělesný vývoj dítěte odpovídá věku. Zaměřena je i na odhalování vrozených vad či poruch dalšího vývoje. Lékař může odhalit i problémy, které vznikají vlivem nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí. Zkontroluje očkování dítěte a chybějící doplňuje. V případě, že lékař zjistí nějaké zdravotní potíže, pošle dítě na další vyšetření, např. kyčlí. Kromě toho poučí rodiče o nutnosti první kontroly chrupu u dětského stomatologa. Ta první je už mezi 6. a 12. měsícem věku dítěte. Od jednoho roku až do 18 let by je dítě mělo absolvovat pravidelně dvakrát ročně. V rámci prevence ordinují lékaři podle svého uvážení i vyšetření, která mají vyloučit onemocnění přenosnými nemocemi. To platí v případě, že děti byly ve styku s nemocným infekční žloutenkou, tuberkulózou či pohlavní chorobou, jako je např. syfilis.

Vakcíny pouze pro zdravé

Při první vakcinaci by měl být dítěti vystaven očkovací průkaz. Dítě očkujeme pouze tehdy, když nemá žádné akutní onemocnění, jinak je jeho termín lékařem změněn.

Očkuje se proti těmto chorobám

* tuberkulóze – od 4. dne po narození. Vakcinace se opakuje u těch dětí, u kterých nedošlo k vytvoření protilátek ve 2 a 11 letech;

* záškrtu, tetanu a dávivému kašli v 9.-12. týdnu, 13.-16. a 17-20. týdnu, přeočkování v 18.-20. měsíci;

* dětské obrně od 3. měsíce – dvěma dávkami, přeočkování následující rok a ve 13 letech;

* spalničkám, příušnicím a zarděnkám od 15. do 20. měsíce;

* tetanu – od 14 let, přeočkování každých 10 let;

* žloutence typu B (přenáší se krví) děti do jednoho roku a dvanáctileté děti;

* hemofilové infekci (napadá mozek a způsobuje otok hrtanové příklopky, což může vést k udušení dítěte), mezi 9. a 12. týdnem života.

První očkování má na starosti lékař pro novorozence v porodnici, další očkování zajišťují dětští lékaři či registrující lékaři pro dospělé (tetanus). Lékaři by také měli doporučit pacientům podle jejich zdravotního stavu, epidemiologické situace a dalších skutečností i očkování, např. proti klíšťové encefalitidě. Všeobecná zdravotní pojišťovna například přispívá svým dětským pojištěncům z Fondu prevence 1x ročně částkou 400 Kč na vakcínu pro třetí očkovací dávku a při každém přeočkování.

Václav Pergl, Právo, 24.7.2001

Ohodnoťte tento článek!