Nejhůře jsou na tom s lékařskou péčí lidé z hor

„Takovou hustotu a dostupnost zdravotnických zařízení jako mají Češi, najdete jen v několika zemích na světě. Nejhorší je, že zdravotnická zařízení jsou rozmístěna nerovnoměrně…

Zdravotnická péče je pro většinu ze čtyř a půl milionu obyvatel Moravy dostupná. Především lidé, kteří žijí v Brně, Ostravě, Zlíně a Olomouci mají k dispozici rozsáhlou síť zdravotnických zařízení, v nichž pracují špičkoví odborníci. „Takovou hustotu a dostupnost zdravotnických zařízení jako mají Češi, najdete jen v několika zemích na světě. Nejhorší je, že zdravotnická zařízení jsou rozmístěna nerovnoměrně. Kolem velkých průmyslových aglomerací je síť přehuštěna, na Konicku či v horských oblastech na Jesenicku a Šumpersku je řídká,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci Václav Rýznar. Jedno z největších moravských zdravotnických zařízení na Moravě – Fakultní nemocnice v Olomouci, je spádovou nemocnicí pro poskytování akutní lůžkové, specializované a vyšší péče nejen pro Olomoucko, ale i pro obyvatele Přerovska, Prostějovska, Šumperska, Jesenicka, Bruntálska a části Vsetínska a Kroměřížska. O specializované zákroky se však dělí i s dalšími nadregionálními zdravotnickými zařízeními, takže do její působnosti náleží oblast s téměř půldruhým milionem obyvatel. „V současné době má čtyřiačtyřicet klinik a samostatných ústavů. Jejich ambulancemi ročně projde přibližně 600 tisíc pacientů a hospitalizováno je přes 40 tisíc nemocných,“ dodal ředitel nemocnice. Alarmující je podle Rýznara především situace nemocných starších lidí, kteří jsou pro nemoc upoutáni na lůžko a vyžadují celodenní lékařskou péči. „V Olomouckém kraji chybí v dosavadních léčebnách dlouhodobě nemocných nejméně 750 lůžek pro nemocné seniory,“ upřesnil docent Rýznar. Dostupnost lékařské péče je vcelku dobrá i na jižní Moravě a za poslední desetiletí se také výrazně zlepšila vybavenost zařízení a kvalita poskytované péče. Jedním z důvodů, proč jsou dosažitelnost zdravotnických zařízení i jejich počet v současnosti bezproblémové, je i fakt, že vše bylo dimenzováno na potřeby bývalého Jihomoravského kraje, jehož hranice vymezovaly větší území než tvoří současný, nový Jihomoravský kraj. „Nyní je nutné co nejvíce zefektivnit síť lůžkových zařízení, aby do nich vložené prostředky byly také smysluplně využívány. Do budoucna je proto třeba preferovat ambulantní sféru včetně domácí péče,“ uvedl vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví úřadu Jihomoravského kraje Josef Drbal. Jedním z problémů, s kterým se musejí zdravotníci v Brně občas potýkat, je malý počet lůžek vybavených nejmodernějšími přístroji intenzivní medicíny, které mohou načas nahradit fungování životně důležitých orgánů. Podle odborníků jich v Brně chybí kolem šesti. Jedno takové vybavené lůžko stojí zhruba dva až tři miliony korun. Mnozí pacienti jsou však na přístroje odkázáni dlouhodobě a může se pak stát, že chybějí lůžka pro nečekané akutní případy. „Stává se, že někdy musíme pacienta odvézt do nějakého mimobrněnského zařízení,“ připustil primář Územního střediska záchranné služby v Brně Pavel Urbánek. „Nelze ale říci, že se tak děje pravidelně, nebo třeba třikrát do týdne. Takové situace prostě mohou nastat kdekoli a kdykoli. Když budeme mít k dispozici sto sanitek, přijde chvíle, kdy bude potřeba ta sto první,“ dodal primář.

Eva Brachtlová, Jiřina Veselá, Moravské deníky Bohemia, 27.12.2001

Ohodnoťte tento článek!