Německým kolegům už jsme rovnocennými partnery

Rozhovor s prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven a ředitelem ZP zaměstnanců bank a pojišťoven Ladislavem Friedrichem

Svaz zdravotních pojišťoven letos uzavřel smlouvu o spolupráci se svým německým (Bundesverein der Betrieb-krankenkassen – BV BKK) a slovenským (Sdruženie zdravotných poisťovní SR) protějškem. Do jaké míry je to jenom petrifikace již existujících vztahů?

Když zaměstnanecké pojišťovny v roce 1993 v České republice začínaly, potřebovaly získat znalosti, protože u nás bylo málo odborníků. Na základě osobních kontaktů a návštěv německých zaměstnaneckých pojišťoven začalo docházet i k setkáním s představiteli BV BKK, mimo jiné jsme se účastnili seminářů v Rothenburgu a v Erkneru. Až do předloňska jsme byli spíše v roli žáků, postupně jsme se však stali německým kolegům rovnocennými partnery. Tím ale nemá být řečeno, že nemáme co dohánět například ve vzdělávání odborníků na zdravotní pojištění. V Německu existuje ucelený systém od středních škol přes univerzity až po další vzdělávání a konference odborníků, dostatečně podložený personálně i finančně.

Jaké změny ve stylu spolupráce znamená smlouva s BV BKK?

Až donedávna byly naše styky mnohdy náhodné, nyní jsou institucionalizovány. Ze smlouvy vyplývá pro obě strany závazek dvakrát ročně uspořádat konferenci o aktuálních problémech systémů zdravotního pojištění v obou zemích. Bude docházet k výměnným stážím expertů. Je například možné obrátit se na sekretariát BV BKK a domluvit v Německu stáž českých revizních lékařů. Obě strany jsou také povinny neprodleně se navzájem informovat o zásadnějších změnách v systému. To je velmi důležité právě nyní, kdy se v Německu chystá strukturální reforma zdravotnictví.

Co z této reformy pokládáte za podnětné z hlediska poměrů v České republice?

V Německu se hodně mluví o takzvaném globálním fondu. Až dosud mají jednotlivé segmenty poskytovatelů své vlastní rozpočty. To je poněkud riskantní, protože rozpočty, které vykazují přebytky, mají tendenci je spotřebovávat a deficitní segmenty pak převáží celou bilanci zdravotního pojištění do záporných čísel. Tady se potvrzuje náš názor, že existence oddělených fondů tak, jak je zavedla Všeobecná zdravotní pojišťovna, není nejvhodnější.

V Německu se také uznává potřeba zdravotních pojišťoven organizačně, smluvně a finančně propojit síť poskytovatelů tak, aby se po ní občan pohyboval po odborně i ekonomicky optimální linii. Zdá se tedy, že předmětem legislativních změn v Německu budou i prvky umožňující zavádění řízené péče. V této souvislosti je další zajímavou myšlenkou neomezovat svobodnou volbu lékaře restriktivními opatřeními, ale rozhodnutí nechat na jednoduché úvaze pojištěnců. Ti by si mohli vybrat mezi absolutní svobodou volby, a tudíž vyšším pojistným, nebo omezením volby na určitý provázaný výčet smluvních zdravotnických zařízení, a tedy nižším pojistným.

Které z našich zkušeností mohou být naopak podnětné pro německou stranu?

Německé pojišťovny dosud uzavíraly smlouvy se sdruženími poskytovatelů, která potom rozdělují úhrady za zdravotní péči mezi své členy. Protože existuje snaha omezit čerpání zdrojů a vytvořit prostor pro hledání úspor, dojde k uvolnění smluvní politiky pojišťoven. Globální smlouvy s pos-kytovateli účinné snižování nákladů neumožňují, pro naše německé partnery jsou tedy zajímavé naše zkušenosti s uzavíráním individuálních smluv.

Jaké jsou v současné době styčné body mezi naším a slovenským systémem zdravotního pojištění?

Oba systémy jsou velmi podobné. Na Slovensku však jsou k dispozici nižší finanční zdroje a na druhou stranu tam zaměstnanecké pojišťovny zaujímají větší podíl na trhu a mají pro svou činnost i širší legislativní rámec. Pokud jde o naše vztahy v minulosti, nějakou dobu už existují smlouvy o recipročních úhradách zdravotní péče. Kromě toho můžeme využít slovenských zkušeností s kapitací nebo s evidencí předpisu plateb pojistného. Naše pojišťovny zase lépe zvládly regulační prvky při nesouladu mezi nároky výkonového systému a mezi finančními zdroji.

Má smlouva se slovenským partnerem podobné parametry jako v případě BV BKK?

Je založena na stejných zásadách. Obě smlouvy jsou součástí multilaterální spolupráce mezi členskými subjekty mezinárodní asociace pojišťoven (AIM) a dalších organizací. Těžiště její členské základny je v zemích Evropské unie a k doporučením stálých komisí AIM se také přihlíží při koncipování legislativy v členských zemích EU. Smlouvy s BV BKK i se slovenským partnerem proto obsahují i konstatování, že smluvní strany pokládají za potřebné rozšiřovat spolupráci i na subjekty v dalších zemích.

fotoZdraví.Euro.cz Vladimír Brada

Ing. Ladislav Friedrich, CSc.

Ohodnoťte tento článek!