Nemoci slinivky jsou většinou odhaleny pozdě

Slinivka břišní neboli pankreas je součástí trávicího ústrojí. Produkuje trávicí šťávy s mnoha enzymy, její funkce je nezbytná pro správné trávení cukrů, tuků i bílkovin. Vývod slinivky ústí do dvanáctníku v těsném spojení se žlučovým vývodem…

Polštářek pod žaludek. Tak si dříve lékaři vysvětlovali, jakou roli má slinivka v lidském těle. Dnes se již ví, že její funkce je nenahraditelná. Problém je ovšem v tom, že většina nemocí je odhalena pozdě.

Slinivka břišní neboli pankreas je součástí trávicího ústrojí. Produkuje trávicí šťávy s mnoha enzymy, její funkce je nezbytná pro správné trávení cukrů, tuků i bílkovin. Vývod slinivky ústí do dvanáctníku v těsném spojení se žlučovým vývodem.

V tkáni žlázy jsou uloženy drobné takzvané Langerhansovy ostrůvky, které produkují inzulín a jiné hormony. Bez slinivky by potrava nebyla správně zpracována, nemohla by se vstřebat, a tělo by ji tedy ani nemohlo využít.

Zatímco mnoho lidí ví, že o své srdce či klouby musí pečovat, o slinivce má pojetí jen ten, komu již někdy způsobila potíže. Do té doby o ní totiž nikdo neví. Slinivka o sobě skutečně dá vědět, až když přestane správně fungovat.

Problém je v tom, že řada onemocnění slinivky, jako je například chronická pankreatitida či rakovina, se mnohdy vyvíjí plíživě a potíže, které může člověk sám na sobě pozorovat, se ohlásí až tehdy, když je choroba v pokročilém, a tedy i obtížně léčitelném stadiu.

Jak vysvětluje Karel Mareš, vedoucí lékař Gastroenterologického centra Nemocnice Na Homolce, všechna onemocnění, která se vyvíjejí tak, že dlouho nezpůsobují žádné potíže, dokážou nenahraditelnou slinivku rychle a často i nenávratně zničit.

Jenomže slinivka se nijak preventivně nevyšetřuje, a tak se na problémy přijde většinou pozdě. Jsou-li zachyceny včas, a tedy v raném stadiu, jde většinou jen o dílo náhody. Proto je jedinou možnou prevencí dodržování zdravého životního stylu.

Počet diabetiků se dvojnásobil

Problémy se slinivkou sice můžou mít lidé, kteří žijí zdravě, ale mnohem více způsobuje potíže těm, kdo mají špatnou životosprávou. Nejrizikovější je v tomto ohledu velká konzumace alkoholu a kouření, ale také soustavné přejídání.

Nemoci slinivky lze rozdělit na ty vrozené, kterých je málo, a jde většinou o tvarové či funkční poruchy. Mnohem více je nemocí získaných, mezi ně patří zejména akutní a chronický zánět slinivky břišní (pankreatitida), rakovina pankreatu a cukrovka prvního a druhého typu.

V prvním případě jde o poruchu funkce slinivky, kdy se nevytváří hormon inzulín. Vzniká většinou v dětství, ale nemusí to být pravidlem. Léčbou je celoživotní podávání inzulínu.

O druhém typu se také mluví jako o získané cukrovce. Pokud totiž člověk dodává organismu příliš mnoho energie ve formě jídla, vyvolává tím větší nároky na produkci inzulínu. Dlouhodobé zatěžování vede k tomu, že metabolismus je porušen a inzulínu se v těle nedostává.

Pomáhá dieta, podávání tablet ke stimulaci větší produkce inzulínu, u těžších forem diabetu injekční aplikace inzulínu. Cukrovka druhého typu v Česku ohrožuje čím dál tím více lidí. Tak například počet lidí s cukrovkou se v letech 1997 až 2000 téměř zdvojnásobil z 8,4 na 16,6 procenta (dnes je v Česku kolem 750 tisíc diabetiků).

Pozor na spojení: alkohol a tuky

Akutní pankreatitida nejčastěji vznikne po přejedení a nadměrné konzumaci alkoholu. To vyžaduje od slinivky, aby zvýšila svoji činnost a vyloučila pankreatický sekret do dvanáctníku.

Právě kombinace nadměrného množství tuků a alkoholu nejčastěji vede k tomu, že enzymy, které normálně postupují slinivkou v neaktivní formě a aktivují se až ve dvanáctníku, začnou působit už uvnitř slinivky a začnou ji trávit. Tuto situaci může vyvolat i kámen ve žlučovodu.

Zánět slinivky se projevuje velkými bolestmi, které postupují do páteře, člověk mnohdy nemůže dýchat. Při méně závažných stavech je slinivka v podstatě jen oteklá a její funkce je snížena, při závažnějších již může být zastaven proces trávení, což vede následně k tomu, že obsah střev prosakuje do břišní dutiny.

Léčba patří do rukou lékaře, obvykle na jednotku intenzívní péče. Pacient může být i ohrožen na životě. Jestliže nebyla slinivka příliš poškozena, čili natrávena, je pacient po léčbě zcela v pořádku a nemusí ani držet dietu.

Chronická pankreatitida vede někdy i k cukrovce

Toto je onemocnění mnohem závažnější. Zákeřné na něm je, že se dlouho neprojevuje žádnými bolestmi. Chronický zánět slinivky se může u pacienta nerušeně rozvíjet i desítky let. Někdy mívají pacienti pouze neurčité potíže při trávení.

U chronické pankreatitidy dochází k tomu, že při postupném odumírání buněk tvořících trávicí enzymy se přirozeným procesem nevytvoří buňky nové, ale vznikají na jejich místě buňky vazivové, jež žádné enzymy nevytvářejí.

Pro fungování přitom stačí, když funguje alespoň 30 procent buněk. To znamená, že až když dojde k ještě většímu úbytku, potíže se projeví. A to je pozdě – léčba má menší šanci na úspěch.

Studie prokázaly, že na vznik chronického zánětu slinivky má zásadní vliv konzumace alkoholu. Zjistilo se, že pokud člověk konzumuje větší množství alkoholu po dobu 10 až 20 let, vyvolá si chronický zánět slinivky s téměř stoprocentní jistotou.

Chronický zánět slinivky, tedy úbytek buněk produkujících enzymy, vede následně k tomu, že vazivo začne postupně utlačovat i buňky soustředěné v Langerhansových ostrůvcích, jež vytvářejí kromě jiného inzulín.

To pak vede ke vzniku cukrovky druhého typu. Častěji a snáz se při chronické pankreatitidě také vyvíjí rakovina slinivky. Na potíže se může přijít vyšetřením pomocí počítačové tomografie (CT) nebo dalšími speciálními metodami.

Léčí se dietou, při které se nesmí pít alkohol a kouřit. Pacientům se také formou tablet dodávají pankreatické enzymy, které nemocná slinivka není schopna v potřebném množství vytvořit.

Při bolestivých formách onemocnění, kdy se člověk bojí najíst, aby jej nepostihly další bolesti, a tedy chřadne, se jednak enzymy dodávají ve zvýšené míře, jednak je možné pokusit se o chirurgické řešení, kdy se odstraní „hlava“ slinivky. Toto řešení ale není stoprocentně účinné. Probíhají rovněž pokusy o transplantaci slinivky pod kůži.

Rakovina slinivky: naděje malá

Slinivku mohou ohrozit různé typy nezhoubných i zhoubných nádorů. V počtu těch druhých patříme mezi velmi postižené státy. Stejně jako v Litvě či na Novém Zélandu se vyskytuje zhruba 25 nových případů na 100 tisíc obyvatel za rok, Indie má naproti tomu pouze dva případy na 100 tisíc obyvatel.

Podobně jako u jiných potíží se slinivkou není možné nádory odhalit včas. A tak je většina z nich špatně léčitelná a jen pět procent pacientů se dožívá více než pěti let od stanovení diagnózy.

Medicína neví přesně, proč rakovina slinivky vzniká, ale známe rizikové faktory. Je jím zejména dědičnost. Ti, co mají tento nádor v rodině, mají až padesátinásobně větší riziko, že onemocní. Velký vliv má zejména vysoký příjem energie a nedostatek ovoce, zeleniny, cukrovka a kouření.

Rakovina slinivky se v pokročilejším stadiu projevuje nechutenstvím, nevolností, hubnutím, bolestí, žloutenkou, depresí, záněty žil či cukrovkou. Terapie – odstranění nádoru a chemoterapie – závisí na velikosti nádoru a jeho prorůstání do okolních tkání. Lepší šance mají pacienti s malým nádorem.

Markéta Grosmanová, Hospodářské noviny

Nemoci slinivky jsou většinou odhaleny pozdě
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 2 hlas/ů