Nemocnice Kyjov slaví 70 let. Ocenila osobnosti

Společenským večerem vygradovaly oslavy sedmdesáti let kyjovské nemocnice. Její ředitelka Danuše Křiváková při této příležitosti ocenila řadu osobností, které lidem pomáhaly vrátit zdraví a často i zachránily život.

Mezi oceněnými byla i primářka Marie Žáková, která stála v čele kožního oddělení v letech 1979 až 2011. „Za tu dobu jsme se přestěhovali do nového pavilonu, získali jsme i fotokabinu.
Kromě složitých nádorových onemocnění, jsme všechno vyšetřovali i léčili sami. A v tom se pokračuje.
Jsou tady nová vybavení, operační sály, bez ustání jsou v provozu dvě ambulance a otvírá se třetí,“ uvedla primářka s tím, že nejdůležitější bylo kožní oddělení udržet. To se podařilo z okresů jižní Moravy jen Kyjovu a Znojmu.

Ocenění převzal i Petr Němec, který vedl Okresní ústav národního zdraví v letech 1975 až 1990. Pod něj spadaly všechny tři okresní nemocnice – kyjovská, hodonínská i veselská. „Měly dva tisíce čtyři sta zaměstnanců. V roce 1985 jsme byli v celostátním hodnocení na prvním místě. Velkým pozitivem byl rozvoj rychlé a intenzivní péče, a to hlavně v kyjovské nemocnici,“ připomněl bývalý ředitel.

V současnosti je kyjovská nemocnice spádová pro téměř 180 tisíc lidí. Hejtman Michal Hašek v sobotu potvrdil také její postavení v páteři krajského veřejného zdravotnictví. K sedmdesátce nadělila pacientům historicky největší investici do jednotlivých přístrojů ve svých dějinách, a to nové pracoviště magnetické rezonance za téměř třiačtyřicet milionů korun. „Hlavní devizou magnetické rezonance je možnost zobrazit měkké tkáně, klouby, páteř a další orgány lidského těla při nulové radiační zátěži a navíc přesné diagnostice,“ upozornila ředitelka Křiváková. Předtím museli pacienti za tímto přístrojem do Brna či Zlínského nebo Olomouckého kraje. To se odráželo na dlouhých, až tříměsíčních čekacích lhůtách. Magnetická rezonance je v Kyjově v provozu od července tohoto roku.

Další novinky by měly vycházet z dlouhodobé koncepce rozvoje nemocnice pro příštích deset let. „Připravujeme rekonstrukci a přístavbu gynekologickoporodnického a dětského pavilonu. Tato rekonstrukce v objemu téměř tří set milionů korun se uskuteční na etapy. Dalším záměrem je výstavba psychiatrického oddělení a přístavba východního křídla k chirurgickému pavilonu,“ nastínila plány ředitelka zdravotnického zařízení, které zaměstnává přes tisíc lidí.

K zahájení provozu v kyjovské nemocnici v roce 1946 vedla dlouhá a strastiplná cesta. Myšlenkou na zřízení okresní nemocnice ve městě se zabýval už před první válkou lékař a tehdejší starosta Severin Joklík. Inicioval založení základního fondu pro její zřízení.

Snahy sice v tomto duchu dál zůstávaly, přesto se začalo se stavbou až v roce 1938. Slibný rozvoj však přerušila nacistická okupace a následné osvobozovací boje, právě v areálu nemocnice si okupanti zřídili opevněné dělostřelecké hnízdo. Až téměř po roce od skončení druhé světové války se podařilo nemocnici upravit tak, aby mohla konečně zahájit provoz, jako první začali na chirurgickém oddělení. Zdravotnické zařízení vznikalo podle plánu brněnského projektanta Bedřicha Rozehnala. Také jeho v sobotu nemocnice ocenila, in memoriam.

Seznam oceněných Michal Hašek (hejtman JMK), Zdeněk Škromach (místopředseda senátu), František Lukl (starosta Kyjova), Josef Drbal (do roku 2011 vedoucí odboru zdravotnictví JMK) Ředitelé: Petr Němec (OÚNZ, 1945–1991), Igor Kalix (2005–2010), Petr Svoboda (2012–2014) In memoriam: Vladislav Lejska (1961 – 1977, primář foniatrického oddělení), Bedřich Rozehnal (projektoval NK), Jindřich Špinar (1959 – 1993, lékař ušnínosní krční), Zdenka Špinarová (1958 – 1998, lékařka diabetologické ambulance) Primáři (oddělení): Ladislav Bartoš (1969–1995, anesteziologickoresuscitační), Jana Bednářová (1994–2007, infekční), Jaroslav Búřil (1991–2012, nukleární medicína), Jan Felsinger (2003–2009 gynekologicko-porodnické), Jiří Hiemer (1994–2004 ústní, čelistní a obličejová chirurgie), Ludmila Ingrová (1998–2011, hematologicko-transfuzní), Josef Jugas (1974–1996, foniatrické), Jitka Jugasová (1977–1994, rehabilitační), Ladislav Kozumplík (1979–1996, interní), Jindřich Plesník (1997–2008, oční), Miroslav Prstek (1979–2008, radiologické), Zdeněk Průdek (2004–2008, ústní čelistní a obličejová chirurgie), Jan Smetka (1997–2011, chirurgické), Luděk Šimeček (1995–2011, anesteziologickoresuscitační), Stanislav Šušák (1991–1997, chirurgické), Vlastimil Valenta (1991–2003, urologické), Pavel Zicháček (1998–2011, neuroloígické), Marie Žáková (1979–2011, kožní) Hlavní sestry: Marie Kudělková (1981–1989), Jitka Moravová (2004–2005) Ostatní: Jiří Dunděra (1958–2008, lékař interního oddělení), Zdeněk Nenička (1966–dosud, lékař chirurgického oddělení), Vladimír Okáč (1970–2013, lékař chirurgického oddělení), Josef Vašulka (2003–2007, provozně technický náměstek).

Ohodnoťte tento článek!