Nemocnice na Vysočině loni hospodařily se ziskem

Hospodaření nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina loni skončilo celkovým přebytkem přesahujícím 47 milionů korun. V roce 2013 přitom pět krajských nemocnici ukončilo hospodaření se ztrátou více než 38,5 milionu korun. Výsledky loňského hospodaření příznivě ovlivnila úhradová vyhláška i provozní příspěvek kraje.

ČTK to řekl hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Výsledky hospodaření projednají krajští radní 3. března.

Podle Běhounka bylo loňské hospodaření nemocnic příznivě ovlivněno úhradovou vyhláškou, která počítala s vyššími výdaji proti roku 2013. Ve výnosech z hlavní činnosti nemocnic se projevilo zvýšení úhrad od zdravotních pojišťoven. „Nemocnice zároveň dostaly od kraje stomilionový příspěvek na provoz určený na úhradu závazků k dodavatelům,“ řekl Běhounek.

Z nemocnic v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči loni nejlépe hospodařila třebíčská nemocnice, která skončila se ziskem 39 milionů korun. V roce 2013 byla nemocnice ve ztrátě téměř 24 milionů korun. Krizový management, který do nemocnice nastoupil v květnu 2013 po odvolání tehdejšího ředitele Leoše Dostála, podle Běhounka stabilizoval hospodaření a položil základy k současným dobrým hospodářským výsledkům.

Loni se podle Běhounka podařilo u všech nemocnic v kraji snížit náklady na energie. Některé nemocnice dokázaly snížit i materiálové náklady. „Ukazuje se, že stále existují možnosti úspor,“ poznamenal hejtman. S ukončením takzvaného období udržitelnosti projektů s podporou evropských dotací v prvním pololetí 2016 bude podle něj možno najít i další úsporná opatření. „Zatím jsme třeba nemohli soustředit lůžka a upravit jednotlivá oddělení nemocnic tak, aby provoz byl co nejúspornější,“ dodal Běhounek.

Největšími problémy nemocnic zůstávají podle hejtmana dlouhodobě pohledávky z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti. Týká se to hlavně nemocnic v Jihlavě a Třebíči. Nemocnice Jihlava měla například v roce 2013 záporné saldo mezi pohledávkami a závazky ve výši 140 milionů korun, loni už 148 milionů korun. „Nemocnice soustavně rozšiřuje portfolio své činnosti, nakupuje nové přístroje, ale bude nutné ještě více hledat vnitřní rezervy, aby část dluhu dokázala splatit,“ řekl Běhounek.

Pro letošní rok podle Běhounka všechny nemocnice v kraji připravily vyrovnaný finanční plán. Platby od pojišťoven by měly pokrýt pětiprocentní zvýšení mezd i výpadek příjmů z regulačních poplatků. Podle Běhounka však další vývoj hospodaření nemocnic může ovlivnit také dlouhodobě klesající počet lékařských výkonů, které se přesouvají do ambulatní péče, když náklady na hlavní činnost nemocnic zůstávají přibližně stejné.

Ohodnoťte tento článek!