Nemocnice se bez bonusů a slev neobejdou, tvrdí ANČR

Ilustrační foto; kalkulačka, daně

Nemocnice při současném nastavení systému úhrad zdravotní péče nejsou schopny udržet vyrovnané hospodaření bez peněz, které získávají z bonusů od dodavatelů zdravotnických prostředků. Shodli se na tom ředitelé velkých fakultních nemocnic sdružených v Asociaci nemocnic České republiky (ANČR).

Výše úhrady lékařských a ošetřovatelských výkonů se řídí limity, které nastavují zdravotní pojišťovny a rámcově pak úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Podle předsedkyně ANČR je však systém nastaven nespravedlivě a není zcela v souladu se zájmy pacientů ani lékařů – tedy poskytovat dostupnou a kvalitní péči.

Nezanedbatelná kapka v moři

Aby toho nemocnice byly schopny, neobejdou se bez finančních zdrojů mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Kromě bonusů a slev se mezi tyto prostředky řadí například i dary. Všechny tyto položky jsou podle ANČR řádně zaneseny do účetnictví nemocnice.

„Systém je nastaven tak, že čím více děláme, tím méně dostáváme zaplaceno za odvedenou práci. Kritizované bonusy sice tyto ztráty kompenzují jen z části, ale umožňují nám udržet hospodaření a přitom neodmítat pacienty, neprodlužovat objednací doby, nerušit ztrátová pracoviště či zkracovat mzdy a navíc nám umožňují financovat i zavádění nových metod,“ snažila se novinářům objasnit význam tzv. zpětných bonusů šéfka ANČR a Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová, podle které mají bonusy jen relativně malý podíl na financování nemocnic, přesto však jsou pro ně v současné době zásadní.

Kromě transparentnosti nákupů zdravotnických prostředků také zdůraznila, že výnosy z bonusů jsou využívány výhradně k financování péče a služeb se zdravotní péčí souvisejících. Mimo to prý umožňují nemocnicím pokrýt náklady spojené s výběrovými řízeními a s uskladněním výrobků. „Pro tuto činnost je v každé nemocnici vyčleněno několik zaměstnanců na plný úvazek,“dodala.

Standardní manažerský nástroj

Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Marka Zemana je systém natolik komplikovaný, že se v něm těžce orientují i lidé, kteří se v něm dlouhodobě pohybují. „Cílem bonusů je zajistit zčásti nedostatečné financování kvalitní zdravotní péče v situaci, kdy dochází k trvalému podhodnocení plateb zdravotními pojišťovnami v rámci některých oborů,“ tvrdí Zeman.

Bonusy podle něho významným způsobem řeší nelehkou finanční situaci nemocnic, která je zapříčiněna nejen poklesem příjmů od zdravotních pojišťoven, ale také navýšením a změnou sazby DPH, vzrůstem cen energií, tlakem na růst platů – tedy zvýšením osobních nákladů a nezanedbatelným růstem cen energií.

Dobrý manažer se těmto podmínkám musí přizpůsobit. Podle Zemana je bonus (nákupní sleva) standardní a především legální manažerský nástroj, který je využíván jak v soukromé tak i veřejné sféře. Výše bonusů se řídí objemem dodávky, rovnoměrností odběru a lhůtami splatnosti.

„Dalšími manažerskými nástroji k udržení vyrovnaného hospodaření nemocnic je například: krácení financí na údržbu, snížení výdajů na zdravotnický materiál a léky, omezování přijímání nových zaměstnanců či omezení rozsahu zdravotní péče,“ upozornil šéf FNKV, podle nějž nemocnice využívá tento manažerský nástroj od roku 2007, kdy nastoupil do funkce ředitele – od té doby jsou prý tyto zdroje součástí finančního plánu.

Více o problematice bonusů čtěte v tištěné verzi magazínu Zdravotnictví a medicína, které vychází v pondělí 24.2.

Ohodnoťte tento článek!