Nemocnice se bojí drahých pacientů

Všechny nemocnice budou nově dostávat peníze podle diagnózy nemocných a ekonomické náročnosti jejich léčby až od roku 2004. Oznámil to včera ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. Pacienty s nákladnou léčbou…

S novým způsobem financování nemocniční péče ministerstvo plně počítá až za dva roky

Praha – si tak nemocnice budou dál mezi sebou přesouvat, protože dosavadní paušální platby je příliš nezohledňují.

„Cílem nového systému plateb bude dosáhnout, aby každé lůžkové zařízení bylo placeno podle toho, o jak ekonomicky náročného pacienta jde,“ řekl Fišer. Nová metoda podle něho umožní, aby ti, kteří se starají o těžce nemocné pacienty, dostali víc peněz než jiní, kteří mají lehčí případy.

Fišerův předchůdce Ivan David se přitom zajímal o tento systém, který se dnes ve světě považuje za standardní, už v roce 1999. Nejdřív se počítalo s jeho oficiálním zavedením od ledna 2001, pak od začátku letošního roku. Nyní Fišer posunul termín o další dva roky.

Zatím jej bude letos ověřovat jen několik nemocnic, v příštím roce se rozšíří do dalších a od roku 2004 má zahrnout všechna nemocniční zařízení s akutní péčí.

„Konečně se toho ministerstvo doopravdy chopilo. My jsme tuto metodu úhrady nemocniční péče mohli nabízet jen jako variantu,“ zhodnotila situaci ředitelka odboru marketingu a komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová. VZP má za sebou od roku 1997 dvě části pilotního projektu tohoto systému. „Doufáme, že ministerstvo naše zkušenosti využije,“ dodala.

Vysvětlila, že nový způsob úhrady nemocniční péče ukáže, která nemocnice léčí dráž a která levněji při stejné diagnóze, či která nemocnice pacienty déle hospitalizuje. „Pomůže odhalit rezervy v nemocnicích, když se třeba ukáže, že používá nějaký prodražující léčebný postup,“ zdůraznila.

Systém platby podle diagnózy pacienta by zprůhlednil financování nemocnic. Tomáš Jedlička, ředitel nemocnice Hořovice a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic, považuje současné platby paušálními částkami za téměř absurdní. „Hradí se z nich i prodlužování ošetřovací doby, zdravotní komplikace vzniklé z viny lékařů, zbytečné hospitalizace,“ upozornil.

Hlavní důvod, proč se dosud nepovedlo zavést nový systém plateb, spočívá podle něho v tom, že státní správa k němu od roku 1997, kdy jej začala zkoušet VZP, až donedávna nezaujala žádné stanovisko.

Projekt nyní koordinuje Institut pro další vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který zvítězil ve výběrovém řízení jako jediný jeho účastník. Pochybnosti o řediteli institutu Antonínu Malinovi, který je zároveň ministerským náměstkem, vyvrátil Fišer vysvětlením, že loni na podzim, kdy ministerstvo podepsalo s IPVZ smlouvu o projektu, nebyl Malina ředitelem institutu. „Propojení s osobou náměstka v té době žádné nebylo,“ řekl.

Platby nemocnicím podle diagnózy zavádí v současnosti například Polsko. Systém se používá v evropských severských státech, v Dánsku, Nizozemsku, Rakousku. Za nejvhodnější metodu financování nemocniční péče ji považují rovněž ve Francii, Portugalsku, Belgii, Itálii, Švýcarsku a dalších zemích.

V různých verzích systém také propracovali v USA, kde původně vznikl, v Austrálii a na Novém Zélandu.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 22.3.2002

Ohodnoťte tento článek!