Nemocnice snížila cenu zakázky o 90 procent

Místo deseti milionů zaplatí Motol operátorovi jen milion. Elektronizací by šlo ušetřit až miliardy korun ročně.

Zítra vstoupí v platnost smlouva mezi Fakultní nemocnicí Motol a mobilním operátorem. Zajímavé na ní je, že nemocnice bude za služby platit jen deset procent předpokládané ceny.

Finanční podmínky smlouvy byly totiž vysoutěžené v elektronické aukci. Místo deseti milionů korun zaplatí motolská nemocnice operátorovi v příštích dvou letech jen něco přes desetinu této částky.

„Tak dramatické snížení ceny pro nás bylo velkým překvapením,“ přiznává ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Jeho nemocnice využívá internetové aukce už delší dobu, soutěžemi například procházejí nákupy zdravotního nebo spotřebního materiálu.

„Tam už ty slevy nejsou tak velké, není tam takový prostor k manévrování. U těch materiálových položek se pohybujeme třeba na dvaceti procentech,“ říká Martin Voříšek, ředitel výpočetního střediska FN, který je za veřejné zakázky zodpovědný.

Získání takových slev není při využití internetové aukce nahodilým jevem. „Obecně je trend elektronizace pozitivní, a podle zahraničních studií vede k úsporám okolo deseti procent,“ tvrdí Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické.

I proto je tato metoda v soukromém sektoru oblíbená už delší dobu. Podle Pavla Juříčka, šéfa společnosti Brano Group, která dodává komponenty pro několik automobilek, fungují elektronické aukce v automobilovém průmyslu úspěšně už zhruba deset let.

„Je to hodně šikovná technikálie. Nechci říkat, o kolik procent se cena během dražby sníží, ale dá se říct, že z nás vymačkají všechno,“ řekl Juříček.

Nikdo nenutí stát šetřit

Potvrzují se tak hlasy volající po tom, aby veřejné zakázky byly zadávány a soutěže o ně probíhaly co nejprůhledněji. Veřejné zakázky jsou ale oblastí, v níž se ročně protočí zhruba 650 miliard korun, a neprůhlednost tu některým účastníkům řízení může vyhovovat. Podle loňské studie Transparency International by až polovina podnikatelů kvůli vítězství v tendru klidně uplácela. K využívání transparentnějších metod, jako třeba právě internetové aukce, zatím státní instituce žádný předpis nenutí.

„Ohromně to šetří peníze. Je to věc, která by měla být povinná. Ať mi někdo vysvětlí, proč to nedělat, pokud jde o komoditní položky,“ říká bývalý člen NERVU, ekonom Miroslav Zámečník.

Zavedení povinnosti využívat elektronické aukce mají v programu ČSSD, TOP 09 i zelení. A zprůhlednění toku veřejných financí si kladou za cíl i občanští demokraté. Změna zákona o veřejných zakázkách by tak měla v parlamentu mít dostatečnou podporu.

Podle sociální demokracie je však zákon o veřejných zakázkách natolik složitý, že se jeho změny prakticky nedají dělat bez ministerského aparátu. „Pokud takový návrh nepřipraví ministerstvo nebo vláda, v zásadě nemáte možnost v rámci poslanecké iniciativy napsat něco tak legislativně dokonale, aby to fungovalo v praxi,“ tvrdí Jeroným Tejc z ČSSD. Jeho strana tak bude změnu zákona o veřejných zakázkách připravovat až po volbách.

ODS: zákon není zapotřebí

Občanští demokraté se domnívají, že uzákonění takové povinnosti ani nemusí být nutné. „K tomu, abyste takto postupoval, nepotřebujete zákon, je to na rozhodnutí zadavatele,“ říká místopředseda ODS Ivan Langer. V době, kdy šéfoval ministerstvu vnitra, se tam odehrál jeden z prvních prodejů přes internetovou aukci.

Podle Langera navíc za doby Topolánkovy vlády prošel dostatek protikorupčních opatření. „Byla to spousta jiných věcí, které předtím nebyly a zásadním způsobem ztransparentnily prostředí oproti osmi letům vlády ČSSD – datové schránky, protikorupční audity, protikorupční linka, protikorupční agent, zpřísnění trestu za korupci.“

Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo.ZDE

Ohodnoťte tento článek!