Přejít na obsah

Nemocnice v Česku dluží stovky milionů korun

zpět
22.1.2009

"Podle předběžných výsledků dosahuje propad v hospodaření šedesáti milionů korun. K tomu ještě nemocnice čerpala devatenáctimilionový úvěr a kraj jí dal dotaci padesát milionů korun," popsala neúnosnou situaci mluvčí středočeského krajského úřadu Berill Mascheková...

Půjčit si peníze, aby vůbec mohlo vyplatit mzdy před Vánoci, muselo vedení benešovské nemocnice. Není to ojedinělý příběh. Podobně špatně je na tom i spousta dalších nemocnic v Česku.

„Podle předběžných výsledků dosahuje propad v hospodaření šedesáti milionů korun. K tomu ještě nemocnice čerpala devatenáctimilionový úvěr a kraj jí dal dotaci padesát milionů korun,“ popsala neúnosnou situaci mluvčí středočeského krajského úřadu Berill Mascheková.

Nové vedení kraje ze špatného hospodaření nemocnice viní její bývalé vedení, kterému šéfoval někdejší krajský zdravotní rada Miroslav Petrík. Toho už vyšetřuje policie.

Jiný kraj, stejný problém

S třicetimilionovým schodkem hospodaří ve středních Čechách také nemocnice v Kolíně, kterou vedl bývalý ministr zdravotnictví Luděk Rubáš. Obrovské problémy působí dluhy z minulosti nemocnici v Žatci v Ústeckém kraji. Do majetku města totiž přecházela neoddlužená a ztráty se od té doby jen hromadily.

Vloni proto muselo dát město mimořádně nemocnici osm milionů, aby mohla i nadále odebírat léky. Hrozilo totiž, že ji dodavatelé přestanou zásobovat. Žateckou nemocnici však provází i smůla. Pro loňský rok se už počítalo s vyrovnaným hospodařením, ale nakonec je vše jinak.

Kvůli nedostatku lékařů muselo vedení zavřít porodnici a nemocnice přišla o další velké peníze. „Je to dost velká částka, která nám velmi chybí,“ prohlásil ředitel nemocnice Zdeněk Bergl.

O kolik přesně zavřením porodnice přišli, ale říci nechtěl. Velké dluhy odhalilo nové vedení kraje také v královéhradeckých nemocnicích.

Zdejší zdravotnický holding, který spravuje všech pět krajských nemocnic, podle bývalé vlády ODS dokázal dostat nemocnice z červených čísel a jejich hospodaření bylo vyrovnané. Sotva se však v říjnových krajských volbách vyměnila garnitura, nyní vládnoucí ČSSD najednou přišla s tvrzením, že holding se naopak potácí v téměř dvousetmilionových dluzích.

„Holding žije v podstatě na dluh,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Dryml. Odvolaný šéf holdingu Rostislav Všetečka označil nyní zveřejněná čísla za nesmysl. V největších problémech je nemocnice v Náchodě, její dluh přesáhl sto milionů korun.

„Jde o kumulované ztráty od roku 2004,“ uvedl její ředitel Miroslav Švábl. Třeba v posledním roce dluhy nemocnice narostly o dvaačtyřicet milionů, a to především kvůli zvýšení mezd personálu. Kostlivce ve skříni v podobě dluhů z minulosti řeší také nemocnice na Pardubicku.

Jen za první tři čtvrtletí loňského roku dosáhla ztráta pěti krajských nemocnic jednaosmdesáti milionů korun. Desetimilionové schodky v hospodaření očekávají také v Karlovarském kraji. Karlovarská krajská nemocnice, která zahrnuje zařízení v Karlových Varech, Sokolově a Chebu, v minulém roce nejspíš hospodařila s padesátimilionovou ztrátou.

Z nejaktuálnějších čísel navíc vyplývá, že k třicátému listopadu minulého roku měla nemocnice závazky vůči dodavatelům ve výši 181 milionů korun, z toho osmaosmdesát po lhůtě splatnosti.

Ještě nemusí omezovat péči

Z dluhů se snaží vyhrabat nemocnice na Vysočině, většinou úspěšně. „Nemocnice se je snaží splácet, což se projevuje na snižování pohledávek. Naštěstí jsme nemuseli omezovat žádnou péči,“ řekla mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Dluh narostl v minulém roce jen v jihlavské nemocnici, a to až na více než sto třicet jedna milionů korun. Třicetimilionový propad čekají i v Moravskoslezském kraji.

„Jde o závazky z nákupu speciálního zdravotnického materiálu, léků či krve, které nejsou dostatečně kryty ze zdravotního pojištění. Dostáváme totiž peníze paušálně, takže se nárůst poskytnuté péče projeví až v následujícím roce,“ vysvětlila mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.

Všech osm krajských nemocnic prý závazky průběžně splácí, jen ve výjimečných případech se dohodly na splátkových kalendářích.

Nejzadluženější

- Nemocnice v Benešově (Středočeský kraj) - propad za minulý rok 129 milionů korun

- Nemocnice v Jihlavě (kraj Vysočina) - dluh 131,6 milionu korun

- Nemocnice v Havlíčkově Brodě (kraj Vysočina) - dluh 100 milionů korun

- Karlovarská krajská nemocnice (nemocnice v Karlových Varech, Sokolově a Chebu) - závazky k 30.11. 2008 ve výši 171 milionů korun

- Zdravotnický holding (sdružuje pět nemocnic Královéhradeckého kraje) - nové vedení kraje tvrdí, že má dluhy 200 milionů

S dluhy úspěšně bojují

- Nemocnice v Nymburce (Středočeský kraj) - město od loňského 1. února splácí šedesátimilionový dluh, podařilo se ho zatím snížit na 22 milionů korun

- Nemocnice Břeclav (Jihomoravský kraj) - ztráta za rok 2008 -12 milionů korun, rok před tím to bylo 39 milionů

- Nemocnice v Kyjově (Jihomoravský kraj) - za leden až září 2008 snížila ztrátu o 22 milionů korun, nyní je v minusu zhruba 5 milionů.

- Fakultní nemocnice Motol (Praha) - hospodaření nemocnice

v roce 2007 skončilo se ziskem 84 milionů. Podobné by to mělo být i za loňský rok

- Nemocnice Hodonín (Jihomoravský kraj) - hospodaření dlouhodobě velmi zadlužené nemocnice se prý novému vedení podařilo dostat z černých čísel.

- Nemocnice Tábor (Jihočeský kraj) - za loňský rok podle odhadů opět skončí v˙plusu

Filip Sušanka, Regionální deník


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Regionální deník

Komentovat článek: Nemocnice v Česku dluží stovky milionů korun

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Nemocnice v Česku dluží stovky milionů korun

Komentáře

dalších 13 komentářů
pacientka Re:a teď vážně o kýblu  | 23. 01. 2009 08:34

Ovšem pacienti již dolévají ze svých hrnečků 30, 60 korunky...Zdravotníci dolévají ze svých platů. Ještě tak aby dolévali manažéři,ale pořádně,že by dali např.své odměny či 50%platu.A pojištováci taky.

challenger Re:Re:Re:Pletou se jablka a melouny,  | 23. 01. 2009 07:13

Myslím, že to není třeba vysvětlovat - existuje dluh který splácíte - například úvěr nebo nesplacené faktury. Důležité jsou závazky po dni splatnosti, ze kterých se platí penále, bez ohledu na pohledávky, protože smluvně je to ošetřené tak, aby špitál prodělal. Dokonce i soudruh Chrenek to tak dělá a pumpuje peníze do dceřinných společností. Kromě manipulací s cenou - například dumpingová cena při výběrovém řízení, která se po uzavření kontraktu s firmou "vyšplhá" na dvoj až trojnásobek deklarované částky jsou to penále, které slouží k uspokojování potřeb spřátelených soudruhů. Pokud pojišťovna neplatí, což často dělá, účetně to hezky do sebe zapadá, co může ředitel pak dělat, že? Jde přece o lidské životy. Za to ho nelze zavřít. A zkuste prokázat úmysl.

Petr Bouzek a teď vážně o kýblu  | 23. 01. 2009 06:00

Když pomineme "Výjimečné Bendlovské manažerské osobnosti" jako pan Petrík a pan Rubáš, předpokládám, že většina ředitelů nemocnic nejsou tuneláři a nebo sadisté s radostí vykořisťující své zaměstnance. I když plně souhlasím s odbornou rozpravou v ekonomice a účetnictví se pohybujících diskutujích o složitosti terminologie základní princip je křišťálově jednoduchý. Nemocnice je takový kýbl s kohoutem a peníze jsou jako voda, obsah toho kýble. Kohoutkem vodá vytéká a zvrchu se do toho kýble voda nalévá. Nezbytnou podmínkou smysluplné finační existence takového nemocničního kýblu je zachování obsahu vody. Pokud je bez vody, tak je k ničemu. Čistě na úrovní primitivní matematiky, aby byl zachován obsah vody v kýblu musí se provést dvě věci. Buď žádná voda neodtéká a žádná nepřítéká, což je vpodstatě stejné, jako když kýbl vyschne nebo se objem nalévané vody musí rovnat objemu vody odteklé výpustním kohoutkem. Tím, že nemocnice léčí, vypouští finance jako vodu odtokovým kohoutkem. Čím více a dráže léčí, tím voda odtéká rychleji. Voda,která do kýble přitéká jsou peníze od zdravotních pojišťoven. Jiné finance, jako přímé platby a zisk z jiných podnikatelských činností, je minimální. Ředitel nemocnice, pokud chce zachovat obsah vody ve svém kýblu, musí řešit objem vody nalévané vůči objemu vody vylévané. O objemu nalévané vody příliš rozhodovat nemůže. Možnosti jak jej ovlivnit jsou poměrně minimální. Jediná možnost je rozšiřovat provozy nemocnice, což ale zase znamená zvýšení odtoku vody z kýble. O tom, kolik vody do kýble nalejí rozhodují zdravotní pojišťovny a to zcela podle svých kritérií a chuti nalévat. Neřeší skutečné problémy, protože nemusí. Nic je k tomu netlačí. Takže ředitel má jen jednu možnost, škrit výtok z kýble. Lidé si zvykli a to velmi snadno na kvalitní medicínu. Začít šetřit na pacientech se moc nedá. To je politikum a to by mohlo znamenat brzký odchod ředitele nemocnice. Pacienti se velmi dobře ohlídají svá "práva" a stěžovat si na patřičných místech. Ale všem pacientům je úplně jedno, jak je to s právy lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků, těch se nikdy nezastanou, kvůli nim nikam psát nikdy nebudou. A současní lékaři včetně ostatního zdravotnického personálu jsou ochotni pracovat i za poměrně nízkou mzdu. Nestávkuji, neprotestují, jenom mrmlají ale makají. Přitom mzdové náklady jsou u nemocnice jednou z největších finančních položek. Takže se odtokový kohoutek přiškrtí v oblasti mzdové. To je nejúčinnější šetření financí a také nejméně rizikové. Takže se ředitelům nemocnic nelze divit, že se tak chovají. Jejich hlavní úkol je zachovat příjem vody nalévané a vody odtečené. Jediné správné a celospolečenské řešení je buď se smířit s nížší úrovní zdravotnické péče, než na jakou jsme si zvykli nebo zvýšit příjem nalévané vody, tedy peněz ze zdravotních pojišťoven, nebo tam významněji dolévat ještě z vlastních hrnečků. Nic jiného neexistuje. A o tom, zda to tak bude ředitelé nemocnic vůbec nerozhodují, o tom rozhodují politici, a zatím to dělají dost blbě a nešikovně.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné