Nemocnice v Liberci repasovala počítačový tomograf

Krajská nemocnice Liberec.

Liberecká nemocnice dala repasovat za šest milionů korun zastaralý a poruchový počítačový tomograf (CT), takže už nemusí posílat pacienty do okolních nemocnic ani používat méně vhodné metody ke zjištění diagnózy.

V létě příštího roku přibude k repasovanému stroji i jeden nový zhruba za 35 milionů korun. Novinářům to řekl generální ředitel nemocnice Luděk Nečesaný.

Podle přednosty traumacentra Richarda Lukáše pracovníky nemocnice poruchové zařízení hodně stresovalo. „Spinální CT je standard při vyšetření polytraumatizovaného pacienta. Je to nesmírně účinná věc, která sdělí diagnózu za pár minut. V okamžiku, kdy ale nejste schopni stanovit diagnózu optimálním způsobem, tak to samozřejmě celý proces znejišťuje,“ vysvětlil přednosta.

Na CT v krajské nemocnici denně vyšetří až 60 pacientů, při poruchách přístrojů ale musel Liberec využívat okolních nemocnic. To už by se nemělo stávat. „Po upgradu je přístroj spolehlivý a mnohem výkonnější,“ ocenil ho Lukáš.

Nemocnice už také chystá výměnu drahých lineárních urychlovačů, které používá k ozařování nemocných se zhoubnými nádory. „Komplexní onkologické centrum, pokud má nabízet opravdu komplexní služby, musí mít minimálně dva spolehlivé, navzájem zástupné lineární urychlovače. Nyní jsou v Liberci dva urychlovače, jejichž technické a morální opotřebení je na hranici životnosti,“ uvedl přednosta onkologického centra Jiří Bartoš.

Pro nový urychlovač ale nemocnice nemá místo, musí proto nejprve zhruba za 30 milionů korun přistavit k budově onkologie takzvaný bunkr. Na lineární urychlovač v hodnotě 105 milionů korun získala nemocnice evropskou dotaci. Přístroj by měl být v provozu do začátku letních prázdnin 2015. Za další dva až čtyři roky by podle Nečesaného chtěli vyměnit i druhý lineární urychlovač. Na onkologii v Liberci ročně ozáří asi 1300 nových pacientů. Podle Bartoše lineární urychlovač umožňuje léčit naprostou většinu takzvaných solidních (pevných) nádorů.

Krajská nemocnice Liberec s ročním obratem 2,6 miliardy korun se po nástupu nového vedení vrátila k ziskovému hospodaření. Přestože ještě v červenci vykazovalo největší krajské zdravotnické zařízení ztrátu bezmála 70 milionů a nezaplacené faktury za 23 milionů korun, do konce roku skončí ziskem pět až deset milionů. „Nemocnici jsme přebírali v trendu měsíční ztráty deset milionů korun. Za říjen jsme dosáhli čistý zisk více než 23 miliónů korun,“ uvedl Nečesaný. Výrazného obratu v hospodaření se podařilo dosáhnout díky úsporám v nákladech na materiál a léky. Ziskové hospodaření umožní více investovat do obnovy techniky.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!