Není třeba omezovat péči pro nedostatek peněz, stačí zavést kvalitní kontrolu

„Lékaři jsou velmi konzervativní skupinou odborníků. Elektronizace zdravotnictví jako každá „novota“ nemá nikde ve světě na růžích ustláno. Zavedení elektronické komunikace je poměrně zásadním reformním krokem a zdravotníci obecně přijímají novinky rezervovaně a s určitou skepsí,“ říká přednosta představenstva společnosti IZIP.

MUDR. PAVEL HRONEK, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI IZIP, A. S.

V důsledku novinových zpráv, které nepříznivě hovoří o elektronických zdravotních knížkách (EZK), se zdá, že se pod tímto projektem lidově řečeno houpe židle. Zvoní celému systému snad umíráček?

To určitě ne. Naopak bych chtěl médiím poděkovat za to, že se kolem elektronizace zdravotnictví rozproudila diskuse. Informace jsou bohužel ale často matoucí a neúplné, čímž vzniká řada nedorozumění. Věřím, že přínos systému elektronických zdravotních knížek IZIP nebude posuzován na základě novinových zpráv, ale na základě faktů.

Uveďte některá.

Projekt sice započal v roce 2001, ale v tuto dobu začal pouze testovací provoz. Připočteme-li k tomu nucenou správu uvalenou na VZP ČR v minulých letech, tak vám vyjde, že se nám za tři roky podařilo vybudovat funkční základnu pro 2,3 miliónu pojištěnců a přes 16 tisíc lékařů. Chápu, že by bylo výborné, kdyby vše fungovalo hned, ale to bohužel v reálném světě není možné. Má-li strom plodit ovoce, musí nejprve pár let růst. Jsme ve fázi, kdy do systému zapojujeme zejména pojištěnce a připravujeme služby pro ně. V následující fázi dojde k onomu médii tolik zmiňovanému sdílení dat mezi lékaři.

Ti jsou ale klíčoví.

Lékaři jsou základním stavebním kamenem eHealth a je potřeba jim vytvořit prostředí, ve kterém budou moci vykonávat svou profesi s ohledem na technický pokrok a s ním spojenou elektronizaci. Naše cesta dobrovolnosti je sice složitější, ale jediná správná. To potvrzují veškeré zahraniční systémy, které fungují na základě povinnosti a nyní obracejí plachty naším směrem.
Elektronická zdravotní knížka zastavila úbytek pojištěnců VZP a přilákala na desítky tisíc nových. Pro VZP tak přinesla částku v řádu několika miliard korun. To znamená, že VZP z projektu získala mnohem více, než do něj vložila.

Tvrdíte, že umíráček rozhodně nezvoní. Čím to můžete doložit?

Především čísly. Na začátku roku 2010 provedla společnost Ipsos Tambor průzkum mezi českou veřejností, jehož cílem bylo zjistit potenciál systému EZK a analyzovat jeho hlavní výhody a slabiny. Výsledky výzkumu ukazují, že situace na trhu je pro další rozšíření a využití systému velmi příznivá. Až 86 % dotázaných považuje za jednoznačně nejdůležitější možnost lékařů získat informace o zdravotním stavu pacienta v případě ohrožení života. Dalšími důležitými funkcemi jsou možnost mít důležité zdravotní informace uložené na jednom místě a také upozornění na očkování. I ostatní funkce IZIP jsou považovány za důležité většinou respondentů.

A jak se k projektu stavějí ti, co IZIP nepoužívají?

83 % neuživatelů IZIP projevilo zájem o jeho zřízení. Vyšší míra zájmu byla zjištěna u těch, kteří EZK alespoň znají. Je pochopitelné, že zájem o EZK je vyšší u mladších generací, díky schopnostem pracovat s PC.
Od podpisu nové exkluzivní smlouvy s VZP na podzim 2008 se do systému přihlásilo kolem jednoho a půl miliónu nových uživatelů, přes 6 tisíc nových zdravotnických zařízení, včetně fakultních nemocnic, záchranných služeb, lékáren a laboratoří. Naším úkolem pro toto období, jak už jsem zmiňoval výše, je vytvořit kritickou masu EZK, k dnešnímu dni je to čtvrtina celé české populace, kritickou masu poskytovatelů zdravotní péče, k dnešnímu dni téměř polovina zejména ambulantních lékařů, a kritický počet lékařských záznamů v knížkách (16,9 miliónu). Řečeno příměrem, auto již stojí před domem, nyní je třeba sebrat odvahu a vyjet na rušnou silnici.

Veřejností ale proběhla zpráva, že IZIP lékaři nevyužívají, že je nefunkční a zbytečně drahý. Kolik stojí ročně jeho provoz?

Lékaři jsou velmi konzervativní skupinou odborníků. Elektronizace zdravotnictví jako každá „novota“ nemá nikde ve světě na růžích ustláno. Zavedení elektronické komunikace je poměrně zásadním reformním krokem a zdravotníci obecně přijímají novinky rezervovaně a s určitou skepsí. V našem případě bych to popsal jako obavu z neznámého. Lékaři systém považují za dobrý a dožadují se dokonce povinnosti jeho využívání. My upřednostňujeme dobrovolnost podpořenou motivacemi. Ať už tak, nebo tak, je na VZP či na ministerstvu zdravotnictví, jakou metodu zvolí. Na druhé straně je třeba připomenout, že již dnes se lékaři podpisem smlouvy k využívání EZK zavazují.
Zřízení a následný provoz všech služeb systému IZIP stojí VZP ČR 84 Kč bez DPH na osobu za jeden rok. Z toho provoz Elektronické zdravotní knížky stojí VZP měsíčně 1 Kč na pojištěnce. Vedení služby Osobního účtu pojištěnce (OÚP) stojí měsíčně 6 Kč na pojištěnce. Vybudování fungující infrastruktury systému IZIP je například v přepočtu na osobu 4,8x levnější než systém anglický. Lze srovnat například i s elektronickým bankovnictvím, kde jsou náklady na provoz internetového účtu znatelně vyšší. Položme si ale otázku, kolik chce tato společnost investovat do kvalitnější zdravotní péče

Údajně IZIP svým devíti pracovníkům loni na mzdách vyplatil 59 miliónů korun. To by znamenalo, že běžný pracovník je placen líp než prezident republiky a než manažeři největších podniků v zemi?

V médiích byla uvedena vámi zmíněná částka, protože ve výroční zprávě jsou tyto finance vedeny na účtu mzdových nákladů. Nicméně více než dvě třetiny z ní nebyly vyplaceny ve mzdách, ale uloženy na kontu firemního spoření a byly opětovně investovány do chodu společnosti plus významná část mezd pocházela z evropských projektů. Dále je nutné si uvědomit, že IZIP je akciovou společností, kde podnikatelské riziko nesou soukromé osoby. Ty také dlouhodobě investují do projektu svoje vlastní finanční prostředky a nevyplácely si dosud žádné podíly z firmy.

A může IZIP šetřit peníze zdravotnictví?

Naší hlavní ambicí je zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče a zefektivnit vybrané procesy ve zdravotnictví. Samozřejmě že výsledkem bude významná úspora prostředků, které budou použity na hrazení péče, jinak neufinancovatelné. Nikdo dnes nedokáže zjistit, zda má pacient tři stejná laboratorní vyšetření, dvě stejná vyšetření CT nebo pět zbytečných léků. Pokud lékař navíc překročí jemu neznámé limity regulace, zaplatí tyto náklady ze svého, což mi přijde absurdní. Věřím, že se všichni shodneme na tom, že to rozhodně není dobrá situace. Elektronická zdravotní knížka přináší transparentnost. Zbytečný rentgen, CT, zbytečná dvě laboratorní vyšetření nahradí jedno kvalitní vyšetření. Podobných příkladů bych mohl vyjmenovat celou řadu. Není tedy třeba prodlužovat pořadníky a omezovat zdravotní péči v důsledku nedostatku finančních zdrojů, stačí zavést kvalitní systém kontroly a vpustit do hry nedeformované tržní mechanismy.

Správní rada VZP už zadala vedení této pojišťovny, aby doložilo, jaké úspory zdravotní knížky přinášejí a zda peníze – má jít o 300 miliónů korun ročně, které VZP do IZIP dává – jsou vynaloženy efektivně.

Toto jednání je velice pochopitelné a správné. Investor musí mít přehled o investovaných prostředcích. Srovnám-li jednorázový investiční náklad například na Centrální úložiště elektronických receptů SÚKL, 400 miliónů korun, přičemž IZIP disponuje minimálně srovnatelným úložištěm, a srovnám-li náklady provozní např. s konkurenční zdravotní pojišťovnou, která uvedla, že administrace jednoho klienta pro stejný účel ji stojí 800 Kč, přičemž my jsme zadministrovali více než 2,3 miliónu klientů v relaci 84 Kč za rok na pojištěnce Porovnejte sám.

To, co říkáte, se nějak odrazilo v počtu klientů VZP?

Díky IZIP se poprvé po mnoha letech odliv pojištěnců nejen zastavil, ale dokonce obrátil. Díky poptávce po službě IZIP získala VZP na pojistném minimálně 5,5 miliardy Kč. Z toho jednoznačně vyplývá, že se IZIP pojišťovně zaplatil. Dále je třeba pochopit, že systém EZK je průkopníkem elektronizace zdravotnictví této země a majoritu nákladů na něj vynaložených by musel vynaložit každý, kdo by elektronizaci inicioval.

Myslíte si, že elektronické knížky mají budoucnost, když lékaři je příliš nechtějí a záznamy do nich nedávají? K čemu tedy potom jsou? Nebo snad máte jiná čísla?

Elektronizace zdravotnictví je milník, kterému se nelze vyhnout. Principy naší Elektronické zdravotní knížky přijala Evropská unie a realizuje je v projektu epSOS, na kterém se rovněž podílíme. V některých zemích revidovali svůj postoj k povinnosti. Např. skandinávské země, které mají nejdelší zkušenost, vyzdvihují dobrovolnost našeho systému. Systém Elektronických zdravotních knížek byl vytvořen lékaři pro lékaře s respektem k jejich potřebám. Pokud u toho nebudeme my, autoři-lékaři, vždy ochotni naslouchat, určitě přijde jiný systém, který bude zaveden direktivně.
Elektronické zdravotní knížky se v posledních měsících dynamicky rozvíjejí, a to bez zásadní motivace lékařů. Už teď tisíce lékařů pracují s EZK. Máme přes 16 miliónů klinických záznamů a stovky miliónů údajů v Osobním účtu pojištěnce. Věřte mi, že s motivací lékařů, o jejíž podobě jednáme s lékaři i s VZP, se využívání knížek dramaticky zvýší.

Na jakých pilířích vůbec stojí IZIP?

IZIP/EZK má čtyři pilíře a od ledna 2011 přibude i pátý.
Prvním pilířem je Emergentní dataset, který záchranářům sdělí základní informace, jako je například krevní skupina, alergie, trvalé medikace atd. Obsahuje i kontakty na osoby blízké, aby je mohla záchranka kontaktovat.
Druhým pilířem je část nazývaná Zdravotní informace. Jeho posláním je dát lékaři validní data, díky tomu realizovat efektivní léčbu pacienta a tím docílit jeho rychlého uzdravení – toto je právě ta rozporovaná část, že systém nefunguje. Funguje, ale je na začátku svého potenciálu.
Třetím pilířem je Osobní účet pojištěnce (OÚP). S jeho pomocí se pacient dozví, kolik léčba stála, zda za něj zaměstnavatel platí zdravotní pojištění a další užitečné informace.
Čtvrtým pilířem je Manažer zdraví = prevence. Systém například dokáže objednat pacienta na preventivní prohlídku, očkování, kontroluje BMI, umí ho monitorovat i v domácí péči. Naší ambicí je dokázat určit pacientovi ten správný okamžik návštěvy zdravotníka. Pokud přijde příliš brzy, je to špatně pro zdravotní systém, pokud přijde příliš pozdě, je to špatně pro oba. Toto bychom chtěli odstranit.
Pátý pilíř EZK symbolizuje evropský rozměr elektronizace zdravotnictví. Systém EZK je součástí projektu Evropské komise epSOS, který vytvoří infrastrukturu služeb pro zajištění přeshraniční interoperability jednotlivých systémů elektronických zdravotních záznamů v Evropě bez nutnosti provádět změny ve stávajících zákonných opatřeních a národních systémech. Již od začátku roku 2011 tak budou moci pacienti ze 12 zemí EU na svých cestách do ostatních zemí, které se projektu epSOS účastní, mít své zdravotní informace dostupné a srozumitelné i tamním zdravotníkům.

A jak velkou roli v něm hrají jeho spoluzakladatelé, europoslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký?

Civilním povoláním jsou stejně jako já oba lékaři. Vědí, co lékaře v ordinaci trápí, co dělat chtějí, co jim život ztrpčuje. Své zkušenosti zúročili jako spoluautoři projektu. Jsou nositeli patentované myšlenky, která byla již v roce 2005 oceněna ve své kategorii jako nejlepší na světě. Přestože jsou oba členové ODS, do soutěže nás tehdy přihlásilo ministerstvo financí za vlády ČSSD.

Připustili jste, že nemáte peníze na motivaci lékařů, aby IZIP využívali. Co bude dál?

Peníze nejsou rozhodující motivací, částka, kterou jim dnes platíme, je víceméně symbolická. Lékaři především potřebují informace, aby mohli lépe léčit. Chtějí mít informace co nejkompletnější a i z tohoto důvodu někdy chtějí, aby účast pacientů byla v systému IZIP povinná. A jsme zase u motivace, která ovšem může být i nepeněžitá, např. zrušení již zmíněných regulací. Ve všech existujících smlouvách IZIP s VZP je klauzule o motivaci lékařů. Pro kapitálový vstup, který si VZP kvůli většímu vlivu na společnost IZIP prosadila, je dokonce podmínka motivační program pro lékaře zavést. Je jen škoda, že už třetí správní rada rozhodnutí o této zásadní věci posunula. Já stále věřím, že nejlepší motivace je zájem lékaře poskytovat svému pacientovi tu nejlepší možnou péči. Elektronizace a EZK jsou nástroje k dosažení tohoto cíle.

Proč bych se já jako pacient měl do IZIP zapojit?

Mám-li to štěstí a jsem zdráv, pak chci mít jistotu, že v solidárním systému pojištění přinášejí mé peníze někomu užitek, ale že se s jimi neplýtvá.
Jsem-li nemocen, je nesmyslné být vyšetřován, když to nepotřebuji, nebo brát více léků, než je nezbytně nutné. Toto umí EZK kontrolovat. Dnes si zoufalí pacienti kopírují lékařské zprávy, pokud se k nim vůbec dostanou. Je důležité připomenout, že pacient bude vždy zdrojem informací pro lékaře, žel snad nikdo si nepamatuje kompletně svůj chorobopis nebo informace důležité pro lékaře. Ale pokud využívá EZK, tak ani nemusí, lékař se vše dozví, a díky tomu se pacient stává suverénním klientem, který nepovažuje větu, že to nejcennější, co má, je zdraví, za klišé, ale za realitu. V roce 2011 přibudou v EZK funkcionality k podpoře zdravého životního stylu.

Takže podle vás IZIP úspěšný je. Nebylo by pro jeho budoucnost lepší zprůhlednit hospodaření tak, aby pochybnosti už nebyly?

Od první chvíle jsme se snažili být transparentní. Zveřejnili jsme například vlastnickou strukturu. Okamžitě jsme byli zataženi do politických bojů. Zveřejnili jsme detailní informace o hospodaření a na základě z kontextu vytržených a neúplných zpráv jsme opět terčem útoků. Jakákoliv informace se dá překroutit a zneužít, pokud tak někdo učinit chce. Daň, kterou za otevřenost platíme, je bolestná, i tak budeme dále komunikovat s veřejností otevřeně.

Je vůbec někde na světě podobný projekt?

V době, kdy jsme s touto myšlenkou přišli, se upínaly naděje k čipovým kartám. Už tehdy byla myšlenka distribuce klinických informací prostřednictvím pacienta diskutována. Internet otevřel novou dimenzi, umožnil zapojit pacienta do hry a odstranit technologické překážky. V každém případě jsme byli první na světě. Prokázal to průzkum v průběhu patentového řízení. Dnes jsou podobné projekty v řadě dalších zemí. Evropský projekt epSOS, britská NHS, individuální projekty některých evropských zemí, ale i plánované zavedení zdravotních knížek Barackem Obamou, který nezakrývá, že se Evropou inspiroval, jen dokládá, že jsme se vydali správnou cestou.

Ohodnoťte tento článek!