Přejít na obsah

Nepřáli jsme si nic jiného než klidný podzim

zpět
4.11.2011
MArtin Engel
zvětšitMArtin Engel
Autor: Filip Kůt Citores

MArtin Engel | Autor: Filip Kůt Citores

 

O politických prioritách ministra zdravotnictví, (ne)jistotách českých zdravotníků, vzniku Zdravotnické trojky a chystaných protestních akcích jsme hovořili s předsedou LOK-SČL MUDr. Martinem Engelem.

V únoru tohoto roku bylo podepsáno Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví. Něco již splněno bylo, přesto se zdá, že vše možná začíná nanovo…

Pokud máte na mysli finanční složku k 1. březnu, ta byla v drtivé většině případů splněna. Navyšování platů je ale řešeno trojkrokově. Druhý krok, který je v memorandu řekněme nejméně precizně definován, počítá s navýšením průměrných platů v příštím roce o 10 procent. Třetí krok je pak opět přesně daný. Nejpozději k 1. lednu 2013 má plat lékaře, v závislosti na délce praxe a dosažené kvalifikaci, dosáhnout 1,5–3násobku průměrné mzdy, a to s podmínkou maximálně 8 přesčasových hodin týdně. Mě velice mrzí, že už ten druhý krok se stává konfrontačním. Když sledujete výroky, které vycházejí z ministerstva, můžete vidět jejich nekonzistentnost.

Ministr Heger nikdy neřekl, že zdravotníkům nepřidá, že svému závazku nedostojí. Kde tedy vidíte nekonzistentnost?

Zhruba do poloviny září pan ministr říkal, že splnění tohoto bodu je jeho politickou prioritou a že se tak stane. Postupně se to ale snažil posunout na úroveň jednotlivých nemocnic. Vyjadřoval se v tom smyslu, že tam nějaké peníze přijdou, ale že se možná nedostane na všechny a že bude záležet na rozhodnutí jednotlivých nemocnic, zda peníze dají na provoz, nebo na platy zaměstnanců. To je pro nás ale naprosto nepřijatelné, protože my jsme s žádným ředitelem memorandum nepodepsali. Ředitelé by především měli mít vytvořené podmínky, aby takové navýšení mohli realizovat.

Naznačujete tedy, že se pan ministr snaží zbavit své politické odpovědnosti za zvyšování platů zdravotníků v příštím roce?

Nejen politické, ale asi i lidské. Myslím, že ze strany člověka, který měl doposud kredit, že relativně drží své slovo, je to velice překvapivé a nedůstojné. Bohužel tady je patrný zjevný odklon, což také iniciovalo vznik Zdravotnické trojky, jež v současnosti reprezentuje přibližně 48–50 tisíc zaměstnanců nemocnic.

Ale zaměstnanců nemocnic je mnohem více…

Těch zdravotnických je podle mého soudu nějakých 80 tisíc. My tedy reprezentujeme výrazně nadpoloviční většinu z nich a to se bavíme pouze o členech organizací Zdravotnické trojky. Navýšení platů ovšem očekávají i nečlenové.

V souvislosti s plněním memoranda už nyní budete vystupovat jen jako Zdravotnická trojka – Z3?

Určitě ano! Nevytvořili jsme ji proto, aby si každý šel svou cestou. Je tam definován nárok i pro ostatní zdravotníky a já si myslím, že si ty peníze zaslouží. A že také dají najevo, že je chtějí, a budou trvat na tom, aby se memorandum plnilo.

Před podepsáním memoranda se do opozice vůči akci „Děkujeme, odcházíme“ stavěla bývalá ministryně a současná prezidentka České asociace sester a ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková. Začaly však probleskovat informace, že by se ČAS možná byla ochotná k případným protestům připojit…

Všimněte si, že paní Jurásková jedná velice účelově. Když jsme byli v únoru s akcí „Děkujeme, odcházíme“ ve finále, najednou se objevil jejich požadavek, že chtějí také přidat. Dana Jurásková za to sklidila nevoli od svých členů, protože to bylo vyloženě „hyenistické jednání“, a tak se stáhla. Nedávno jako ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice vystoupila s výrokem, že svým lidem nepřidá, a teď, pro změnu jako prezidentka ČAS, říká, že by se možná připojila k protestům Z3.
Coby zástupkyně profesní organizace sester by jistě měla apelovat na to, aby se memorandum splnilo a aby se na její členky také dostalo. Na druhé straně jako ředitelka přímo řízené organizace zase cítí, že čím více bude lidí, kterým se bude muset přidat, tím to bude dražší. To je jednoduchá úvaha. Tady vidíte, kam vede kumulace funkcí, které jsou potom často protichůdné.

A teď k aktuálním událostem. Dnes je 2. listopadu a za dva dny vyprší ultimátum, které jste jakožto Z3 dali ministru Hegerovi…

Nevím, zde je nutné nazývat to ultimátem, zní to dost ostře. My jsme zkrátka dali panu ministrovi 14denní lhůtu. Ke všemu našemu současnému konání nás inspirovala nestálost výroků pana ministra a oslabování jistoty, že bude jednou daný slib také splněn. Kdyby nebylo těch výroků (a my jsme si skutečně nepřáli nic jiného než klidný podzim, splnit memorandum a jet dál), nemuseli bychom zde dnes být.

Jaké vyjádření tedy od pana ministra v pátek očekáváte?

Jedna věc je, co si myslím, že se stane, a druhá, co bych si přál. Přál bych si, aby se zachoval jako chlap a řekl na rovinu, jak to příští rok bude. Od pátečního dne ale žádné vyjádření neočekávám. Pan ministr bude zřejmě pokračovat v roli mrtvého brouka.

Celý rozhovor s MUDr. Engelem si můžete přečíst v pondělním vydání Zdravotnictví a medicína.


Komentovat článek: Nepřáli jsme si nic jiného než klidný podzim

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné