Přejít na obsah

Netvařme se, že ve zdravotnictví je vše přístupné všem

zpět
25.11.2010
Pavel Horák
zvětšitPavel HorákZdroj: VZP

Pavel Horák | Zdroj: VZP

 

"Šetření ve stylu "tak vyhodíme uklízečky" nemá samozřejmě cenu. Když chcete snižovat náklady - a touto cestou by se měla zdravotnická zařízení dát -, musíte začít měnit jejich strukturu. Tedy, měla by pokračovat centralizace specializované péče, snížit by se měly počty lůžek a oddělení nemocnic," říká Pavel Horák.

ŠÉF VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY PAVEL HORÁK ŘEKL PRÁVU:

Lékaři na odchodu do ciziny, chybějící peníze na onkologickou léčbu, léky dražší než v zahraničí, kde byste začal s řešením problémů českého zdravotnictví?

Měli bychom se přestat tvářit, že v českém zdravotnictví je vše zadarmo a přístupné všem, přičemž všichni vědí, že to není a nemůže být pravda.

Podle ministra financí je třeba ve všech oblastech nejdříve šetřit, odstranit zbytečné náklady a pak reformovat. Nové efektivnější léčebné postupy, technologie a léky jsou ale stále dražší, lékaři žádají vyšší platy. Dá se za této situace vůbec ve zdravotnictví ušetřit?

Šetření ve stylu „tak vyhodíme uklízečky“ nemá samozřejmě cenu. Když chcete snižovat náklady - a touto cestou by se měla zdravotnická zařízení dát -, musíte začít měnit jejich strukturu. Tedy, měla by pokračovat centralizace specializované péče, snížit by se měly počty lůžek a oddělení nemocnic. Těch je mnoho, navzájem si zbytečně konkurují, například tím, že při nedostatku odborného personálu si jej přetahují přeplácením, drahé technologie, které si pořizují, nejsou schopny využít. To vše vytváří nové a vyšší náklady. Do toho se přidají opakovaná vyšetření, protože péče není dobře koordinovaná, stejně tak se předepisují zbytečně léky. Zaměřit se musíme i na ambulantní lékaře. Máte lékaře, kteří mají hodně pacientů, ale náklady na ně jsou mnohonásobně nižší než u lékařů, kteří mají pacientů mnohem méně, ale náklady na jednoho pětinásobně vyšší. Tyto rozdíly jsou dané způsobem práce, nikoli tím, že by měl nějaké výjimečné pacienty.

Dá se odhadnout výše nákladů, bez kterých by zdravotnictví fungovalo a přitom by se mohly ušetřit nebo lépe využít jinde?

Podle mého je to 10-15 procent, které pak chybějí tam, kde jsou skutečně potřeba.

Kdo donutí zdravotníky a celé zdravotnictví chovat se racionálně?

Měl by je k tomu donutit právě současný nedostatek peněz. Ten by měl stimulovat změny zdravotního systému, aby se změnila celá jeho struktura včetně struktury nákladů, od financování zbytečných výkonů a léků k zaplacení odborného personálu.

Potřebuje tedy české zdravotnictví dramatické zemětřesení, revoluci?

Revoluce nám rozhodně nechybí. Spíše postrádáme jasnou koncepci změn. Například jak bude vypadat léková politika příštích pět deset let? Kolik bude zdravotních pojišťoven - jedna nebo deset? Bude pojistné vybírat na jednom inkasním místě stát nebo ho budou vybírat pojišťovny? Jaký bude vztah mezi pojišťovnami, státem a zdravotnickými zařízeními? Jaké bude mít povinnosti pacient? Budeme dbát na prevenci, budou vytvořeny nějaké pobídky a stimuly, aby se o své zdraví každý staral, aby dodržoval léčebné postupy? Jde o základní filozofii. Pak, po dohodě o tomto základním směřování, by měly následovat změny zákonů.

Proč je důležitá koncepce a nikoli konkrétní zákon?

Změny by měly být známy několik let dopředu i proto, aby na to například zařízení, která sama chystají změnu struktury, následující roky paradoxně nedoplatila. Jasná koncepce pomůže provázat přijímané zákony, odstranit chyby a nahodilá řešení.

Pokud takovou koncepci na centrální úrovni nemáme?

Pak by měly pomoci kraje, aby například bránily živelným investicím, nákupům jen z důvodů prestiže, protože často jsou takto nakupovaná zařízení nevyužitá.

Proč jsou dražší léky?

Systém, který je dnes dán v zákoně, je tak složitý a praxe natolik odlišná a neprůchodná, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) prostě nemůže stihnout přeceňovat každý rok lékové skupiny. Pokud nedojde ke změně zákona, nic se nezmění.

Tady nevadí, že není koncepce?

Naopak, tento stav je právě dokladem, že koncepce je klíčová. Tady totiž u zdroje problémů je filozofie, že zde o všem rozhoduje centrální instituce, která přitom ale nemá žádný přímý zájem na změně. SÚKL totiž nic nenakupuje a neplatí. Léky hradí zdravotní pojišťovny, i když jejich cenu řeší někdo jiný, navíc se zpožděním. Tak se například měnící se kurz koruny vůbec do ceny léků nepromítne. Proto jsou u nás generika dražší než jinde ve světě, dražší je i zdravotnický materiál, a to i o polovinu. Legislativa se předělává už několik let, ale bez výsledku, protože chybí dohoda na základní filozofii lékové politiky.

Pomohlo by, kdyby zdravotnictví mělo obdobu Bezděkovy komise u penzijní reformy?

Ve zdravotnictví nemá smysl dělat Bezděkovy komise, protože stav českého zdravotnictví to nevyžaduje. Takových kulatých stolů jsme už zažili mnoho, řešení jsou známá, takže zbývá jen docela obyčejně už konečně rozhodnout například to, jaká bude míra solidarity, zdali až do extrému nebo se zúží s tím, že vše se dál bude hradit například seniorům a dětem. Prostě takhle postupovat problém od problému, domluvit se, rozhodnout, upravit legislativu.


Klíčová slova

Autoři

Jiří Vavroň, Právo

Související články

12.11. Onkologové: vybíráme si mezi výpovědí a vězením Onkologové: vybíráme si mezi výpovědí a vězením
30 příspěvků
26.4. SÚKL je přetížen, domnívá se VZP SÚKL je přetížen, domnívá se VZP
3 příspěvků

Komentovat článek: Netvařme se, že ve zdravotnictví je vše…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Netvařme se, že ve zdravotnictví je vše…

Komentáře

dalších 5 komentářů
reader Dojmy a objektivnídata  | 26. 11. 2010 15:30

Název článku by klidně mohl znít KRÁL JE NAHÝ. Reditel VZP je jeden z mála čelních činitelů ve zdravotnictví , který se opakovaně nebojí nazývat věci pravým jménem. K ujasnění situace je nezbytné opakovaně objasnovat /uvádět relace vybraných financí "na zdravotnídaň/pseudopojištění" a kolik z toho stoji provoz budov kolik jsou personální náklady , léky pomůcky .... atd. Vedle toho dále uvádět náklady na provedeníé výkony a platbu kterou pojištovny za tyto výkony ZZ hradí. Bez uvádění těchto dat-která budou ověřitelná/akceptovatelná účastníky- je diskuse irelevantní. Kvízová okázka na kolik něsíčních křížkových lázeňských pobytu si naspoří "zdrav.pojištěním " 1 pojištěnec za pracovní éru od 20 do 62 let pokud čerpal jen preventivní péči.a nebyl celý život nemocen. a pobíral statisticky průměrný plat.??

Dr. TK dražší ambulance...  | 26. 11. 2010 08:45

Pan ředitel mluví o rozdílech v nákladech jednotlivých ambulancích. NEOPRÁVNĚNÝCH. Buď neví o čem mluví či (ne)vědomě nemluví pravdu. Můžu mít interní/imunologickou ambulanci a psát jen léky na hypertenzi a na alergie a můžu mít interní/imunologickou ambulanci a diagnostikovat a léčit multiorgánová selhávání a dysfunkce při autoimunitách - jablka i hrušky jsou ovoce a tedy jedno jsou, že? Takže systém potřebuje možnost výjimek - i sledovat průměrné náklady.

kverulant šmejd je nadávka nebo titul?  | 26. 11. 2010 07:56

S odsudkem Horáka nelze souhlasit. Jednak není pravdou, že nebylo výběrové řízení, to bylo..a jaksi si David Horáka vybral, kupodivu ho vybral tak dobře, že je tam dodnes. Dále sice lze pindat o miliardách,ale jaksi takové tvrzení postrádá důkazy, takže jde o pomluvy. A konečně - Horák té práci rozumí a když ho budete číst bez odsudku, tak s ním lze vřele souhlasit. Koneckonců co dobrého uděli ti krituzující poctivci?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné