Nezbytné minimum o regulačních poplatcích

Titulní obrázek

Ministerstvo zdravotnictví věnuje v poslední době velikou pozornost tomu, aby lékařům, lékárníkům a pacientům vysvětlilo aplikaci zákonných ustanovení týkajících se regulačních poplatků. Za tímto účelem vydalo Metodický pokyn pro zdravotnická zařízení, zařízení lékárenské péče a zdravotní pojišťovny a dále Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. Čtěte v článku důležité informace, jejichž znalost je pro odborníky ve zdravotnictví nezbytná…

Právní analýza pro Zdraví.Euro.cz

Co by měl vědět lékař …

Lékař, logoped a psycholog bude muset od pacienta vybrat poplatek ve výši 30 Kč tehdy, pokud tomuto pacientovi provede klinické vyšetření. Pokud praktický lékař provede toto klinické vyšetření a doporučí pacienta k ambulantnímu specialistovi, tak poplatek vybere také. Stejně tak učiní onen ambulantní specialista.

Totéž se vztahuje na lékaře ordinující v ambulancích nemocnic. Poplatek 30 Kč vybere lékař v případě provedeného klinického vyšetření v pracovních dnech od 7:00 do 17:00. Při provedeném klinickém vyšetření po 17:00, tedy po běžné ordinační době, bude muset lékař vybrat již poplatek ve výši 90 Kč (poplatek za pohotovost). Zdravotnické zařízení se ale může rozhodnout, že posune běžnou pracovní dobu až za pátou hodinu odpolední. V takovém případě bude i nadále v rámci běžné pracovní doby vybírat poplatek ve výši 30 Kč. Toto posunutí běžné pracovní doby se ale musí vztahovat na každého, tj. nesmí zde docházet k diskriminaci pacientů.

Lékař nesmí vybrat poplatek za klinické vyšetření provedené na žádost jiného lékaře pacientovi, který je hospitalizován. Tento pacient si totiž již jeden poplatek hradí, a to ve výši 60 Kč za pobyt v nemocnici.

Zubní lékař vybere poplatek 30 Kč pouze tehdy, pokud současně provede a vykáže jeden z následujících výkonů: vyšetření a ošetření registrovaného pacienta, vyžádané vyšetření odborníkem nebo specialistou, stomatologické ošetření registrovaného pacienta do 6 let nebo hendikepovaného pacienta, stomatologické ošetření registrovaného pacienta od 6 let do 15 let, komplexní vyšetření a návrh léčby onemocnění ústní dutiny, kontrolní vyšetření a léčba onemocnění ústní sliznice, kontrola léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu, kontrola léčby ortodontických anomálií jinými postupy než s použitím fixního ortodontického aparátu, cílené vyšetření.

Lékař nesmí vybrat poplatek za návštěvu tehdy, pokud došlo pouze k následujícím úkonům: byl poskytnut výpis z dokumentace, došlo k potvrzení žádosti o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, došlo k vystavení receptu nebo nitrožilní aplikaci léku, lékař poskytl pacientovi telefonickou konzultaci nebo uskutečnil rozhovor s rodinou pacienta. Souhrnně řečeno, lékař nevybere poplatek tehdy, pokud neprovede klinické vyšetření.

Lékař poplatek nevybere ani tehdy, pokud provedl preventivní prohlídku, laboratorní a diagnostické vyšetření nebo pokud poskytuje dispenzární péči u vážně nemocných dětí a těhotných žen. Poplatek se nevybírá ani tehdy, jedná-li se o hemodialýzu či dárcovství krve, plazmy a kostní dřeně.

Pokud ale pacient požadovaný poplatek nezaplatí, je na lékaři, aby tento dluh vymáhal. Ministerstvo zdravotnictví odkazuje na zkušenosti ze Slovenska a Německa, kde neplatiči nepředstavovali žádný zvláštní problém. Doufejme tedy, že tomu bude stejně také u nás.

Ministerstvo zdravotnictví dále stanoví, že se lékař, kterému se občas nepodaří poplatek vybrat, nemusí bát pokuty ve výši 50 tis. Kč (tuto pokutu je přitom oprávněná uložit zdravotní pojišťovna, a to při zjištění opakovaného a soustavného porušování povinnosti poplatek vybrat). Jak ale bude pojišťovna zjišťovat, zda se jedná o pochybení neplatičů nebo naopak o pochybení lékaře, ukáže až praxe.

Co by měl vědět lékárník …

Lékárník bude mít od roku 2008 povinnost vybrat od svého zákazníka poplatek ve výši 30 Kč za výdej předepsaného léku, který je plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Za výdej předepsaného léku, který je plně hrazen zákazníkem, se poplatek nevybírá. Může se jednat o lék, který není hrazen z veřejného zdravotního pojištění vůbec (např. antikoncepce), anebo o lék u něhož lékař na receptu vyznačí, že si jej hradí pacient.

Poplatkové povinnosti nepodléhá ani vydávání léků bez receptu nebo vydávání zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Důležité je také to, že na výši poplatku nemá vliv počet balení předepsaného léku.

Bude-li lékárník pořizovat výpis z receptu, musí na něm uvést nově informaci o tom, zda má či nemá být vybrán poplatek při výdeji léku na základě tohoto výpisu.

V případě opakovaného receptu bude muset lékárník vybrat příslušný poplatek při každém výdeji léku.

A nakonec něco z daňového minima. Poplatek za výdej léku již zahrnuje příslušnou DPH, lékárník tedy nebude muset tento poplatek nikterak zvyšovat, ale na druhé straně z něj bude muset odvést příslušnou DPH.

Mgr. Dagmar Bicková, www.Zdravi.Euro.cz

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.

Ohodnoťte tento článek!