Nová potrubní pošta FN Plzeň denně doručí tisíce vzorků

12. 6. 2014 8:12
přidejte názor
Autor: Redakce
Nový systém potrubní pošty vybudovala ve svém lochotínském areálu plzeňská fakultní nemocnice. Potrubím spojujícím všechny objekty začnou zdravotníci v nejbližších týdnech posílat do nemocničních laboratoří vzorky krve, moči, mozkomíšního moku a další biologický materiál.


Potrubím budou v kapslích proudit i zásilky léků a další zdravotnický materiál či dokumenty.

Zavedení potrubní pošty, kterou už využívá řada nemocnic, stálo v Plzni 15,6 milionu korun, z toho zhruba 12 milionů pokryla dotace EU, řekl dnes novinářům ekonomický náměstek Viktor Wendler. Včetně desetiletého servisu systému přijde pošta na 19,2 milionu korun.

Největší přínos pro nemocnici je především ve zrychlení transportu materiálu do laboratoří, které denně zpracují až 3700 biologických vzorků. Zatím musí zkumavky se vzorky nosit lidé, to ale ze vzdálenějších míst trvá i půl hodiny. Doba transportu tak prodlužuje čas, kdy mohou lékaři na základě výsledků z laboratoří rozhodovat o diagnóze a o další léčbě.

Podle přednosty Ústavu klinické biochemie a hematologie Jaroslava Racka lékař přes 70 procent informací o pacientovi získává právě z laboratorních rozborů. Potrubím cesta vzorku i z nejvzdálenějšího místa zabere dvě minuty včetně návratu prázdné kapsle zpět. Výsledky rozborů pak jdou k lékaři počítačovou nemocniční sítí. Automatický systém potrubní pošty navíc vyloučí lidské pochybení při záměně místa doručení vzorků, řekl Racek, který s nápadem vybudovat potrubní poštu v nemocnici přišel už před deseti lety.

Kapsle, které v potrubí přenášejí až dvoukilogramovou zásilku, mohou zdravotníci odesílat z ambulancí, lůžkových oddělení, urgentního příjmu, z operačních sálů, z porodnice. Díky naprogramovaným čipům na kapslích dojde zásilka na přesné místo určení. Potrubím putuje rychlostí až přes 21 kilometrů za hodinu.

Například v zatáčkách lze zpomalit, aby se přepravované vzorky nepoškodily. V celé nemocnici je 74 stanic, odkud je možné zásilky posílat a přijímat, a dvě stanice s automatickým vykládáním vzorků, popsal Kamil Petruška ze společnosti Profiterm Protech, která instalovala přes 50 potrubních pošt v nemocnicích v ČR, na Slovensku a v Polsku.

Potrubní pošta, vynález starý přes 150 let, je založena na pneumatickém zasílání pouzder se zásilkami speciálním potrubím. V Plzni má potrubí deset linek s průměrem 16 centimetrů, což je podle Petrušky nejmodernější typ. I když rozsáhlou potrubní poštu s 210 stanicemi má například motolská nemocnice, její potrubí i velikost zásilek jsou mnohem menší. Ve větším průměru a velikosti kapslí až do délky 40 centimetrů je plzeňský systém největší v ČR, na Slovensku a v Polsku, řekl Petruška. Celý komplet zahrnuje kromě potrubí a odesílacích a příjmových stanic také centrální jednotku, která řídí dmychadla se vzduchovými výhybkami.

Zřejmě nejrozsáhlejší systém potrubní pošty v Česku měla v minulosti Praha. První linka začala fungovat v srpnu 1887 a celková délka sítě postupně přesáhla 50 kilometrů. Kromě pošt na ni byly napojeny i velké firmy a instituce. Význam potrubní pošty upadal, zkázu v Praze završily povodně z roku 2002. O deset let později koupil nefunkční síť podnikatel Zdeněk Dražil, jenž plánuje její částečné zprovoznění.

V současnosti se potrubní pošta instaluje také v hypermarketech a bankách, kde slouží k posílání hotovosti mezi přepážkami a trezorem. Poměrně často ji využívají právě zdravotnická zařízení. Kromě Plzně mají potrubní poštu například nemocnice v Hradci Králové, Opavě, v na Vinohradech či v Kolíně.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?