Přejít na obsah

Nukleární medicína ve VFN má čtyřicetiletou tradici

zpět
22.6.2007

Nukleární medicína má ve VFN dlouholetou tradici. Před 40 lety zde otevřeli první oddělení nukleární medicíny. Současný Ústav nukleární medicíny vznikl sloučením specializovaných pracovišť a ústavů. U jejich zakládání byl i nestor české radiologie a onkologie profesor Zdeněk Dienstbier...

Nukleární medicína má ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) dlouholetou tradici. Před 40 lety zde otevřeli první oddělení nukleární medicíny. Současný Ústav nukleární medicíny vznikl sloučením specializovaných pracovišť a ústavů.

U jejich zakládání byl i nestor české radiologie a onkologie profesor Zdeněk Dienstbier, současný předseda Ligy proti rakovině.

Přednosta Ústavu nukleární medicíny profesor Martin Šámal dnes novinářům řekl, že vyšetřovací metody nukleární medicíny se využívají především v diagnostice onemocnění srdce, centrálního nervového systému, kostí, plic, štítné žlázy, ledvin a močových cest.

„Významně doplňují rentgenová vyšetření tam, kde samotné strukturální znaky ani vyšetření s použitím umělého kontrastu nevedou k jednoznačnému závěru,“ vysvětlil.

Nukleární medicína je jedním z nejmladších oborů medicíny. Zabývá se diagnostikou a léčbou pomocí radioaktivních zářičů, které jsou ve formě radiofarmak vpraveny do organismu.

Jejich pohyb tělem lze sledovat za pomoci speciální zobrazovací techniky zvané scintigrafie.

Na rozdíl od rentgenového vyšetření, které zobrazuje především strukturu orgánů, scintigrafie zobrazuje jejich funkci, například prokrvení, poškození zánětem a některé druhy nádorů.

„Rychlé a spolehlivé zobrazení správné diagnózy vyžaduje zobrazit strukturu i funkci orgánů. Proto se začaly využívat takzvané hybridní zobrazovací metody, které kombinuje rentgenové a scintigrafické vyšetření,“ řekl přednosta.

Pracoviště ústavu patřila podle přednosty vždy k nejlépe vybaveným v Česku a obstála i v porovnání s řadou pracovišť v Evropě.

V současnosti jsou ve VFN čtyři moderní scintilační kamery, které by v blízké budoucnosti měl doplnit hybridní přístroj pro pozitronovou emisní tomografii.

Univerzita Karlova má v oboru nukleární medicíny významnou světovou prioritu. Nejčastěji používaným radiofarmakem v diagnostice nádorů, zánětů a dalších onemocnění pomocí pozitronové emisní tomografie je fluorodeoxyglukóza, značená pozitronovým zářičem fluorem 18F.

Američtí vědci ji nazvali molekulou století, protože zásadně změnila onkologickou diagnostiku. Jako první ji vyrobil v roce 1968 český chemik profesor Josef Pacák.

ČTK


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

ČTK

Komentovat článek: Nukleární medicína ve VFN má čtyřicetiletou…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné