O kolik porostou v příštím roce v Česku mzdy?

Pokud by došlo příští rok k navýšení mezd ve státní sféře a veřejném sektoru o 8%, jak doporučují odbory, získali by zaměstnanci ve zdravotnictví v průměru 1150 korun…

Porostou v příštím roce naše platy? A o kolik? Zatímco v produktivní sféře lze růst odhadnout celkem snadno, u veřejného sektoru je to obtížnější. Záleží na výsledcích kolektivního vyjednávání, na rozhodnutích vlády a na mnoha dalších okolnostech, mezi něž často patří i hospodářský vývoj ve světě.

O pohybu mezd ve veřejném sektoru zatím není rozhodnuto. Vláda, aby ušetřila zhruba půl druhé miliardy ve státním rozpočtu, vymyslela, že posune zvýšení platů – původně plánované na začátek roku – až na počátek dubna. Proti jejímu záměru protestují odbory. Lékaři a učitelé dokonce setrvávají ve stávkové pohotovosti. Další jednání mezi kabinetem a odboráři má proběhnout 7. ledna.

Osm procent je na hranici

Pokud by došlo příští rok k navýšení mezd ve státní sféře a veřejném sektoru o osm procent, jak doporučují odbory, získali by zaměstnanci ve zdravotnictví v průměru 1150 korun. Zhruba o tolik by se zvedly platy zdravotních sester, u lékařů by šlo o dva tisíce dvě stě korun (někde mezi se pohybují jiné profese ve zdravotnictví, s výjimkou dělnických). Ve školství by se průměrná mzda zvedla přibližně o tisícovku. Ve veřejné správě (ministerstva, finanční úřady a podobně) by šlo asi o jedenáct set. Tím, že se zvýšení plánuje až od dubna, však mají celkově roční příjmy těch, kterých se týká, vzrůst zhruba jen o šest procent. Osmiprocentní růst mezd odpovídá tomu, co doporučila odborům jako požadavek pro kolektivní vyjednávání Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předseda Richard Falbr koncem listopadu oznámil: „Vzhledem k očekávané inflaci počítáme s tím, že reálný růst bude tříprocentní.“ Zdeněk Tůma, guvernér České národní banky (ČNB), která se ze strachu o inflaci vždy obává přílišného růstu příjmů obyvatelstva, označil toto doporučení za přijatelné, ovšem na samé hranici. Odborářské vyjednávání se týká jen asi třetiny zaměstnanců. Mezi nimi jsou i ti ve veřejném sektoru. V zájmu udržení rovnováhy by měl být i tam zachován růst mezd na podobné hranici jako ve zbytku ekonomiky. Problém je v tom, že v nepodnikatelské sféře jsou mzdy podstatně nižší než tam, kde se podniká. Údaje za třetí čtvrtletí letošního roku (poslední aktuální, protože mzdy se zveřejňují po kvartálech) uvádějí, že průměrná mzda v České republice dosáhla necelých čtrnácti a půl tisíce korun. Přitom ale v podnikatelské sféře šlo o 14,9 tisíce korun, zatímco v nepodnikatelské sféře o dvanáct a půl tisíce korun (průměrné mzdy ve vybraných oborech přinášíme v tabulce). „Dvanáct let po sametové revoluci jsou patrně jedinými zaměstnanci veřejného sektoru, kterým výrazně rostly platy, soudci,“ připomíná předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Milan Kubek. „Loni vydělával průměrný soudce desetinásobek platu svého kolegy z roku 1989. Lékařům naproti tomu vzrostly příjmy jen 4,5krát, zdravotním sestrám 4,2krát a učitelé se musí spokojit s růstem platů na 3,8 násobek,“ dodává.

Rozhodující je produktivita

Obecně platí, že mzdy by v zásadě měly růst stejným tempem jako produktivita práce. „Protože nezaměstnanost stagnuje a počet lidí v aktivním věku se meziročně nijak dramaticky nemění, můžeme vycházet z toho, že se nijak zásadně nemění ani počet zaměstnanců. Potom stačí pozorovat vzestup produktivity práce podle růstu hrubého domácího produktu,“ upozorňuje Ivo Nejdl, analytik pražské Raiffeisenbank. Růst hrubého domácího produktu by měl přibližně určit reálný růst mezd. To znamená, že když k němu přičteme očekávanou inflaci, získáme skutečný nominální růst mezd, který by neměl v ekonomice vyvolat inflační tlaky ani snížit její konkurenceschopnost vůči zahraničí. Právě podle takovýchto propočtů vyhodnocují očekáváné růsty příjmů v centrální bance a pracují s nimi i odbory. Sama ČNB pro příští rok předpokládala ve svých posledních prognózách růst HDP až o 3,9 procenta. Protože ale růst v sousedním Německu, kam směřuje významná část českého exportu, zřejmě nepřesáhne jedno procento (očekává se sedm desetin), očekává se redukce této prognózy asi na 3,1 procenta. Inflace se může pohybovat mezi třemi až čtyřmi procenty. Mzdový růst o sedm až osm procent je tak skutečně na hranici toho, co ekonomiku neohrožuje. Konkrétní platový nárůst u svých zaměstnanců si potom musí každá firma stanovit velmi podobným postupem: Aby neztratila konkurenceschopnost, nesmí přidání na platech překročit růst její produktivity. Ve veřejném sektoru se ale produktivita dost dobře měřit nedá. Co s tím? „Podle mého názoru by platy ve státní sféře měly růst přibližně stejně rychle jako v podnikatelské. Jinak by se mohlo stát, že státní sektor se začne vylidňovat, zvlášť když jsou tam platy už dnes nižší než jinde,“ říká ředitel výzkumu společnosti Patria Finance Martin Kupka. „Těch osm procent mi nepřipadá jako něco, co by mohlo být pro ekonomiku výraznějším problémem,“ dodává.

Roman Pospíšil, Právo, 28.12.2001

Ohodnoťte tento článek!