O nových primářích rozhodne personální audit

Okresní nemocnice Tábor pokročila k třetímu stupni své léčby. Možná k tomu nejcitlivějšímu. Na řadě jsou totiž její zaměstnanci. O výběrových řízeních na primariáty, které začaly ve čtvrtek, jsme hovořili s ředitelem Zdeňkem Jirků.
Se záměrem vyhlásit výběrová řízení jste se netajil hned po svém nástupu…

do funkce. Proč jste ho oddaloval?

„Nejdříve jsem chtěl mít hotovou analýzu stavu nemocnice. Výběrové řízení na hospodářsko-technické funkce jsme uskutečnili přibližně před rokem. Kromě toho chceme s primáři hovořit o konkrétních otázkách a oboustranných námětech. Přáli jsme si, aby po deseti revolučních letech, kdy se vedení nemocnice stále měnilo, primáři pochopili princip řízení.“

Máte pocit, že ne všichni ho chápou?

„To vůbec ne, ale chceme si rozdat noty, aby primáři věděli, co od nich vedení v nových podmínkách očekává a naopak. Na konci výběrových řízení bude tedy jakási dvoustranná smlouva.“

Taková smlouva, ale může vzniknout i při běžné diskusi . . .

„Naše výběrové řízení není konkurz v pravém slova smyslu. Je to personální audit. Je to tedy ta diskuse, o níž mluvíte.“

Znamená to, že primářům nejde o setrvání či nesetrvání ve funkci?

„Přesně tak. Původně jsme zvažovali, že uděláme klasický otevřený konkurz, do něhož by se mohli hlásit i specialisté z venku. Zjistili jsme ale, že taková potřeba v nemocnici není. Naším cílem je říci si, za jakých podmínek jsou obě strany schopny udržet zlepšující se vývoj, který jsme nastolili. Od personálního auditu si tedy slibuji řadu podnětů.“

Takové podněty ale mohli primáři vznést kdykoli . . .

„To máte pravdu, ale vždycky je třeba nějaká motivace kolektivu. Proto vnitřní personální audit.“

Zmínil jste se, že audit je uzavřený. Co když se ale při něm s některým z primářů neshodnete?

„Pak by na jeho místo bylo vyhlášeno otevřené výběrové řízení. Teoreticky se to může stát, nemám ale zatím pocit, že by k něčemu podobnému na nějakému konkrétním postu došlo.“

Audit už začal. Jak probíhá?

„Najali jsme na něj odbornou firmu. Audit je rozdělen do tří částí: medicínské, manažersko-ekonomické a část psychologických – osobních předpokladů. V medicínské části nebylo třeba nic zadávat, protože vesměs jde o erudované kvalitní praktiky. V managerské části jsme primářům zadali pět stimulačních kapitol, na které by se měli zaměřit a vypracovat jejich projekt. Psychologické testy jsou úplnou novinkou, která je ve zdravotnictví uplatněna možná vůbec poprvé v českých zemích.“

Co je cílem psychologických zjištění?

„Například zda je posuzovaná osoba schopna reagovat za enormního zatížení.“

Slyšela jsem ale, že primáři mají být připraveni i na takové otázky, jako zda netrpí inkontinencí – pomočováním. Neobáváte se, že se to některých může dotknout?

„Přístupy jsou různé, věřím, že když někdo takový průzkum podstoupí poprvé, může ho iritovat. Snažil jsem se to primářům objektivně vysvětlit. Psycholog má svou vizi, jak věci posuzovat. Její součástí je dotazník, který je ale vysoce důvěrný a jeho obsah zná jen konkrétní primář a psycholog. Primář nemusí odpovědět, ke škodě mu to nebude. Testy budou obratem skartovány. Také psychologický rozhovor se odehraje jen mezi čtyřma očima. Já budu znát jen konečný obecný verdikt psychologa.“

Kolik bude celá akce nemocnici stát?

„Kolem sta tisíc korun. Přesné náklady sdělím po ukončení auditu.“

Personální audit je třetí fází restrukturalizace nemocnice. Jak jeho výsledky pocítí pacienti?

„Slibuji si od něj především větší klinickou spolupráci jednotlivých oddělení. V praxi to znamená, že když bude pacient přeřazen na jiné odělení, nebude muset být opětovně vyšetřován a podobně. V někdy vyhrocených finančních situacích bychom měli umět poskytnout zdravotnické služby na úrovni 21. století.“

JANA HEŘMÁNKOVÁ, Táborské listy, 5.10.2001

Ohodnoťte tento článek!