O postu ředitele nemocnice v Kyjově kraj rozhodne do konce roku

O obsazení postu ředitele nemocnice v Kyjově bude jasno do konce roku. Krajský úřad buď vybere jednoho ze 14 uchazečů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, nebo konkurz zruší a vypíše nový. Druhá varianta je přitom pravděpodobnější, řekl na dotaz ČTK náměstek hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Druhou největší nemocnici zřizovanou krajským úřadem vede Petr Svoboda, který zároveň od května šéfuje instituci v Karlových Varech. Od ledna 2014 bude podle Juránka vedením, byť i dočasným, zřejmě pověřen někdo jiný.

Rada Jihomoravského kraje rozhodnutí o novém řediteli neustále odkládá. „Ani jeden ze 14 uchazečů nesplňuje všechna požadovaná kritéria. Za nás, jako KDU-ČSL, je velmi důležité, aby budoucí ředitel znal velmi dobře poměry v nemocnici a neopakovaly se problémy z minulosti,“ řekl Juránek. Rada se podle něj nyní rozhoduje mezi dvěma uchazeči, ani jeden nesplňuje všechna kritéria.

Nemocnice v Kyjově se v minulosti potýkala zejména se zadlužeností a špatnou pověstí. V minulosti bývalé vedení například muselo propustit tři zdravotníky, kteří přišli do práce opilí. Audit v roce 2011 zase ukázal, že v areálu chybí část stavby za 28 milionů korun. Na jaře 2012 zaplatila nemocnice již pod vedením Petra Svobody osmimilionové dluhy předchozího vedení a začala s opravou některých pavilonů.

V květnu 2013 však Svoboda získal místo ředitele karlovarské nemocnice. V Kyjově je nyní zřízený zástupný systém, kdy vedení nemocnice může rozhodovat o většině věcí i bez ředitele. Svoboda tam jezdí podle potřeby, většinou na dva dny v týdnu. Podle něj tam nyní nejsou větší problémy a instituce je stabilizovaná.

„Nemocnice v Kyjově je klíčové místo zdravotnictví v daném místě jižní Moravy. Pro nás má nadregionální význam. Podle mne tam nesmí přijít nový ředitel, který nezná místní poměry,“ dodal náměstek Juránek. Svobodu v dočasném vedení nemocnice od nového roku zřejmě vystřídá někdo jiný, konkrétního člověka musí radní ještě vybrat.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!