O povinné očkování dětí se rozhořel prudký spor

Titulní obrázek

Asi 300 tisíc dětí ročně se v České republice povinně očkuje proti zákeřným chorobám. Stát vynakládá za rok na vakcíny 260 až 300 miliónů korun. I díky tomu má ČR sedmou nejnižší kojeneckou úmrtnost v Evropě. Přesto…

vzniklo u nás občanské sdružení, které usiluje o zrušení povinného očkování dětí.

Sdružení Paracelsus – společnost všeobecně zdraví prospěšná – se minulý týden obrátilo dopisem na předsedy všech politických stran, Sněmovny, Senátu, na prezidenta republiky, ombudsmana a vládní činitele s žádostí, aby byla povinnost očkování zrušena. „Chceme, aby byla v právním řádu zakotvena možnost odmítnout očkování z etických, filozofických a náboženských důvodů,“ řekl Právu předseda sdružení Zdeněk Samson Troníček, povoláním strojař a také přírodní léčitel. „S tím absolutně nesouhlasím,“ rozhořčeně oponuje ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. „Bylo by to proti zájmu dítěte. Je to totéž, jako kdybychom zanedbali péči o dítě. V ČR povinně očkujeme jen proti nemocem, které způsobují vážné poškození zdraví nebo smrt,“ dodal Fišer. Troníček ale říká: „Rodiče, jichž se tato nesvoboda převážně dotýká, nám sdělují šokující zkušenosti. Nejsou informováni o zdravotních problémech, které mohou nastat po očkování jejich dětí, a jsou dokonce zastrašováni a vydíráni tím, že lékaři příliš zveličují riziko infekčních onemocnění a hrozí i smrtí nenaočkovaného dítěte.“ Lékaři podle něho zamlčují nebezpečí, které očkování představuje, nebo o něm hovoří jen povrchně a příznaky bagatelizují. „Jsou známy případy onemocnění i úmrtí jako reakce na vakcínu,“ prohlašuje Troníček.

Lékaři protestují, poslanci jsou proti

„Žádný takový případ se v ČR po povinném očkování nestal,“ tvrdí ale hlavní hygienik Prahy Vladimír Polanecký. S Troníčkem nesouhlasí ani dětská lékařka Hana Cabrnochová, předsedkyně českých pediatrů: „Absolutně podporuji povinné očkování. Zrušit ho by byla osudová chyba. Kdyby nebylo, opět bychom tu měli spalničky, zarděnky, příušnice, které už se vyskytují jen sporadicky. Chce to snad někdo?“ Procento komplikací po vakcíně, například teplota či zarudlost místa vpichu, je podle ní naprosto zanedbatelné s tím, co by se stalo, kdyby se neočkovalo. Prezident České lékařské komory David Rath označil za nehoráznost už to, že se sdružení jmenuje Paracelsus. „Spíše by se mělo jmenovat Hrobník, protože by tisíce dětí vlastně posílalo na smrt. Paracelsus byl významný středověký lékař, který lidem pomáhal, ale o požadavku sdružení se to říct nedá,“ řekl Rath. Troníček je ale o své pravdě přesvědčen: „Paracelsus také bortil mýty.“ Rath označil požadavek sdružení za vrchol hlouposti, zabedněnosti, neinformovanosti a tmářství. „Mohli by se rodiče podívat dítěti do očí, kdyby je nedali očkovat a dítě dostalo zákeřnou nemoc a bylo zmrzačeno na celý život, pokud by ji vůbec přežilo?“ ptá se Rath. Troníček ale prý z vlastní zkušenosti ví, že je mnoho dětí zmrzačených právě kvůli očkování. „Když rodiče odmítnou očkování dětí, je jim vyhrožováno soudy, pokutami, nedostanou doporučení do školky a hrozí jim postih za zanedbání péče o dítě. Ale oni mají jen starost o své dítě. Nechápeme, jak si tohle všechno může vzít někdo na svědomí a nařídit očkování jako povinné.“ „Nezvedl bych ruku pro zrušení povinného očkování dětí,“ řekl Právu poslanec ODS, lékař Milan Cabrnoch. „U dětí může rodič odmítnout péči, ale jen pokud mu tím neublížil. V okamžiku, kdy lékař vidí, že zdraví dítěte by rozhodnutím rodičů bylo vážně ohroženo, může jednat i bez jejich souhlasu. Jestliže by chtěl rodič vystavit dítě vážným rizikům onemocnění nebo i smrti, musí zasáhnout společnost,“ dodal. V podstatě stejného názoru je předseda zdravotního a sociálního výboru Sněmovny Zdeněk Škromach (ČSSD): „Děti by se měly rozhodovat, až budou dospělé. V době, kdy jsou dětmi, by o povinném očkování za ně rodiče rozhodovat neměli.“ Senátorka Zuzana Roithová, sama také lékařka, připustila, že „za jistých okolností“ by byla pro legislativní úpravu povinného očkování. „Sama jsem řešila případ maminky, která nechtěla nechat očkovat dítě, protože její starší dítě již mělo těžké reakce. Vím, že existují a jsou dostupné vakcíny, které nejsou placeny ze zdravotního pojištění, ale umožňují pro tyto děti očkování v podstatě bez rizik. Oficiálně si ale rodič nesmí tuto nadstandardní vakcínu zaplatit,“ upozornila Roithová.

Úprava se nechystá

Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer potvrdil, že i přes rozsáhlý nátlak sdružení Paracelsus, které chystá i petiční akci, žádnou legislativní úpravu v povinném očkování nepřipravuje. „Nic takového. Očkujeme stejně jako ve vyspělém světě a díky očkování je populace chráněna proti nakažlivým chorobám. Naopak povinné očkování jsme ještě rozšířili a od loňska se očkují novorozenci a dvanáctiletí proti žloutence typu B. To, co chce sdružení, by byl podraz na děti.“

CO ŘÍKAJÍ PARAGRAFY

* Ústava České republiky:

čl. 10 Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.

* Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb.:

§ 46, odst. 1: Fyzická osoba, která je hlášena k trvalému pobytu na území České republiky, a cizinec, jemuž byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, jsou povinni podrobit se v prováděcím právním předpisem upravených případech a termínech stanovenému druhu pravidelného očkování. Odst. 3: Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa, kde se zdržuje nezletilá fyzická osoba, že se tato nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, stanoví jí rozhodnutím zdravotnické zařízení, které očkování, popřípadě vyšetření provede.

* Úmluva o lidských právech a biomedicíně:

Kapitola II, článek 5: Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotyčná osoba může kdykoliv svobodně svůj souhlas odvolat. Článek 6: Jestliže nezletilá osoba není podle zákona způsobilá k udělení souhlasu se zákrokem, nemůže být proveden bez svolení jejího zástupce, úřední osoby či jiné osoby nebo orgánu, které stanoví zákon. Kapitola IX, článek 26: Výkon práv a ochranných opatření obsažených v této Úmluvě nemůže být předmětem žádných omezení kromě těch, která stanoví zákon a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných. (Podtrženo redakcí).

Václav Pergl, Právo, 9.4.2002

Ohodnoťte tento článek!