Přejít na obsah

Obereme pojišťovny

zpět
30.3.2015
peníze
zvětšitpeníze
Autor: Tomáš Kubelka

peníze | Autor: Tomáš Kubelka

 

Stát si chce vylepšit hospodaření a tratit na tom budou hlavně klienti zdravotních pojišťoven.

Za rok touto dobou mohou zdravotní pojišťovny přijít o peníze, ze kterých financují nejrůznější bonusy pro své pojištěnce – dobrovolným očkováním počínaje a plaváním konče. Pokud projde plán ministerstva financí a pojišťovny povinně přesunou účty svých fondů ze soukromých bank do ČNB, přijdou o více než 100 milionů korun ročně na úrocích, z nichž financují preventivní programy.

Zato by vydělal stát. Oněch zhruba 20 miliard korun, které mají pojišťovny průběžně na účtech, by mohl zadržet, zlepšit si tak likviditu – a snížit částku, kterou si půjčuje na trzích. Proto také ministerstvo financí oficiálně s návrhem přišlo – aby se snížilo tempo zadlužování. Proti nápadu jsou (s výjimkou Babišova resortu) úplně všichni, koho se dotkne – pojišťovny, komerční banky i ministerstvo zdravotnictví.

Přiškrcená prevence

„Navrhovaným vládním opatřením fond prevence téměř ztratí svůj význam, což je v rozporu i s vládní politikou, která je zaměřena právě na podporu zdravotní prevence obyvatel,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Preventivní programy pojišťoven se liší, některá přispívá na očkování, jiná na rovnátka, bezlepkovou dietu nebo třeba plavání. Právě tím, co která zdravotní pojišťovna platí z fondu prevence nad rámec hrazené péče, se od sebe navzájem odlišují a snaží k sobě přilákat více klientů. Na fond prevence mohou zaměstnanecké zdravotní pojišťovny ze zákona použít kromě úroků ještě peníze z pokut a penále. Preventivní programy by tedy úplně nevyschly, ale smrskly by se až o třetinu.

Ministerstvo financí připouští, že o peníze z úroků zdravotní pojišťovny přijdou.

Hledá ovšem, jak jinak by mohly fond prevence plnit. „Zdravotní pojišťovny ušetří výdaje za bankovní poplatky hrazené především ze základních fondů, což by mohl být první zdroj. Druhým zdrojem by pak mohl být převod z úspor z výdajů na vlastní činnost, což by bylo pro pojišťovny motivační, aby se chovaly úsporně,“ říká mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Pokud se změní zákon, mohly by se sice přesouvat peníze z provozního fondu na preventivní programy. Jenže dnes, když se z provozního fondu něco ušetří, posiluje se tím základní fond, který hradí běžnou péči o pacienty. A na bankovních poplatcích zaměstnanecké zdravotní pojišťovny neušetří tolik, kolik budou tratit na úrocích. V roce 2013 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra dala na poplatcích bankám zhruba 18,5 milionu korun, na úrocích získala 45 milionů.

Státní blokace

Další opatření, ze kterého mají zdravotní pojišťovny velké obavy, je navrhované právo státu blokovat jejich peníze, když je bude potřebovat. Teoreticky se může stát, že ve jménu snižování státního dluhu nedostanou nemocnice a lékaři včas zaplaceno za zdravotní péči. „Stát podle nás nemá právo blokovat peníze, které mu nepatří,“ namítá výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Případné zpoždění plateb by mohlo roztočit podobný kolotoč, který si zdravotnictví prožilo před deseti lety. Pojišťovny neměly dost prostředků, nemocnice dostávaly platby pozdě, platily proto pozdě svým dodavatelům a to mělo zase vliv na podmínky, za kterých nakupovaly. Včetně cen.

Případné zadržování zdravotního pojištění ve státní pokladně by tak mohlo ohrozit stabilitu celého resortu, čehož se obává i ministerstvo zdravotnictví. „Ministerstvo zdravotnictví požaduje, aby se převod účtů na zdravotní pojišťovny nevztahoval,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Přijít o plnou kontrolu nad bankovními účty, to se dotýká samotného pocitu samosprávnosti zdravotních pojišťoven. Jako veřejnoprávní organizace nejsou ve stejném postavení jako státní podnik. Podle kritiků by to mohlo představovat první krok k národnímu zdravotnímu systému nebo státnímu zdravotnictví. Ministerstvo financí ale argumentuje, že se pořád jedná o veřejné peníze.

„Výše veřejných prostředků, se kterými zdravotní pojišťovny hospodaří, není zanedbatelné, a proto mimo jiné z důvodu zvýšení transparentnosti, která byla v některých případech zpochybňována, je vhodné zařadit je do seznamu subjektů majících účty podřízené státní pokladně,“ uvádí.

Bude to bolet

S převodem účtu jsou spojeny praktické problémy. Česká národní banka není stavěná na správu tolika účtů, ze kterých se provádí velké množství plateb a ze kterých je potřeba také peníze vybírat. Koneckonců jsou lidé, kteří zdravotní pojištění platí osobně na pobočce zdravotní pojišťovny. Její pracovníci pak nesou hotovost do banky.

Další pojištěnci platí přímo na pobočkách bank. Podle informací ze zdravotních pojišťoven se takto vyberou stovky milionů ročně. ČNB má pobočky jen ve čtyřech městech. Tam by cestovali i pracovníci pojišťoven pro hotovost do pokladen na pobočkách.

Na bankovních účtech VZP ČR se za kalendářní rok uskuteční téměř devět milionů bankovních transakcí. Samotná ČNB ovšem hlásí, že je schopna případný nárůst četnosti plateb zvládnout. Další výhrady směřují k tomu, jestli vůbec má ČNB hrát roli, kterou dosud hrály komerční banky. „Česká národní banka by se tím v podstatě stala sama komerční bankou, které přitom má kontrolovat,“ míní Jásek.

Sama ČNB proti tomu neprotestuje. „Zákon nám nedává žádnou možnost vyjádřit se k pojetí a rozsahu služeb vykonávaných v rámci vedení účtů státní pokladny pro ministerstvo financí,“ uvedla jen Kateřina Bartůšková z tiskového odboru banky.

Samotné převedení účtů také nebude jednoduché. Přesměrovat platby bude nějakou dobu trvat, přitom návrh novely zatím počítá jen s tříměsíční přechodnou dobou. Vypovídání termínovaných vkladů u komerčních bank bude stát peníze, desítky milionů budou stát úpravy informačního systému, další desítky milionů padnou na informační kampaň a rozesílání dopisů o změně účtu. Za vším je pochybnost, jestli tomu odpovídá přínos do státního rozpočtu.

„Podle našich odhadů by to ani významný přínos nemělo, peníze na účtech zdravotních pojišťoven neleží dlouhodobě. Přijdou od pojištěnců a jsou rovnou vypláceny zdravotnickým zařízením, moc se na účtech neohřejí,“ míní Jásek. Neohrazuje se ani tak proti již zmiňovaným 20 miliardám, ale proti 250 miliardám, které zdravotní pojišťovny celkově ročně vyplatí.

Připomínkové řízení už skončilo, ovšem úředníci z ministerstva financí v podstatě všechny námitky ignorovali. A tak se jedná dál. Návrh míří do Legislativní rady vlády, pak o něm budou jednat ministři. Podle ministerstva financí je ale převedení dalších peněz pod státní pokladnu klíčovým krokem pro zpomalení růstu státního dluhu. Dosud tvoří prostředky státní pokladny kromě účtů státního rozpočtu a vybraných daní třeba účty příspěvkových organizací.

Když se do ČNB převedou také účty zdravotních pojišťoven, výzkumných institucí a Správy železniční dopravní cesty, ušetří prý stát v řádu stovek milionů až miliard korun ročně na úrocích ze státního dluhu.


Komentovat článek: Obereme pojišťovny

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Obereme pojišťovny

Komentáře

1 komentář
Zdeněk a nejen je  | 31. 03. 2015 13:09

Ono úplně stejná je ale situace i v dalším segmentu, a to u státních příspěvkových organizací ve zdravotnictví, které mají svoje běžné účty vedené u komerčních bank, kde z nich mají výnosové úroky, kterými si také trochu vylepšují svoje hospodaření. Pokud budou muset převést podle návrhu novely rozpočtových pravidel tyto účty do ČNB, kde žádné výnosové úroky nejsou, je to pro tento státní segment zdravotnictví finanční ztráta ve výši (přibližně) více než sto milionů korun. A to už podle mne není rozhodně málo z pohledu jednotlivých zařízení.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné