Obžalovaná z 6 vražd v nemocnici Rumburk vypovídala, vinu odmítla

Bývalá zdravotní sestra Věra Marešová, která čelí obžalobě z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnice v Rumburku, odmítla vinu. Soud začal případ projednávat, celý jednací den zabrala výpověď obžalované.

Marešová u soudu řekla, že nikdy nepřekročila hranici lidskosti, odmítá i eutanazii. Podle obžaloby pacienty zabíjela vysokými dávkami draslíku od roku 2010 do loňska.

Nejmladší oběti bylo 35 let, nejstarší 85 let, vyplývá z obžaloby. Sedmnáct příbuzných jedné z obětí požaduje odškodné po milionu korun. Rodina další oběti žádá náklady na pohřeb a odškodné 300.000 Kč. Lužická nemocnice se nepřipojila, podle právního zástupce neumí vyčíslit škodu.

„Jsem obžalovaná, že jsem překročila hranici lidskosti. Nikdy jsem nic takového neučinila, nikoho jsem nezabila, nikomu jsem nepomohla zemřít. Před soudem to chci všechno dokázat,“ řekla Marešová. Uceleně vypovídala v rámci řízení poprvé před soudem, policii prý nedůvěřuje.

Údajnými oběťmi Marešové bylo pět žen a jeden muž. Poprvé podle obžaloby vraždila v lednu 2010, pak na konci roku 2011, v dubnu 2012 a třikrát od února do června loňského roku. Do krevního oběhu podle státního zástupce všem vpravila draslík.

Marešová popsala případ úmrtí z loňského června. Seniorka zemřela při její noční službě. Lékař Petr Vondráček nechal zemřelé odebrat krev, která potvrdila vysokou hladinu draslíku. Podle Marešové žena zemřela ve chvíli, kdy jí dokapávala infuze, kterou zavedla kolegyně z denní směny. Obaly od těchto léků podle Marešové nikdo nezkoumal. Denní službu sloužila sestra, která je partnerkou lékaře Vondráčka, řekla Marešová.

Zpochybnila i velkou část znaleckého posudku, který si nechala vypracovat obžaloba. Podle ní nepracovali znalci s kompletní dokumentací, ani nezvážili to, že by pacienti mohli zemřít z jiných příčin. Údajně nezkoumali ani to, že poslední oběť měla potíže se zadržováním vody. Znalci budou vypovídat v srpnu.

Při domovní prohlídce našla policie u Marešové skripta týkající se koronárního syndromu. V její skříňce v nemocnici pak ampuli tišícího léku dolsin. „Mohl mi ji tam někdo dát,“ uvedla Marešová.

Marešová měla problémy v rumburské nemocnici už dříve, když ještě nepracovala na jednotce intenzivní péče. Onkologicky nemocné matce své kolegyně dala namísto jednoho dva mililitry morfia, kolem roku 2005 se po zhoršení stavu jedné pacientky našla mezi dokumenty prázdná ampulka od léku, který v nemocnici nebyl běžně dostupný. Tehdy dostala údajně výtku. „Bránila jsem se, že jsem to neudělala já,“ řekla u soudu Marešová. Podle právního zástupce rodiny poslední údajně zavražděné pacientky se Marešová snaží vystupovat jako oběť. „Zatím se stylizuje do role oběti, ale myslím, že je to celé jinak. Myslím si, že důkazy z přípravného řízení (vinu) prokazují. Nepředpokládám, že by znalci či svědci vypovídali něco jiného, než uvedli už při vyšetřování,“ řekl ČTK zástupce rodiny Jiří Císař.

Za motivaci v případech obžaloba označila to, že si zdravotní sestra chtěla ulehčit v práci. „Takto jednala proto, aby si ulehčila od svých ošetřovatelských povinností, které měla vůči této pacientce, neboť se jednalo o osobu vysokého věku a nemohoucí, vyžadující neustálou zdravotní péči,“ popsal jednu z vražd státní zástupce František Stibor.

Marešová připustila, že mohla trpět syndromem vyhoření, jak napovídají posudky. Žila sama s dcerou a neměla dost peněz. Brala si tak více služeb.

Podle právní kvalifikace hrozí Marešové doživotí. Soud bude pokračovat v úterý výslechem svědků. Mezi prvními by měl vypovídat lékař Vondráček.

Ohodnoťte tento článek!