Omezení zdravotní péče ve Středočeském kraji nehrozí

mikrofon, média, rozhovor

„Středočeské nemocnice se zařadily mezi moderní a špičkově vybavená zdravotnická zařízení,“ říká v rozhovoru pro regionální Deník hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

V nejméně třetině nemocnic v České republice má hrozit finanční kolaps, anebo budou muset zdravotní péči koncem roku omezit.

Podle tvrzení Krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů docházejí peníze na poskytování péče a nemocnice neustále zvyšují své vnitřní zadlužení. Lépe na tom není ani Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která nemocnicím hradí péči na základě úhradové vyhlášky.

Do jaké míry se tato špatná prognóza týká i středočeských nemocnic, se Deník zeptal hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka.

Vláda se snaží řešit finanční problémy navýšením úhrad za děti, seniory a nezaměstnané, takže zdravotní pojišťovny dostanou navíc 4,7 miliardy korun za státní pojištěnce. Bude to krajským nemocnicím stačit, nehrozí omezení péče i v našem kraji?

Rád bych hned na začátku řekl, že se naši pacienti rozhodně nemusí bát, že by v našich krajských nemocnicích nedostali potřebnou a kvalitní zdravotní péči. Vím, že v mnoha částech naší republiky je situace vážná. I pro naše nemocnice platí, že jejich finanční hospodaření je velmi složité. Řada z nich v loňském roce skončila v červených číslech. Důvodů, proč tomu tak bylo, je víc. Hospodářský výsledek byl samozřejmě ovlivněn i tím, že naše krajské nemocnice investovaly v minulých letech mnoho peněz do rekonstrukcí a do vybavení. Nyní musí tyto nákladné investice splácet.

Byly rozsáhlé investice nezbytné?

Ano, modernizace i dovybavení nemocnic bylo nutné, neboť obyvatelé Středočeského kraje si zaslouží, aby byli ošetřováni ve špičkových nemocnicích, které jsou po všech stránkách připraveny pomoci jim řešit jejich zdravotní obtíže. Díky zvýšeným investicím se však středočeské krajské nemocnice zařadily mezi velmi moderní a špičkově vybavená zdravotnická zařízení nejen v České republice, ale i ve srovnání se standardy Evropské unie. Nemocnice jsou perfektně vybaveny po technické stránce a zároveň nabízí pacientům v převážné části i velmi moderní ubytovací služby při jejich hospitalizaci. Vybavení pokojů, které dříve bylo vnímáno jako vysoce nadstandardní, se nyní stalo standardem.

Dostala se některá z nemocnic do černých čísel?

Kladný hospodářský výsledek ve výši téměř 20 milionů korun vykázala pouze Oblastní nemocnice Kolín.

A jak vypadá jejich hospodaření v letošním roce?

Letos je situace zatím obdobná, jako vloni. V černých číslech se nám daří udržet opět pouze hospodaření nemocnice v Kolíně. K 31. srpnu 2013 vykázala zisk ve výši 8,1 milionu korun. Ostatní nemocnice i letos zatím zaznamenávají záporný hospodářský výsledek. Je to důsledek špatně nastavené úhradové vyhlášky, díky níž nemocnice vykazují meziročně propad příjmů ve výši 12,5 milionu korun měsíčně. Negativně se rovněž projevilo zvýšení sazby DPH, které způsobuje nemocnicím ztrátu 40 až 60 milionů ročně. Představenstva všech akciových společností proto v letošním roce vyvíjejí maximální úsilí a iniciativu v jednání se zdravotními pojišťovnami, které jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. Ve spolupráci s jednotlivými primariáty se všechny naše krajské nemocnice – v Kolíně, Příbrami, Kladně, Mladé Boleslavi a Benešově – snaží o zachování stávajícího rozsahu poskytované zdravotní péče a o nenavyšování stávajících nákladů.

Jak a na čem se nemocnice snaží ušetřit?

Vypisují se nová výběrová řízení například na úklid a na energie, aby své náklady co nejvíce snížily a jejich konečný hospodářský výsledek byl lepší. Například v Benešově se na začátku roku prohlubovala ztráta. Ale následně, v dalším čtvrtletí, už benešovská nemocnice pracovala s vyrovnaným rozpočtem. V současné době tento pozitivní trend stále drží, dokonce za měsíc červenec tam vykázali zisk ve výši 7,4 milionu Kč. Jednoduše řečeno – snažíme se o to, aby se situace krajských nemocnic stabilizovala i do budoucna. I pro krajské nemocnice platí, co jsem řekl při svém nástupu do funkce. Slíbil jsem, že se pokusím hospodaření kraje dostat do takové finanční kondice, v jaké byla Příbram, když jsem ji opouštěl jako starosta. To znamená bez dluhů.

Jak byste zhodnotil personální obsazení krajských nemocnic?

Mohu říci, že ve všech středočeských krajských nemocnicích pracují týmy se zkušenostmi z velkých fakultních pracovišť v tuzemsku i ze zahraničí. Takže v rozvoji medicíny v našem kraji rozhodně nezaostáváme. Nejenom, že poskytujeme akutní péči v celém rozsahu, ale naopak, v řadě případů v našich nemocnicích poskytujeme i exkluzivní medicínské zákroky v naprosto srovnatelné kvalitě se světem. Důležité je i to, že medicína je ve středních Čechách provozována v rozsáhlém a téměř kompletním spektru oborů. A co je z pohledu každého z nás, běžných pacientů, to nejdůležitější, v každou denní i noční hodinu.

V současné době je také častým tématem veřejných debat vztah zdravotníků a pacientů. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

Vytvářet pozitivní vztah mezi pacienty, neboli klienty nemocnic, a zdravotníky, je samozřejmě jedním z hlavních cílů rozvoje našich nemocnic. Snažíme se, aby se pacienti necítili v našich nemocnicích v nevýhodném postavení. Proto v nemocnicích trvale probíhají programy zaměřené právě na komunikaci s pacienty a jejich rodinami.

Můžete zmínit některou z nemocnic, které se v této oblasti obzvláště daří?

Dobrou úrovní komunikace s nemocnými se rozhodně můžeme pochlubit v příbramské nemocnice. Ta dokonce získala nejvyšší možné ocenění v prestižní anketě „ Kvalita očima pacientů“ a v rámci celé České republiky skončila na krásném pátém místě. Ve dvou z deseti zkoumaných kritérií pak byla dokonce nejlepší ze všech testovaných nemocnic. K většímu pohodlí, klidu a pocitu bezpečí klientů našich nemocnic při jejich hospitalizaci přispívají také nové zabezpečovací systémy, které znemožňují záměnu pacienta či operované části těla.

Je něco, co byste rád v souvislosti se zdravotnictvím řekl Středočechům závěrem?

Rád zopakuji to, co jsem již při svých odpovědích řekl. Středočeši si zaslouží, aby o jejich zdraví pečovali špičkoví lékaři a veškerý zdravotnický personál. Na vedení nemocnic je, aby tito lékaři, sestry a další zaměstnanci, kteří se o pacienty starají, dostali dobře zaplaceno. Na nás v krajské radě, která oblastní nemocnice spravuje je, abychom na dodržování těchto hlavních zásad řádně dohlédli.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!