Přejít na obsah

Onkologická prevence v ordinaci praktického lékaře

zpět
23.4.2008

Existuje systém preventivních prohlídek ze zdravotního řádu. Každé dva roky má nárok každý obyvatel České republiky od 18 let na pravidelnou preventivní prohlídku. Její obsah je vymezen, nechybí ani věta: obligatorní součástí je i onkologická prevence (vyšetření per rectum a vyšetření prsou). Praxe je však jiná...

Doposud neexistuje samostatná prohlídka, která by se jednoznačně věnovala onkologické prevenci. Zdůrazňuji slůvko prozatím a nevím, zdali by bylo účelné říkat bohužel. Prevence by měla být celistvá, zaměřená komplexně na předcházení nemoci.

Existuje systém preventivních prohlídek ze zdravotního řádu. Každé dva roky má nárok každý obyvatel České republiky od 18 let na pravidelnou preventivní prohlídku. Její obsah je vymezen, nechybí ani věta: obligatorní součástí je i onkologická prevence (vyšetření per rectum a vyšetření prsou). Tolik zase citace Vyhlášky 55/1997 Sbírky, kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek.

Praxe je jiná - o prevenci začne většina z nás lékařů, ale i našich pacientů, uvažovat až po nějaké mediální vlně - zaplaťpánbůh za ně. Pak se občas někdo objeví a chce se nechat vyšetřit - nejlépe celý, všechno, na všechny nemoci a hned. Obecně můžeme říct, že preventivní prohlídky prováděné a předepsané podle zdravotního řádu každé dva roky jsou velmi málo aktivně využívány klienty - našimi pacienty a jsou velmi málo využívány námi samotnými - tedy lékaři první linie (byť jsou hodnoceny mimo kapitační platbu).

Pokud jsou využívány jednou nebo druhou skupinou, pak jejich rozsah je naprosto vágní a nedostatečný a nezahrnuje to, co by měla prevence zahrnout - snahu o opravdovou prevenci (alespoň sekundární) a snahu o vyhledání rizikové skupiny pacientů (zde odkazuji na vyhlášku s definicí a popisem výkonu - preventivní prohlídka - opakované vyšetření základní podle zdravotního řádu). Neexistuje žádná definice onkologické preventivní prohlídky ani není nijak specifikována.

V primární péči, a nejen v ní, by mělo platit, že onkologická prevence je nedílnou součástí každého vyšetření pacienta, nejen té tzv. preventivní prohlídky. Řada prokázaných faktorů, které jsou škodlivé, jsou škodlivé i pro jiné skupiny nemocí - příkladem je skladba stravy, zdravý životní styl, pohyb, kouření. Zde se naše úsilí setkává na poli nemocí kardiovaskulárních, metabolických, ale i onkologických. Nejsou jen rektum a prsy, ale je celý člověk a je potřeba se pokusit jednoduchými metodami fyzikálního vyšetření, které známe z interní propedeutiky, zaznamenat změny.

S našimi pacienty se setkáváme v průběhu roku a oni absolvují mnohá vyšetření, naučme se skládat z těchto vyšetření i pozitivní nebo negativní obraz, předpoklad možného rizika nebo vyloučení nádorového onemocnění. Primární prevence je otázkou dlouhodobé intervence, převážně v populaci dětské a dorostové (změna životního stylu). Sekundární prevence je neujasněná, systematicky je prováděn pouze screening kolorektálního karcinomu (TOKS) a karcinomu prsu (mamografický screening) a neorganizovaně karcinomu hrdla děložního.

Vysoké procento pozdních stadií nádorových onemocnění významně ovlivňuje léčbu, přežívání, prognózu a letalitu na nádorové onemocnění. Zásadní změnou v postojích k onkologickému onemocnění již není jen délka přežití s onkologickou diagnózou, ale také kvalita života. Hlavním ukazatelem úspěšnosti léčby nádorového onemocnění je zjištění včasného stadia, úplné vyléčení a snížení úmrtnosti. Příčiny pozdního nálezu nádoru jsou na straně pacienta i lékaře (strach, nedůvěra, nepoučenost).

Pouze lékař primární péče má možnost účinným způsobem využít všech dat a znalostí o svých pacientech k provádění preventivních prohlídek, které s minimem navýšení nákladů budou mít maximum výtěžnosti. Praktický lékař by měl nadále provádět v pravidelných intervalech preventivní prohlídky svých klientů, ale s větším zaměřením na eliminaci nádorových rizik, tedy se zaměřením na známá rizika: dědičnost, stravovací návyky, pracovní rizika, způsob života obecně. Dále by měl provádět fyzikální vyšetření se zaměřením na aspekci kůže, palpaci varlat, vyšetření per rectum apod. (klasické fyzikální vyšetření celého pacienta). Doplňujícím vyšetřením je TOKS či mamografický screnning.

Získané výsledky by mohly vést k časnějšímu odhalení nádorového onemocnění u dosud bezpříznakového onemocnění každého jedince s maximálním využitím dostupných dat, která má k dispozici pouze registrující praktický lékař. Po zhodnocení všech nálezů a vyšetření může stanovit praktický lékař míru zbytkového rizika nádorového onemocnění a doporučit klientovi další vyšetření (buď hrazená ze zdravotního pojištění, nebo hrazená klientem - pojištěncem).

Využitelná vyšetření

* Rtg plic * Krevní obraz a diferenciální rozpočet * ORL vyšetření (se zaměřením na dutinu ústní a horní cesty dýchací) * Ultrazvukové vyšetření břicha (játra, žlučník, slinivka, ledviny) * Urologické vyšetření, cystoskopie, IVU * Endoskopické vyšetření horního GIT * Gynekologické vyšetření * Stomatologické vyšetření * Kožní vyšetření

Standardní prevence u vybraných nádorových onemocnění

Karcinom prsu

Výskyt * je nejčastějším onkologickým onemocněním u žen * je relativně méně obvyklý u žen mezi 25. a 30. rokem * nejvyšší incidence je po 40. roce věku

Rizikové faktory * rodinný výskyt zhoubných novotvarů * časná menarché a pozdní menopauza * reprodukce - vyšší riziko u infertilních žen * exogenní hormony podávané v mladém věku * nadváha (endogenní receptory tukové tkáně), požívání alkoholu, skladba stravy * výskyt nádorového bujení v kontralaterální mléčné žláze

Prevence a časná detekce * zdravotní výchova zaměřená na snížení nadváhy a ozdravění výživy * nácvik a a provozování samovyšetření prsu * fyzikální vyšetření prsu lékařem * mamografický screening u žen (nad 45 let do 69 let v intervalech 2 let je hrazen pojišťovnami). Randomizované kontrolované studie z řady zemí spolehlivě prokázaly snížení mortality na karcinom prsu u žen, které podstoupily pravidelně mamografii.

Postupy v primární péči * ženy nad 40 let poučit o periodických změnách mléčné žlázy a varovných známkách karcinomu. Přestože nelze v tomto věku doporučit samovyšetřování prsu jako specifickou metodu, ty ženy, které jej provádějí, by neměly být od tohoto postupu odrazovány. V rodinách se zvýšeným výskytem nádorů se doporučuje sledování žen od 25 let * součástí gynekologického vyšetření u žen nad 40 let a součástí pravidelné preventivní prohlídky podle zdravotního řádu u registrujícího praktického lékaře je fyzikální vyšetření prsu * pravidelná kontrola v dohodnutých intervalech u vytipované skupiny rizikových žen * poradenství v oblasti zdravého životního stylu * mamografické screeningové vyšetření ve věku od 45. roku věku do 69. roku věku v intervalech 2 let prováděné na akreditovaných mamografických pracovištích.

Tým, který zajišťuje primární prevenci, by měl přesvědčit ženy, aby znaly fyziologii a anatomické změny svých prsou během menstruačního cyklu a rozuměly těmto změnám a aby věděly, které změny musí neprodleně posoudit jejich lékař. To znamená: neobvyklé změny povrchu, tvaru nebo velikosti prsu, zduření nebo ztenčení mléčné žlázy, hrubění nebo vtažení kůže na prsu, výtok z bradavky nebo neobvyklá bolest či diskomfort.

Lékař zajišťující primární prevenci by se měl podílet na diagnostickém procesu: * doporučit pacientku s palpačním nálezem rezistence (i přes negativní mamografické vyšetření) nebo s výtokem z bradavky přímo k chirurgickému objasnění nálezu a uvědomit si, že rychlost může zachránit život * doporučit pacientku k mamografickému vyšetření, jsou-li přítomny symptomy onemocnění prsu, i když není palpačně zjistitelná rezistence * není-li klinický nález jistý, pozvat pacientku na další kontrolu v průběhu následujících 2 týdnů * pečlivě sledovat pacientky (s použitím nebo bez použití mamografie), jejichž rodinná anamnéza je řadí do rizikové skupiny

Kolorektální karcinom

Výskyt * běžné onemocnění v celém světě * incidence a mortalita je stejná u mužů a žen, u žen stoupá do 60 let, u mužů po 60. roku

Rizikové faktory

1. genetické * osobní anamnéza a rodinná anamnéza kolorektálního karcinomu * polypóza tlustého střeva Odhaduje se, že signifikantní hereditární komponenta se uplatňuje v genezi kolorektálního karcinomu asi ve 20-30 % případů. V současné době jsou identifikovány geny spojené se dvěma významnými syndromy - familiární adenomatózní polypóza (FAP) a hereditární nepolypózní karcinom tlustého střeva (HNPCC). FAP představuje asi 1 % pacientů s karcinomem, zatímco HNPCC se uplatňuje asi u 5-10 % pacientů. * Colitis ulcerosa * Adenomatózní, adenovilózní nebo vilózní polypy

2. zevní * dieta s vysokou energetickou náloží, vysokým obsahem nasycených tuků, červeného masa a vysokým obsahem alkoholu * snížená fyzická aktivita, nadváha,

sedavé zaměstnání * žlučníkové obtíže, vynětí žlučníku

Prevence a časná detekce * zdravotní výchova zaměřená na ozdravění výživy a zvýšení pohybové aktivity * časná detekce a odstraňování adenomů a polypů * palpační vyšetření per rectum pravidelně prováděné * endoskopické vyšetření prováděné u každého příznakového jedince * testování stolice na okultní krvácení

Postupy v primární péči * sledování genetických rizik jednotlivců:- odebírání rodinné a osobní anamnézy a vyhledávání lidí s vysokým rizikem - registrace těchto pacientů - monitorování vysoce rizikových pacientů, nabízení vyšetření okultního krvácení a endoskopie a odesílání lidí z rizikových skupin k podrobnému vyšetření ke specialistům, je-li to třeba - odebírání podrobné anamnézy od pacientů s kolorektálním karcinomem a nabízení preventivního vyšetření členům jejich rodin

* sledování rizikových skupin - pozitivní osobní a rodinná anamnéza, vyšetření na okultní krvácení, respektive odeslání na specializované endoskopické pracoviště * poradenství v oblasti výživy (snížení tuku, energie, zvýšení podílu zeleniny, ovoce - potravin bohatých na vlákninu) * pravidelné kontroly: - vyšetření per rectum prováděné standardně u každé preventivní prohlídky - vyšetření na okultní krvácení ve stolici - u bezpříznakových jedinců nad 50 let v rámci preventivní prohlídky podle zdravotního řádu Tým primární prevence by měl podrobně znát metodiku odběru vzorků na testování okultního krvácení a měl by znát dietní doporučení před odběrem na test. Tato doporučení by měla být vysvětlená všem lidem, kteří test podstoupí. Zdravotní pojišťovny u nás test hradí občanům nad 50 let každé dva roky.

Karcinom prostaty

Výskyt * s prodlužující se délkou života stoupá incidence karcinomu prostaty * ve věku nad 50 let má karcinom prostaty 10 % mužů, ve věku 80 let je to již 70 %

Rizikové faktory * věk a pohlaví, jedná se o hormonálně podmíněný nádor (expozice testosteronu) * 10-15 % případů karcinomu prostaty má významnou genetickou komponentu * jinak zásadní rizikové faktory nejsou známy * epidemiologické studie, které zkoumaly faktory sexuálního chování, nadměrný příjem tuků, pohlavní choroby nebo podobně, neprokázaly přesvědčivě korelaci k výskytu nádoru

Prevence a časná detekce * zdravotní výchova obecně v oblasti zdravého životního stylu * pravidelné vyšetření per rectum. Ve světle známých skutečností lze akceptovat vyšetření per rectum v intervalu 2 let u mužů ve věku 50-70 let a fakultativně vyšetření PSA (prostatický sérový antigen)

Postupy v primární péči * ve věku 50-70 let provádět pravidelná vyšetření per rectum při návštěvě praktického lékaře ve zhruba 2-3letých intervalech (vyšetření per rectum je součástí preventivní prohlídky obecně) * zhodnotit subjektivní symptomatologii pacienta související s benigní hyperplazií nebo karcinomem prostaty * při podezření při vyšetření per rectum nebo při podezření symptomatickém odeslat na urologické vyšetření * zvážit vyšetření hladin PSA (všech frakcí)

Karcinom dutiny ústní

Rizikové faktory * kouření * žvýkání tabáku * nadměrná konzumace alkoholu, zejména ve spojení s tabákem * prekancerózy (přednádorové změny) * nedostatečná ústní hygiena, místní dráždění * možná i celková agens (nedostatek železa, nutriční vlivy obecně, virová agens - herpes viry)

Inspekce dutiny ústní by měla být součástí každého fyzikálního vyšetření především u rizikových osob, tj. kuřáků ve věku nad 40 let. Význam inspekce podtrhuje skutečnost, že 90 % nádorů této oblasti je na místech zraku přístupných (baze ústní, jazyk, bukální sliznice, měkké patro, nosohltan). V populaci vysoce rizikových pacientů, kuřáků a pijáků ve věku 40 a více let byl bedlivým sledováním detekován 1 případ rakoviny na 200 vyšetření.

Nádory kůže

(maligní melanom, spinocelulární karcinom, bazocelulární karcinom, prekancerózy melanomu)

Klinické známky maligní transformace névu * asymetrie * rozpití okrajů (neostré ohraničení) * změny barvy * změny rozměru (průměr přes 5 mm) * progrese

Výskyt * incidence a mortalita maligního melanomu stále stoupá * bazocelulární a spinocelulární karcinomy jsou nejčastější nádory u bílé populace, v 95 % dochází k vyléčení prostou excizí, eventuálně doplněnou specifickou onkologickou léčbou

Rizikové faktory * ultrafialové záření * dlouhodobá kumulativní expozice nechráněným místům kůže * intermitentní vysoká expozice místům na těle, obvykle zakrytým * věk (u nemelanových karcinomů) * pohlaví (u nemelanových karcinomů - muži) * vícečetné benigní pigmentové névy (pro rozvoj melanomu) Aspekce kůže by rozhodně měla být součástí kompletního fyzikálního vyšetření a samovyšetření.

Plicní karcinom

Prevence a časná detekce * především výchova k nekuřáctví, je ale nutné počítat s tím, že i když bude úspěšná, výsledky budou patrné až za mnoho let

Postupy v primární péči * zásadní snížení spotřeby cigaret u celé populace se zaměřením na potenciální nové konzumenty - lépe nezačít kouřit vůbec než později přestávat * u rizikových osob evidence počtu vykouřených cigaret * znát a vyhledávat časné symptomy plicního karcinomu, časná spolupráce s ambulancemi plicních odborníků * podpora programů omezujících kouření

Nádory děložního čípku

Výskyt * v severských zemích po dvaceti letech screeningu v závislosti na jeho rozsahu poklesla incidence a mortalita o 40-60 % * zvýšený výskyt je po 40. roce, vrchol mezi 45. a 55. rokem života

Rizikové faktory * časné zahájení pohlavního života, více sexuálních partnerů (přenos HPV), multipary * pohlavně přenosné choroby, virová agens (herpes viry) * kouření * špatná genitální hygiena * nepříznivé socioekonomické podmínky

Prevence a časná detekce * zdravotní výchova zaměřená na sexuální chování a sexuální hygienu Screening by měl začít od zahájení sexuální aktivity, ale ne později než ve věku 21 let. Měl by se provádět jednou ročně. U žen ve věku 30 a více let lze interval prodloužit na 2-3 roky, pokud byla 3 vyšetření po sobě negativní. Význam screeningu klesá u žen starších 65 let, jestliže měly cervikální cytologii opakovaně negativní.

Postupy v primární péči

* jako součást zdravotní výchovy ve školách a při osvětových programech objasňovat problematiku nádorů děložního čípku, včetně vlivu sexuálního chování a osobní hygieny a bariérových metod antikoncepce * vysvětlovat význam screeningového vyšetření * všechny ženy mezi 25. a 60. rokem by měly absolvovat pravidelnou (3-5letý interval) gynekologickou prohlídku, jejíž součástí je i screenigové vyšetření cytologie čípku děložního * vytvořit systém zvaní, včetně opakovaného, ke kontrolám

Příznaky nádorů

Čeho by si měl všímat praktický lékař při podezření na nádorové onemocnění u svých pacientů? K poznání a pochopení možností prevence a depistáže, k pochopení nutnosti sledovat i skryté a obecné příznaky možného nádorového onemocnění u našich pacientů je vhodné alespoň ve stručnosti zmínit některé příčiny a příznaky nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění.

Nádory žaludku

* tlak a bolest v nadbřišku * odpor k masu a uzeninám * nevolnost, nechutenství, ztráta váhy * říhání, pálení žáhy, zvracení s příměsí krve * černá stolice (meléna nebo stolice se sraženou krví)

Nádory tlustého střeva a rekta

* hlen a čerstvá krev ve stolici * krvavě hlenové průjmy * změna defekačního stereotypu, náhlé střídání průjmu a zácpy

Nádory kůže

* zvětšující se zduření nebo zarudlé skvrny na kůži * uzlovité, nehojící se krusty * mokvající nebo krvácející tmavé nebo jiné dosud klidné mateřské znaménko

Nádory prsu

* zvětšení nebo změna tvaru prsu * vtažení bradavky nebo výtok z bradavky (závažnější je sanguinolentní výtok) * uzlovité zduření nebo zdrsnění kůže prsu (kůra pomeranče) * zvětšení uzlin v axile

Nádory děložního čípku

* krvavý výtok mimo pravidelné menses, hlavně krvácení po styku * bolesti v podbřišku * úbytek váhy, vznik otoků dolních končetin v pokročilém stadiu (lymfedém)

Nádory dělohy
* příznaky jsou prakticky totožné s příznaky nádorů čípku

Nádory prostaty

* potíže při močení, nemožnost se rozmočit, paradoxní polyurie, inkontinence moče, nucení na moč po vymočení * krev v moči * bolesti v oblast sakrální

Nádory močového měchýře a ledvin

* potíže při močení * krev v moči * recidivující infekce močové * trvající bolesti v sakrální oblasti

Nádory plic

* radon * opakované a dlouhotrvající bronchitidy * trvající dráždivý kašel s hlenem (déle než tři měsíce) při adekvátní léčbě * chrapot * vyčerpání, ztráta výkonnosti

Řada příznaků ve výše jmenovaných případech nádorového onemocnění chybí, také příčiny jsou zjednodušené, je to ale asi ten přehled, který obnáší znalosti laické populace, a jsou to ty alarmující příznaky, které pacient udává a které nesmíme nikdy zanedbat a které již signalizují možnost malignity. Při sdělení takto jasně formulovaných potíží a příznaku potíží ve spojitosti se znalostí anamnézy, pracovního a sociálního prostředí se vždy na prvním místě diferenciálnědiagnostické úvahy musí objevit malignita a další terapeutický a diagnostický plán musí být zaměřen na její potvrzení nebo vyvrácení. Daleko častěji ale přicházejí pacienti s řadou nespecifických subjektivních potíží, které opět musí vést hlavně praktického lékaře první linie k základní myšlence a otázce - není přítomno nádorové onemocnění?

Opět bych připomněl: dvě třetiny nádorových onemocnění nově zjištěných jsou diagnostikovány v pozdních stadiích a objektivně musíme říci, že podíl viny na tomto faktu společně nesou lékař, společnost, stát i pacient (malá informovanost, neúčinná mediální kampaň za včasné vyšetření, neochota pojišťoven „utrácet“ peníze za screeningové programy; ale také neochota lékaře komunikovat s pacientem o problematice, která souvisí s možností jak předcházení, tak diagnostikování nádorového onemocnění, bez zbytečného vyvolávání strachu, ale dostatečně důrazně, neochota a strach pacienta z dosud velmi tabuizované a nepřesně definované diagnózy: nádor, rakovina…).

Časné příznaky nádorových onemocnění - řada subjektivních příznaků - je nejasných a jakoby rozplizlých, které se nedají dobře objektivizovat a se kterými pacient přichází mnohdy opakovaně. Vedle těchto nejasných příznaků subjektivních je to ještě řada hraničních nebo abnormálních nálezů při fyzikálním vyšetření, jemné odchylky laboratorní náhodně zjištěné při preventivním vyšetření.

Subjektivní obtíže pacienta

Nechutenství a ztráta tělesné hmotnosti - odpor k jídlu, odmítání masa (chutná hořce), odmítání dalších jídel, nejdéle nemocný toleruje sladké. Za významnou ztrátu považujeme úbytek tělesné hmotnosti o 10 % za půl roku bez jakékoliv diety.

Nevolnost a zvracení může být projevem nádorového postižení především horní části trávicí trubice, ranní zvracení může souviset s nádory CNS (samozřejmě obtíže mohou vyvolávat i jiné stavy a choroby - ranní zvracení u gravidních i v pozdějším věku).

Polykací potíže, bolesti při polykání (dysfagie, odynofagie) horního, ale i dolního typu, které trvají delší dobu, eventuálně progredují, vyvolávají podezření na postiženou horní část GIT.

Zvýšená teplota až horečka - pokud dlouhodobě přetrvává po odléčení virózy či jiného běžného infekčního onemocnění, je nutné provést další vyšetření. Při déletrvajících abnormálních hodnotách je podezření nejčastěji na maligní lymfoproliferativní onemocnění, ale i tumory GIT.

Pocení ve fyzickém klidu, i v noci, může být projevem hypermetabolismu provázejícího malignity a bývá typické pro maligní lymfomy a hemoblastózy.

Únava, dlouhotrvající nevýkonnost, kterou nelze vysvětlit běžnými příčinami („jarní únava“, rekonvalescence po nemoci, mimořádná zátěž v zaměstnání… ale také pozor na larvovanou depresi, sezonní dysthymii, vůbec první příznaky endogenní deprese), pak je podezření na nádorové onemocnění velmi reálné. Běžně dostupnými prostředky musí ošetřující praktický lékař vyloučit nejčastější příčiny (interní nemoci a jiné).

Bolesti „ v zádech“ - jsou opravdu nejčastěji vertebrogenního původu, ale ani zde nelze podcenit základní laboratorní screening a rtg vyšetření, kde hlavně rtg může překvapit nálezem osteolytických ložisek, ale může jít i o bolest přenesenou z nádorového postižení retroperitoneálních uzlin nebo nitrobřišních orgánů. Často jsou bolesti v zádech prvním příznakem metastatického procesu. Je-li přítomen ještě jiný subjektivní nevýrazný příznak, vyplatí se provést vedle rtg vyšetření skeletu také scintigrafické vyšetření kostí.

Kašel - zejména déletrvající a změna charakteru kašle (u kuřáků) může být prvním projevem plicního karcinomu. Často se přidružuje chrapot a dušnost.

Poruchy rytmu, charakteru a barvy stolice - vyvolávají podezření na nádory trávicího ústrojí, hlavně kolorekta. Nejčastěji se objevuje prodloužení intervalu mezi stolicemi, mohou se objevit nepravé průjmy, hlen, krev ve stolici, meléna. Enteroragie bývá projevem postižení dolních částí GIT.

Časté recidivující infekční epizody mimo epidemiologicky rizikové roční období (jaro, podzim) nebo dlouhotrvající a neúplná rekonvalescence vedou k podezření z poruchy nádorové imunity jako projevu nádorové choroby.

Porucha menstruačního cyklu, krvácení mimo cyklus, krvácení po pohlavním styku u žen. Krev ve spermatu u mužů.

Náhlé změny chování a psychiky nemocného, spojené s bolestmi hlavy, eventuálně neurologickým topickým nálezem, mohou být projevem jednak metastatického postižení CNS (karcinom plic, prsu), jednak primárního postižení CNS nádorem.

Bolesti hlavy s poruchou vidění vedou k podezření na hyperviskózní syndrom provázející mnohočetný myelom, Wangströmovu makroglobulinemii nebo nádory hypofýzy.

Snadná nebo spontánní tvorba hematomů po těle nejčastěji provází onemocnění krevní, ale i infiltraci kostní dřeně nádorem nebo pokročilejší onemocnění jater.

Objektivní nález při fyzikálním vyšetření

Kožní změny - preventivní prohlídky nebo běžná vyšetření by měly zahrnovat pečlivou prohlídku kůže, a to zejména u osob, které se rády a pravidelně opalují. Mateřská znaménka v místech mechanického dráždění by bylo vhodné konzultovat s odborným pracovištěm a případně zvážit otázku preventivního odstranění. Jednostranné otoky končetin mohou být projevem obstrukce lymfatických cest při nádorovém onemocnění.

Zvětšení lymfatických uzlin provází lymfoproliferativní onemocnění, metastázy. Uzliny u maligních onemocnění jsou v převážné míře nebolestivé, bez zánětlivé reakce okolí, bez lymfangoitidy.

Rezistence v prsu (i při samovyšetření) je vždy nutné ozřejmit, rutinním postupem je zde mamografie, při nejasném nálezu biopsie (tu již indikuje příslušný specialista).

Laboratorní odchylky

Z hlediska onkologické sekundární prevence jsou důležité spíše náhodně zachycené nálezy, které dalším vyšetřením upřesňujeme, nebo nálezy získané v rámci pravidelné preventivní prohlídky (zde je ale základním laboratorním vyšetřením pouze opakované vyšetření moče papírkovou metodou, kde se dá zachytit hemoglobinurie nebo mikrohematurie).

Vysoká sedimentace (FW) přináší jen obecnou informaci o chorobném stavu, trvale vysoké hodnoty (nad 50 mm/hod.) však vyžadují širší laboratorní došetření. Prakticky diagnosticky závažnější jsou sedimentace nad 100 mm/hod. u jinak asymptomatického pacienta.

Vysoké CRP - má obdobný charakter jako FW.

Krev v moči - opakovaně bez jiného nálezu vede k podezření (zvláště u mužů) na karcinom uropoetického systému.

Příměs krve ve stolici - podezření na ca kolorekta, nutno dovyšetřit ve spolupráci s endoskopickým pracovištěm.

Změny v krevním obraze - anemií počínaje, leukocytóza s posunem doleva až k mladším formám leukocytů, leukopenie, patologické hodnoty diferenciálního rozpočtu, trombocytopenie nebo trombocytemie - mohou postihnout celou škálu zhoubných onemocnění.

Změny biochemických nálezů - nutno hodnotit ad hoc - dané vyšetření dát do souvislosti s klinickým stavem a dalším vyšetřením. Jako neperspektivní se ukázalo vyšetření nádorových markerů, snad pouze v určité kombinaci PSA (prostatického specifického antigenu) s porovnáním některých jeho frakcí a s doplňujícím vyšetřením.

Závěr

Nádorové onemocnění lze definovat jako soubor nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, který se vymyká koordinačním dějům v živém organismu. Buňky primárního nádoru se šíří do okolí a utlačují sousední tkáně, prorůstají do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech.

Příčiny vzniku rakoviny jsou sice předmětem soustavného výzkumu, ale příčina vzniku zatím nebyla odhalena. Ví se, že jde o působení více činitelů. Důležitým faktorem je postoj k obecné onkologické prevenci. Primární prevence je plně v rukou každého z nás. Mnohé faktory, jež podporují nádorová onemocnění, jejich vznik a prognózu, ovlivňuje nebo podporuje sám zdravý jedinec nesprávným životním stylem. Nebo naopak přístupem k programům prevence a screeningu a přístupem k sobě samému.

MUDr. Bohumil Skála, Ph. D. praktický lékař pro dospělé, odborný asistent Ústavu soc. lékařství LF UK Hradec Králové člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Komentovat článek: Onkologická prevence v ordinaci praktického…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Onkologická prevence v ordinaci praktického…

Komentáře

dalších 14 komentářů
Naprosto zadarmo Re:genius Hasek to vedel  | 24. 04. 2008 10:43

Urinoterapie. Taky onkologická léčba a prevence.

kolobeh se opakuje genius Hasek to vedel  | 24. 04. 2008 04:32

"vymocte se do lahvicky a dostanu padesat korun"

Helmut Locharsch ctete Lochař  | 24. 04. 2008 04:30

jake PhD, jaka docentura? To si snad delate arsch. Clanek je ale dobry, treba do ucebnice pro sestry.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné