Operace proti vůli dospívajícího: zákon říká ano

Ilustrační foto; operace, chirurgové

I když ministerstvo zdravotnictví říká, že reformní balík posílí práva pacientů, podle právničky Kateřiny Červené zákony ve skutečnosti straní spíše lékařům.

Na začátku prosince začala platit první várka změn ve zdravotnictví. Na jaře 2012 pacienty čekají další novinky, které se tentokrát týkají hlavně jejich práv a povinností. Narazila jste v tomto balíku tří zákonů na něco, co by naopak mohlo život lidem nepříjemně zkomplikovat?

Nezletilí pacienti nebudou moci podstoupit žádný lékařský zákrok bez souhlasu rodičů. Do teď lékař posoudil, jak je pacient starý, a podle toho dal souhlas se zákrokem. Třeba patnáctiletý člověk mohl jít k alergologovi a nechat si odebrat krev, aniž by k tomu potřeboval rodiče. Nyní to bude problém. Jsou tu sice stanovené výjimky – u gynekologů či praktických lékařů může dát rodič dopředu souhlas, že tam pacient může chodit sám. Když ho ale třeba otec sedmnáctileté dívce nedá, bude slečna muset chodit ke gynekologovi s ním.

Co se stane v případě, že otec odsouhlasí zákrok, který si ale děvče nepřeje?

V případech, kdy je konikt mezi rodičem a nezletilým, je nutné se obrátit na soud. Ten určí opatrovníka. Zákon ale soudu umožňuje, aby schválil provedení výkonu i proti vůli nezletilého.

Podle ministerstva se mají posílit práva pacientů. V čem například?

Teď například budou mít rodiče právo zůstat se svým dítětem v nemocnici. Celkově ale zákony posilují spíše práva lékařů než pacientů. Doktor třeba bude moci vyloučit pacienta ze své péče, aniž by bylo zákonem přesně denováno, za jakých podmínek.

Podle České lékařské komory ale pacienti získali bič na lékaře tím, že teď budou doktorům a?nemocnicím hrozit za porušení práv vysoké pokuty.

To sice ano, ale je třeba si uvědomit, že zákon udává horní hranici pokuty. Ta se ale ve většině případů nevyužije. Je dána pro případ, že by se prohřešku dopustilo velké zdravotnické zařízení, pro které by třeba tisícikorunová sankce neměla význam. Obvodní lékař se ale milionových pokut bát nemusí. Posuzování je individuální a neodpovídajících sum bych se nebála.

Zákon také říká, kdy a na co si lidé mohou stěžovat. Paradoxně ale u zřizovatele zdravotnického zařízení. Není nesmyslné dávat stížnost tomu, na koho ji podávám?

Při koniktu by si to lidé měli nejdříve zkusit vyříkat mezi sebou. Až teprve potom se obracet dál. Nově jsou dané lhůty na to, za jak dlouho má být stížnost vyřízena. Dosud se stávalo, že se problém táhl třeba půl roku bez výsledku, čemuž nový zákon zabraňuje.

Jak ale získá člověk záruku, že jeho stížnost zřizovatel posoudí nezaujatě?

Pacienti se dozvědí jména lékařů, kteří se jejich případem zabývají. Díky tomu je transparentní, zda případ posuzuje nezávislý odborník. To v původní verzi zákona ve chvíli, kdy šel do sněmovny, nebylo. Nově tedy bude stížnostní mechanismus lepší, než býval, ale stále je stav spíše takový, že je pacient objektem zkoumání místo toho, aby se s ním lidsky mluvilo. Inspiraci v tomto směru bychom měli hledat v zahraničí.

Liga lidských práv vypracovala na konci srpna Desatero překvapeného pacienta, kde navrhla nejdůležitější změny. Dostalo se něco z nich do zákona?

Změnilo se to, že pacienti vyžadující dlouhodobou nebo opakovanou léčbu budou pobývat v co nejméně omezujícím prostředí. Nebudou tak upřednostňovány léčebny a nemocnice, jak stálo v původní verzi.

V reformním balíku je i zákon o záchranné službě a speciálních službách. Pocítí pacienti některé z těchto novinek?

Hodně se diskutuje o prodloužení dojezdové doby záchranné služby z 15 na 20 minut. V praxi se ale záchranky záměrně neloudají a jsou na místě tak rychle, jak to jde. Nemyslím si, že se toto pacientů dotkne. Co se týče speciálních služeb, oceňujeme, že se dopodrobna upravilo, za jakých podmínek se provádějí sterilizace. Zaznamenaly jsme totiž případy žen, které byly sterilizovány bez souhlasu. K tomu by teď docházet nemělo.

Ohodnoťte tento článek!