Ordinace v ilegalitě – alternativní medicíně se daří, i když je mimo zákon

…“Úplně zblbnul. Léčí lidi. Vobjíždí je takovým pérem a cejtí, co jim je. Jenomže on kolikrát vůbec neví, co je vevnitř.“ Tak líčí upovídaná zdravotní sestra doktoru Štěpánu Šafránkovi osud bývalého sanitáře Písaříka ve čtvrtém díle slavných filmových Básníků. S podobným despektem hovoří o přírodním léčitelství a dalších formách alternativní medicíny, které se odehrávají mimo ordinaci lékaře, ministerstvo zdravotnictví a představitelé České lékařské komory…

Už pět měsíců v Česku oficiálně neexistují přírodní léčitelé. Přitom je jich více než kdy jindy a fronty před jejich „ordinacemi“ jsou stále delší. Ministerstvo zdravotnictví proto přitvrzuje: alternativní medicínu chce zakázat.

Úplně zblbnul. Léčí lidi. Vobjíždí je takovým pérem a cejtí, co jim je. Jenomže on kolikrát vůbec neví, co je vevnitř. Tak líčí upovídaná zdravotní sestra doktoru Štěpánu Šafránkovi osud bývalého sanitáře Písaříka ve čtvrtém díle slavných filmových Básníků. S podobným despektem hovoří o přírodním léčitelství a dalších formách alternativní medicíny, které se odehrávají mimo ordinaci lékaře, ministerstvo zdravotnictví a představitelé České lékařské komory. „Jako vědecký pracovník říkám jednu věc, že podporujeme jenom tu medicínu, která je založena na důkazech. O existenci například geopatogenních zón žádné důkazy neexistují,“ prohlašuje ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. V Evropě poznatky z alternativní medicíny využívá stále více lékařů a nemocnic. I v Česku má se spoluprací s léčiteli zkušenosti řada doktorů medicíny. Letos v březnu ale díky novele živnostenského zákona přestala existovat živnost přírodní léčitel. Stovky českých léčitelů se ocitly v ilegalitě, podle zákona vlastně neexistují. V souvislosti s přijetím nové úpravy se mluvilo o lobby lékařů a farmaceutických společností, kteří se bojí o své zákazníky. „Nelze připustit, aby občané nebyli chráněni před zneužitím a podvody v oblasti léčebné péče. Nechceme, aby nemocné zneužívali nejrůznější podvodníci a šarlatáni,“ vysvětloval tehdy mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý. Jak to vypadá po pěti měsících fungování nového opatření? Přesně obráceně než plánovalo ministerstvo. Léčitelé dál léčí. Většinou na černo nebo pod zástěrkou nejrůznějšího poradenství.

Léčící nic

Brněnský rodák Ivan Gellner se přírodním léčitelstvím zabývá už jedenáct let. Jeho práce, léčení na dálku, ve skepticích budí dojem šarlatánství. „Nemám žádnou teorii. Teorie se pouze snaží vysvětlit nevysvětlitelné. Prostě jsem se jednoho dne probudil a uměl to,“ vysvětluje se silným brněnským akcentem bývalý zdravotní technik a milovník jazzu. Jeho metoda? Sedne si do křesla, dá nohy na topení a nemyslí na nic. „Denně tak dvě hodiny medituji. Tím léčím. Umím v podstatě všechno, nejsnazší je ekzém. Nejtěžší ochrnutí, to vyléčit nedokážu. Mám za sebou i pár závislostí na heroinu,“ chlubí se úspěchy. Své pacienty prý nemusí vidět ani znát jejich diagnózu. „Stačí, když mi zavolá nějaká žena, že potřebuje vyléčit bratra. Já si zapíšu jeho jméno do počítače a tím ho přijmu za svého pacienta.“ První tři měsíce jsou zdarma, když chce někdo pokračovat dál, účtuje si Gellner dva tisíce devět set korun. V pohodě se prý uživí. A březnová novela zákona? Nijak se ho nedotkla. V živnostenském listu má zapsané psychotronické poradenství a diagnostiku. V průběhu naší návštěvy si zapisoval další dva nové klienty: dostali pořadová čísla 2601 a 2602.

Něco jako prostituce

Léčitelům sice novela živnostenského zákona zkomplikovala život, ve své práci ale dál pokračují. „Obcházejí to různými poradenstvími, anebo to dělají načerno a samozřejmě neplatí daně,“ říká Venuška Jandová z odboru živností ministerstva průmyslu a obchodu. V živnostenských listech se tak objevuje zprostředkovatelská služba pro vzájemnou regeneraci sil, poradenství v oblasti léčitelství… Společně s léčitelstvím zmizela i živnost poradenství v homeopatii (léčba přírodními látkami), kterým se zabývají lidé bez lékařského vzdělání. Hned vznikli poradci v oblasti zdravého životního stylu. Svým pacientům sice nemohou dávat homeopatické léky, protože ty jsou na lékařský předpis, jejich klienti ale nepřijdou zkrátka. V zahraničí jsou totiž homeopatika volně prodejná. „Stačí poslat objednávku do Anglie nebo do Holandska a do týdne vám přijde všechno, co potřebujete,“ poznamenává předseda České komory klasické homeopatie Aleš Sušický. „Jsme na tom stejně jako prostitutky. Nejsme zákonem dovoleni, ale ani zakázáni. Místo aby stát vymyslel nějaký systém vzdělávání, které by zaručilo kvalitu, udělal to, že teď může načerno léčit prakticky kdekdo, jen co si přečte nějakou knihu,“ dodává Sušický. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý si přesto myslí, že se situace zlepšila. „Že několik lidí obchází zákon, to je jejich věc,“ říká. Podle různých odhadů u nás působí několik set nejrůznějších léčitelů, psychotroniků a proutkařů. Jejich počet roste a zájem lidí také. „Pár desítek jich má skutečně dobré výsledky,“ říká Alena Šrámková ze Společnosti pro alternativní podporu léčby onkologických a civilizačních onemocnění. Stejně jako pozitivní případy existují i lidé, jimiž nejrůznější šarlatáni psychicky, fyzicky nebo i finančně uškodili. Mnohdy je léčitelství především dobrý byznys, někteří léčitelé mají své „ordinace“ v několika městech najednou, na objednání se čeká půl roku a jejich příjmy se měsíčně pohybují ve stovkách tisíc korun. Jiní léčí zcela zdarma nebo za symbolický poplatek. „Obvyklá sazba je do tisíce korun za návštěvu. Před chvílí mi volala jedna paní, jestli má jít k léčitelce, která požaduje šest tisíc za jednu návštěvu. Řekla jsem, že radši ne,“ vypráví Šrámková.

Jen pro známé

Stanislava Palátková je důchodkyně. Kromě toho ale také magnetizérka. Už od roku 1987. Malou místnost pro klienty s jednou postelí a židlí má přímo ve svém bytě. Voní to tam bylinkami, přesně jako u každé správné čarodějky. Zázračné schopnosti prý u sebe objevila poté, co jí v nemocnici vyšetřili hlavu přístrojem vydávajícím radioaktivní záření. Že se v něčem liší od ostatních lidí, poznala prý ale už v mládí. „Každý orgán v těle vydává nějaké záření, které cítím rukou jako jakousi slabou pavučinku. Když je nemocný, září silně. Já tedy dokážu rozeznat nemoc i ji vyléčit vytažením špatné energie,“ vypráví. „Vy máte sklony k angínám a málo pijete, že jo?“ říká, když předvádí svou léčebnou metodu v praxi. S určováním diagnóz pomáhá i dvěma lékařům, jednomu pražskému a jednomu ze Svitav. Před rokem ale živnost kvůli novele živnostenského zákona pozastavila. Čeká, co bude s alternativní medicínou dál. Teď léčí jen známé. Ve dvě hodiny zvoní u dveří žena s asi pětiletou holčičkou. Jdou kvůli ekzému, který malou trápí. Magnetizérka dostává bedýnku broskví a několik lahví domácího vína.

Zatnout tipec?

U léčení známých ale bude magnetizérka možná muset zůstat. Ministerstvo zdravotnictví se totiž rozhodlo řešit současné bezvládí úplným zákazem jakékoliv léčby, která je alternativou k péči lékařů, novým zákonem o zdravotní péči. Podle něj musí být i poradenská činnost prováděna výlučně osobami zdravotně a odborně způsobilými, a to pouze ve zdravotnických zařízeních. Takové podmínky splní jen málokterý léčitel. „V podstatě to znamená kriminalizaci prakticky všech léčitelských metod. Je hloupé, že k tomu vláda přistoupila v situaci, kdy popularita alternativní medicíny dramaticky vzrůstá, v řadě zemí je tolerována, či dokonce integrována do medicíny vědecké, vyučuje se na univerzitních pracovištích a v léčebné praxi ji s úspěchem používá i celá řada lékařů,“ rozčiluje se vedoucí psychosomatické poradny z pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Šavlík. Ministerstvo však tvrdí, že alternativní medicínu zakázat nechce. „Léčit ale musejí jen lidé se zdravotnickým vzděláním. Ne nejrůznější šarlatáni. Ten, kdo bude mít příslušné vzdělání, to bude moci dělat dál,“ říká mluvčí resortu zdravotnictví Otakar Černý. Jaké vzdělání se bude požadovat? O tom rozhodne ministerstvo. Zatím ale nikdo neví jak. „Teď sbíráme nejrůznější impulsy. Ale minimálně to bude střední zdravotnická škola,“ říká Černý. S tím souhlasí předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek: „I pro lidské zdraví by mělo platit, že každý má dělat to, co umí, a na místě k tomu určeném. Boty by tedy měl šít švec, a ne učitel, a nemocný člověk patří do rukou lékaře v patřičně vybaveném a hygienickým normám odpovídajícím zařízení.“ Přitom na začátku devadesátých let byl připraven zákon, který stanovoval povinnost léčitelů organizovat se v asociaci, jejíž volení představitelé by dbali na odbornou úroveň „léčitelského cechu“. Základem práva provozovat živnost měl být živnostenský list spolu s certifikátem. Takové řešení podporu jí i různé léčitelské spolky a stejná praxe funguje i ve většině západoevropských států. Už teď je jasné, že ať bude dělat ministerstvo cokoliv, fronty před „ordinacemi“ léčitelů jen tak nezmizí. „Současná medicína zcela ignoruje emoce, psychické i sociální souvislosti pacientových obtíží. U léčitele lidé intuitivně vyhledávají, co jim současná medicína není schopná nabídnout: trpělivé porozumění, vcítění, uklidnění, pozornost soustředěnou na člověka jako celek a jeho způsoby stonání. Dokud se to nezmění, budou léčitelé populární dál,“ říká doktor Šavlík.

„Alternativa“ v Evropě

Z výzkumu prováděného v deseti evropských státech (Německo, Francie, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Velká Británie, Finsko) vyplývá, že v každé této zemi si může člověk vybrat mezi klasickou a nekonvenční léčbou. Pouze v Německu a Francii může homeopatii provádět výlučně lékař. V ostatních zemích mohou i nelékaři, platí pro ně ale následující omezení: většinou nesmějí léčit děti, těhotné ženy a pacienty trpící rakovinou, cukrovkou a epilepsií. Ve většině zemí jsou homeopatika volně prodejná a náhrady na alternativní léčbu hradí soukromé zdravotní pojišťovny. U nás nic takového nefunguje.

Zdroj: Norská homeopatická asociace, 2000

Lidé alternativní medicíně příliš nevěří (Důvěřuji alternativní medicíně více než tradičním lékařským metodám)

muži / ženy / celkem

určitě ano: 4,0 / 4,8 / 4,4

spíše ano: 19,2 / 22,9 / 21,1

spíše ne: 54,9 / 56,2 / 55,6

určitě ne: 21,1 / 14,8 / 17,9

neuvedeno: 0,8 / 1,3 / 1,1

Zdroj: MML-TGI, Median, 2000

Lucie Tvarůžková, Týden, 13.8.2001

Ordinace v ilegalitě – alternativní medicíně se daří, i když je mimo zákon
Ohodnoťte tento článek!